Řád bílého lva dostali exprezident Klaus, veterán Boček či Jan Antonín Baťa

Řádem Tomáše Garrigua Masaryka prezident ocenil evangelického faráře Jana Jelínka, který pomáhal za druhé světové války lidem na Volyni.

Zeman se letos rozhodl in memoriam vyznamenat Jana Antonína Baťu, nevlastního bratra zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Firmu řídil od bratrovy smrti v roce 1932 do okupace 1939. Po druhé světové válce byl označen za zrádce a kolaboranta a přišel o majetek. Očištěn byl až v roce 2007 na základě archivních informací, podle kterých financoval odboj i exilovou československou vládu. Zemřel v Brazílii. Jeho dědicové se s ČR soudili o zabavený majetek, u soudů ale neuspěli. Zeman často připomíná Baťu jako svého předchůdce v plánu na propojení Odry, Dunaje a Labe. Ocenění za něj převzal vnuk.

Posledního žijícího českého stíhacího pilota v RAF Bočka vyznamenal Řádem bílého lva již prezident Klaus, obdržel od něj ale vyznamenání nižší třídy. Zeman mu při oslavě jeho 96. narozenin slíbil, že mu udělí řád nejvyšší, tedy první třídy. Dnes k tomu dodal, že pokud někdo dostává státní vyznamenání, mělo by být vždy první třídy. "Jednak se necítím kompetentní, abych rozhodoval o začlenění do tříd a za druhé, jak ukazuje příklad pana generála, ty nižší třídy mohou vnímány i poněkud ponižujícím způsobem," poznamenal Zeman. Boček byl od minulého týdne několik dnů hospitalizován v nemocnici, dnešního slavnostního večera na Pražském hradě se ale zúčastnil.

Zeman vyznamenal i další dva válečné veterány. In memoriam ocenil Ocelku, pilota bombardérů z druhé světové války. Za druhé světové války se zúčastnil 45 náletů. Zahynul při cvičném letu. Vyznamenání převzal Ocelkův vnuk. Posmrtně ocenil i Selnera, který se po vypuknutí druhé světové války zapojil do odboje. Po útěku z protektorátu se účastnil bojů u Tobrúku, kde byl zraněn. Na konci války jako velitel bojoval na východní frontě. Ocenění převzal Selnerův syn.

In memoriam byl vyznamenán i generál justiční služby Bohuslav Ečer, který se za druhé světové války zapojil do odboje v londýnském exilu. Po válce se významně podílel na odhalování válečných zločinců. Ocenění převzala Ečerova pravnučka. "Jak jistě víte, byl to náš zástupce u Norimberského tribunálu a vyslýchal i K. H. Franka. Zemřel den předtím, než si pro něj měla přijít Státní bezpečnost, v roce 1954 a jeho paní byla odsouzena na dvanáct let. Nechť je i toto vyznamenání skromnou prosbou za odpuštění," řekl ve svém projevu Zeman.

Podle webu Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně ale byla odsouzena Ečerova dcera Jarmila, jež byla propuštěna v roce 1960 na amnestii, zatímco Ečerova manželka Ludmila se na čas ukryla v psychiatrické léčebně.

Řádem bílého lva Zeman letos ocenil i tři politiky. Předal ho svému předchůdci Klausovi, který mohl řád v minulosti užívat z titulu své funkce. Po odchodu z postu hlavy státu ho ale musel vrátit. Zeman v projevu při avizování vyznamenání pro Klause s úctou a obdivem vzpomenul Václava Havla. "Stál v čele listopadové revoluce a byl i v čele Charty 77," řekl. "Snažil jsem se už před několika lety vyznamenat profesora Valtra Komárka jako jednoho ze spolupracovníků Václava Havla," poznamenal s tím, že je rád, že dnes může předat vyznamenání Klausovi, u nějž vyzdvihl bohatou politickou kariéru.

Dalším oceněním je Schuster, bývalý vysoký komunistický představitel, který se v roce 1999 stal prvním přímo zvoleným slovenským prezidentem.

Posledním laureátem se in memoriam stal Zilk, bývalý vídeňský starosta a rakouský ministr školství, kterého chtěl Řádem bílého lva vyznamenat již prezident Václav Havel. Protože se ale krátce před ceremoniálem objevily informace o spolupráci Zilka s komunistickou Státní bezpečnostní, Havel od záměru ustoupil. Později se za to na Zilkově pohřbu omluvil. "Jsem rád, že alespoň s tímto zpožděním mohu bývalému starostovi Vídně, o němž se říkalo, že je to přítel Čechoslováků, tuto medaili udělit," řekl dnes Zeman. Ocenění od něj s dojetím převzala Zilkova choť.

Zeman dnes také udělil jeden Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Obdržel ho Jelínek, evangelický farář, který za druhé světové války pomáhal lidem na ukrajinské Volyni v době národnostních bojů bez ohledu na národnost a vyznání. Řád převzala vdova po Jelínkově synovci.