Příspěvek pro lidi v karanténě v pondělí projedná tripartita

O příspěvku k nemocenské pro lidi v karanténě bude vláda ještě jednat s odbory a zástupci zaměstnavatelů. Případné zavedení bonusu by měli společně projednat v pondělí. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Před dvěma dny uvedla, že by kabinet mohl dnes opatření prodebatovat a mohl by se případně i dohodnout.

"O kompenzačním bonusu pro lidi v karanténě budeme v pondělí jednat s tripartitou. Trasování je vedle očkování jedinou cestou, jak se vymanit z kolotoče lockdownů. Hrozba finanční ztráty nesmí přebít odpovědnost za zdraví svoje i okolí," uvedla dnes večer Maláčová. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že svolal mimořádnou tripartitu na pondělní ráno a projednávat by se měly návrhy ministerstev práce i financí. "Někteří zaměstnanci mají obavu, že pokud budou covid pozitivní a budou to hlásit, tak mají nižší příjmy. Měli jsme i případy, když to zaměstnanec nahlásil, přišel o zaměstnání. Tomu nerozumím. Dobrý ředitel musí mít zájem na tom, aby se mu covid nedostal do firmy," řekl Babiš. Podle něj nakažení hlásí málo svých kontaktů, v některých regionech je to v průměru méně než jeden člověk.

Zákon o mimořádném příspěvku při karanténě připravilo ministerstvo práce. Podle návrhu by zaměstnancům v karanténě zaměstnavatel připlácel k náhradě mzdy 250 korun za den, a to nejvýš po deset dnů. Výdaje by si pak firma či instituce odečetla ze sociálních odvodů. Pracovníci s nižším než polovičním úvazkem či na dohodu by dostávali 125 korun na den.

Náhrada mzdy v nemoci i karanténě činí 60 procent redukovaného průměrného výdělku. V prvních dvou týdnech ji vyplácí zaměstnavatel. Covidový příspěvek má zvýšit ochotu lidí k testování a trasování. Někteří ekonomové, odborníci na sociální problematiku i odbory upozorňují na to, že kvůli propadu příjmu se lidé nechtějí nechat testovat, aby případně s potvrzeným covidem nemuseli do izolace. Lidé s pozitivním testem zase nehlásí své kontakty, aby je neposlali do karantény.

Příspěvek by byl pro lidi s nemocenským pojištěním. Poskytoval by se jen letos. Zaměstnavatelé by ho vypláceli podle navrhovaného zákona zaměstnancům s "nařízenou karanténou". Bonus by jim poslali s náhradou mzdy. Podle podkladů k normě by letos mohli vyplatit 550.000 příspěvků za 1,38 miliardy korun. O tolik méně by pak odvedli státu na sociálním pojištění.

Maláčová ČTK dnes řekla, že bonus by neměl být jen pro lidi v karanténě, ale i v izolaci. V té bývají nakažení s potvrzeným koronavirem. O motivaci k tomu, aby se lidé z nemoci doma vyleželi, mluvila ministryně v pondělí. Navrhovaný zákon zmiňuje výslovně jen karanténu, ne pracovní neschopnost pacientů s covidem. Podle ústředního ředitele České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Františka Boháčka je izolace karanténní opatření.

Kolik lidí by tak mohlo případně příspěvek dostat, není ze zákona úplně jasné. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala za první letošní měsíc k 24. lednu 61.800 karanténních e-neschopenek. Podle údajů ministerstva zdravotnictví přibylo v Česku za tu dobu ale 207.900 nakažených s potvrzeným koronavirem. Ministryně v pondělí zmínila, že v Česku je v průměru 50.000 karantén měsíčně a průměrné měsíční výdaje na bonus by činily 125 milionů korun.

Hospodářská komora už minulý týden uvedla, že by navýšení nemocenské pro lidi v karanténě a s covidem firmy neúměrně zatížilo. Podle komory by se na příspěvcích musel podílet stát.

Související

Jana Maláčová

Česko slaví 1. máj. Maláčová bojuje za vyšší platy, komunisté proti stíhačkám

Na pražském Střeleckém ostrově se dnes v rámci oslav Svátku práce sešli zástupci několika politických stran. Hlavní pozornost na sebe strhli sociální demokraté, kteří zde nejen zahájili svůj prvomájový průvod, ale představili i klíčové body svého předvolebního programu. Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová ve svém projevu ostře kritizovala vládu Petra Fialy a upozornila na stále se zhoršující situaci pracujících.
Jana Maláčová

SOCDEM neví, co s volbami. Se Zelenými nechce, o ANO mlčí

Sociální demokracie (SOCDEM) v sobotu na programové konferenci v pražském hotelu Olšanka představila své klíčové priority pro nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Strana se zaměřila především na dostupné bydlení, sociální otázky a ekonomickou spravedlnost. Předsedkyně Jana Maláčová zároveň připustila, že stále není jasné, v jaké podobě se SOCDEM voleb zúčastní. 

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) tripartita Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

včera

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

včera

včera

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

včera

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy