Příspěvek pro lidi v karanténě v pondělí projedná tripartita

O příspěvku k nemocenské pro lidi v karanténě bude vláda ještě jednat s odbory a zástupci zaměstnavatelů. Případné zavedení bonusu by měli společně projednat v pondělí. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Před dvěma dny uvedla, že by kabinet mohl dnes opatření prodebatovat a mohl by se případně i dohodnout.

"O kompenzačním bonusu pro lidi v karanténě budeme v pondělí jednat s tripartitou. Trasování je vedle očkování jedinou cestou, jak se vymanit z kolotoče lockdownů. Hrozba finanční ztráty nesmí přebít odpovědnost za zdraví svoje i okolí," uvedla dnes večer Maláčová. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že svolal mimořádnou tripartitu na pondělní ráno a projednávat by se měly návrhy ministerstev práce i financí. "Někteří zaměstnanci mají obavu, že pokud budou covid pozitivní a budou to hlásit, tak mají nižší příjmy. Měli jsme i případy, když to zaměstnanec nahlásil, přišel o zaměstnání. Tomu nerozumím. Dobrý ředitel musí mít zájem na tom, aby se mu covid nedostal do firmy," řekl Babiš. Podle něj nakažení hlásí málo svých kontaktů, v některých regionech je to v průměru méně než jeden člověk.

Zákon o mimořádném příspěvku při karanténě připravilo ministerstvo práce. Podle návrhu by zaměstnancům v karanténě zaměstnavatel připlácel k náhradě mzdy 250 korun za den, a to nejvýš po deset dnů. Výdaje by si pak firma či instituce odečetla ze sociálních odvodů. Pracovníci s nižším než polovičním úvazkem či na dohodu by dostávali 125 korun na den.

Náhrada mzdy v nemoci i karanténě činí 60 procent redukovaného průměrného výdělku. V prvních dvou týdnech ji vyplácí zaměstnavatel. Covidový příspěvek má zvýšit ochotu lidí k testování a trasování. Někteří ekonomové, odborníci na sociální problematiku i odbory upozorňují na to, že kvůli propadu příjmu se lidé nechtějí nechat testovat, aby případně s potvrzeným covidem nemuseli do izolace. Lidé s pozitivním testem zase nehlásí své kontakty, aby je neposlali do karantény.

Příspěvek by byl pro lidi s nemocenským pojištěním. Poskytoval by se jen letos. Zaměstnavatelé by ho vypláceli podle navrhovaného zákona zaměstnancům s "nařízenou karanténou". Bonus by jim poslali s náhradou mzdy. Podle podkladů k normě by letos mohli vyplatit 550.000 příspěvků za 1,38 miliardy korun. O tolik méně by pak odvedli státu na sociálním pojištění.

Maláčová ČTK dnes řekla, že bonus by neměl být jen pro lidi v karanténě, ale i v izolaci. V té bývají nakažení s potvrzeným koronavirem. O motivaci k tomu, aby se lidé z nemoci doma vyleželi, mluvila ministryně v pondělí. Navrhovaný zákon zmiňuje výslovně jen karanténu, ne pracovní neschopnost pacientů s covidem. Podle ústředního ředitele České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Františka Boháčka je izolace karanténní opatření.

Kolik lidí by tak mohlo případně příspěvek dostat, není ze zákona úplně jasné. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala za první letošní měsíc k 24. lednu 61.800 karanténních e-neschopenek. Podle údajů ministerstva zdravotnictví přibylo v Česku za tu dobu ale 207.900 nakažených s potvrzeným koronavirem. Ministryně v pondělí zmínila, že v Česku je v průměru 50.000 karantén měsíčně a průměrné měsíční výdaje na bonus by činily 125 milionů korun.

Hospodářská komora už minulý týden uvedla, že by navýšení nemocenské pro lidi v karanténě a s covidem firmy neúměrně zatížilo. Podle komory by se na příspěvcích musel podílet stát.

Související

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) ,  tripartita ,  Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 3 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 7 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy