ROZHOVOR | Babiš se po prohře zaměří na prezidentskou kandidaturu. Zeman bude muset Fialu jmenovat premiérem, tvrdí politolog

Za prohrou premiéra Andreje Babiše a šéfa hnutí ANO v letošních volbách stojí podle politologa Ladislava Mrklase jeho problematické kauzy a skutečnost, že vysál elektorát případným koaličním partnerům. „A tím se paradoxně oslabil, zvolená taktika se mu vymstila. Z politiky ale neodejde, je možné, že se rozhodne kandidovat na prezidenta. Podporu na úřad by od lidí měl,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas, který ocenil počínání lídra koalice Spolu Petra Fialy, předsedy ODS. „Prezentoval se jako lídr, v debatách byl srozumitelný. Měl jedinou a poslední možnost stát se ministerským předsedou, čehož využil. Zeman jej dříve či později bude muset jmenovat premiérem země,“ tvrdí.

Propad Pirátů, kteří ve volbách získali pouhé čtyři poslanecké mandáty, jej zase tolik nepřekvapil. Politolog Ladislav Mrklas si ale nemyslí, že by jejich neúspěch způsobil Andrej Babiš, který tvrdil, že v případě jejich zdaru by znárodnili byty a lidem by domů nastěhovali migranty. „Spíše bych řekl, že Piráti určitě z velké části doplatili na spojení se Starosty a Nezávislými. Hnutí STAN je v současnosti už úplně jiným uskupením, než před rokem a půl, kdy vznikaly společné námluvy. Po loňských krajských volbách získali na síle a kroužkováním Piráty přerostli, a tak se ze STANu dostali do sněmovny lidé, kteří o parlamentu ani nesnili.“ Odborný asistent na katedře politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Institutu predikuje, že Piráti budou v novém kabinetu plnit roli opozice. 

Politický komentátor se příliš nediví, že se komunisté po dvaatřiceti letech nedostali do Dolní komory. Míní také, že ČSSD, která se poprvé v samostatné České republice nedostala do Sněmovny, doplatila na neustálé poškozování strany, které započalo už za Špidly a Grosse. „V sobotu rezignující předseda Jan Hamáček navíc nebyl typickým představitelem sociálního demokrata. Vlastně se k jeho charakteristice ani nepřiblížil. Hamáček je klasickým politikem, není žádným odborářem. Strana také nabízela témata, na jaká velká města absolutně neslyšela.“ Bývalý prorektor vysoké školy CEVRO Institut odmítá, že by stranu mohl zachránit Jiří Paroubek, který uvažuje o návratu. „Spíše mě napadá jméno šéfa odborářů Josefa Středuly, který je člověkem zvenčí. Proti Babišovi se vymezoval, upozorňoval na jeho asociální politiku a kritizoval, že ČSSD s ním byla ve vládě. Stranu by ale musel přejmenovat, její značka je nenávratně poškozena,“ míní v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas, který za výraznou tvář budoucí opozice považuje šéfa SPD Tomia Okamuru. Spatřuje v něm silný potenciál.

ŠÉF HNUTÍ ANO VYSÁL PARTNERŮM VOLIČE A TÍM SE OSLABIL

Pane Mrklasi, co vás jako politologa na letošních volbách nejvíce překvapilo?

Doslova mě šokovala hojná volební účast, která byla o pět procent vyšší, než v roce 2017. Je vidět, že lidé letošní hlasování skutečně pojali jako jakési referendum o Andreji Babišovi a jeho budoucnosti.

Čím si vysvětlujete prohru stávajícího premiéra Andreje Babiše? Může za ní čerstvá kauza Pandora Papers s přeléváním peněz do daňových rájů, anebo koalice Spolu, která mu v předvolebních debatách vyčítala drahotu, tedy raketový růst cen. Pojmenovala ji jako Babišova drahota.

Andrej Babiš se dostal do nouze díky kauzám, v nichž jeho jméno figuruje. Ale hlavní chybu udělal šéf hnutí ANO tím, že zatáhl za záchrannou brzdu a kromě SPD znemožnil, aby se do Poslanecké sněmovny dostali další potencionální koaliční partneři. Je možné říci, že vysál elektorát ČSSD i KSČM. A tím se paradoxně oslabil. Vždyť Babiš se navážel i do SPD. Zvolená taktika se mu vymstila.

Jaká budoucnost čeká Andreje Babiše? Před volbami říkal, že když v nich neuspěje, tak odejde z politiky, protože do opozice nepůjde, nyní změnil rétoriku a tvrdí, že scénu neopustí. Je jeho jedinou možností, aby zůstal v politice, je zřejmě kandidovat na prezidentský úřad. Premiér nyní hraje i o vlastní svobodu, pokud jeho kauzy skončí špatně, může se ocitnout i ve vězení. Souhlasíte?

S vizí, že by skončil ve vězení, bych byl opatrný, když ještě nebyl ani obžalovaný. Babiš ale dlouhodobě do politiky nainvestoval tolik prostředků, zatáhl do ní i svoji rodinu, že je vlastně nemožné, aby z ní odešel. Proto si myslím, že bude vládnout v demisi, anebo bez důvěry. Na jeho dalším setrvání má velký zájem i prezident Miloš Zeman. Pokud by Babiš odešel, ztratil by obrovský manévrovací prostor, který by mu obě koalice absolutně nedovolily. Proto Zeman bude aktivně kalit vodu a snažit se rozhánět jednotu demokratických aliancí. A co se týče vámi zmíněné možnosti, že by Babiš kandidoval na prezidentský úřad v roce 2023, tak se po letošních volbách jedná o opravdu reálnou možnost. Do předem ztraceného boje by nešel, ale ve  skončených volbách se přesvědčil, že se těší velké podpoře lidí. Určitá šance se tady pro něj skutečně otvírá.

Když se zformovala koalice Spolu, složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09, věřil jste, že může porazit hnutí ANO?

Loni v létě jsem poskytoval rozhovor pro týdeník Respekt a redaktor mně kladl dotaz, zda je opravdu možné, aby Petr Fiala jako lídr uskupení vyhrál. Odpověděl jsem, že musíme počkat na výsledky voleb. Tehdy jsem ale také dodal, že Petr Fiala má jedinou a poslední šanci stát se ve své kariéře premiérem. Žádnou jinou příležitost už mít nebude. A on nezaváhal. Ukázalo se, jak houževnatým člověkem Petr Fiala je, ačkoli mu jeho kritici vyčítají, že nemá fluidum. Předem bylo dáno, že půjde do politiky, protože v akademickém prostředí dosáhl maximum. Vždyť byl rektorem Masarykovy univerzity v Brně, dále se už nemohl posunout. Jeho cílevědomost mu hodně pomohla.

Můžete říci, v čem tkví kouzlo triumfu koalice Spolu? Jistě jí pomohlo, že Fiala v předvolebních televizních debatách vystupoval jako lídr, který byl Babišovi konkurenceschopný.

Nahrálo jí spoustu věcí. Chytře nešla do lítých bojů s Piráty, když byla v průzkumech až třetí vzadu, a to v době, kdy vedla aliance Pirátů se STAN. Diplomatické vyčkávání se jí vyplatilo. Doslova jí spadlo do klína, že Babiš útočil na Piráty a přitom si premiér neuvědomoval, že je tady právě ještě koalice Spolu. Babišovi kritika Pirátů přihrála jistě dost voličů, ale na poražení uskupení Petra Fialy to nestačilo. A předsedovi ODS hodně pomohlo, že se v debatách jevil jako klidná, srozumitelná síla. Na lidi zapůsobil jako lídr, a tak mnozí voliči změnili názor a koalici podpořili, byť původně ji volit nechtěli. I průzkum za poslední měsíc ukazuje, jak moc si Petr Fiala v očích veřejnosti polepšil.

Pomohla podle vás Petru Fialovi skutečnost, že je politologem a mohl si scénu dokonale zmapovat, a to jiným pohledem než klasičtí politici?

Považuji za určitou výhodu, že disponuje analytickými schopnostmi. Na druhou stranu fakt, že vidí do všech souvislostí, jej jako politika může v jeho rozhodnutí i zviklat. Týmu kolem Petra Fialy se ale podařilo, aby se neodchýlil od reality a neutápěl se ve filozofování. A tak být jako vrcholný čelní představitel politologem může a nemusí být jednoznačnou výhodou.

PIRÁTI BUDOU VE VLÁDĚ ZA OPOZICI, KSČM SE UŽ NEVRÁTÍ

Poraženým letošních voleb jsou i Piráti, kteří v rámci aliance se STAN získali jen čtyři poslanecké mandáty. Myslíte si, že doplatili na Babišovu rétoriku o tom, že chtějí znárodňovat byty, anebo že lidem domů nastěhují migranty?

Spíše bych řekl, že Piráti určitě z velké části doplatili na spojení se Starosty a Nezávislými. Hnutí STAN je v současnosti už úplně jiným uskupením, než před rokem a půl, kdy vznikaly společné námluvy. Už loni v krajských volbách ukázal STAN svoji sílu, ale v celostátním měřítku samostatně neustále jen oscilovali kolem pěti procent. Najednou ale nastal zvrat, byli sebevědomí, vystupovali jasně a i když původní kandidátka byla udělána v poměru 2:1 ve prospěch Pirátů, tak kroužkování je katapultovalo do Sněmovny. A skutečně, do Dolní komory se ze STANu dostali lidé, kteří původně ve zvolení ani tajně nedoufali. Starostům rovněž pomohlo, že Babiš na ně na rozdíl od Pirátů neútočil. Starostům dával najevo, že jsou pro něho neideologističtí a pragmatičtí lidé. Zkrátka, že v levopravé politice nejsou tak pevně ukotveni jako Piráti.

Mohou být Piráti opozicí ve vládě?

Oni budou muset být opozicí, neboť nic jiného jim ani nezbývá. Zatím si mnozí neumějí představit, že by v nové koaliční vládě nastaly nějaké rozpory, protože jsme doposud svědky takové selanky, jak obě aliance tvrdí, že nikdo bez sebe nemůže být. Ale na tvrdý politický boj dříve či později jistě dojde. A až mocenský boj vypukne, tak Piráti zjistí, že se čtyřmi mandáty nehrají ani páté housle, ale jsou bezvýznamnými housličkami. Jejich případné nesouhlasy tak zbylé čtyři subjekty nebudou brát vážně. Odpor Pirátů bude marný, a tak budou ve vládě plnit roli opozice.

Na co doplatili extrémisté, že ve volbách neuspěli?

Když se zaměřím na komunisty, kteří po dvaatřiceti letech neprošli do Sněmovny, tak v předvolebních debatách působili naprosto bohorovným dojmem. V předvolebních debatách vystupovali naprosto bohorovným dojmem. Dnes už bývalý šéf KSČM Vojtěch Filip působil, že je úplně s porážkou smířen, a jako by předem věděli, že v boji o Sněmovnu neuspějí. Nebyli schopni nic vymyslet, neměli žádné téma, které by oslovilo. Co se týče pravicových extrémistů, tak u Volného bloku se potvrdilo, že když máme kováře v podobě SPD, je zbytečné chodit za kováříčkem. SPD jsou tak jedinými extrémisty, kteří se do parlamentu dostali, ačkoli je rovněž Babiš atakoval a snažil se jim vysát elektorát. Tomio Okamura z SPD ale prokázal obrovský politický talent a pokud nebude v opozici Andrej Babiš, tak jsem přesvědčený, že bude nejvýraznější tváří vůči nové vládní garnituře, proti níž se bude určitě vymezovat důrazněji než Schillerová či Havlíček. Určitě o Okamurovi ještě uslyšíme. Spatřuji v něm silný potenciál.

Ještě bych se zastavil u komunistů. Co způsobilo jejich vypadnutí ze Sněmovny a mohou se za čtyři roky na scénu opět vrátit? Jen připomenu, že strana , která si letos připomněla sto let existence, skončila v propadlišti dějin.

Ne, KSČM skončila. Aby kdokoli ve volbách uspěl, musí být schopen oslovit mladou generaci. A to se komunistům dlouhodobě nedaří. Mladí na ně absolutně neslyší a stávající voliči stárnou a umírají.

PAROUBEK ČSSD NESPASÍ, STRANA BY SE MĚLA INSPIROVAT ODS

Proč propadla ČSSD, která se poprvé v historii samostatné České republiky nedostala do Dolní komory?

Jejich aktuální situaci způsobilo neustále poškozování strany, které už započalo za Špidly a Grosse. A nikdo z dalších stranických předsedů nedokázal nahradit Zemana a Paroubka, na jejichž dryáčnický styl voliči slyšeli. Současná progresivní agenda a upřednostňování dělnických vrstev velká města neohromí a neoslní. Navíc v sobotu rezignující šéf Jan Hamáček nebyl typickým představitelem sociálního demokrata. Vlastně se k jeho charakteristice ani nepřiblížil. Hamáček je klasickým politikem, není žádným odborářem.

Krátce po volební debaklu ČSSD prohlásil bývalý premiér a stranický lídr Jiří Paroubek, že uvažuje o návratu, aby partaji pomohl? Byl by Paroubek skutečně tím, který by ČSSD opět postavil na nohy?

Paroubek rozhodně není tím, který by nyní ČSSD spasil. Jsme zase u mladých, ty by absolutně neoslovil, navíc nové generaci jeho jméno už moc neříká. Dopadl by pravděpodobně stejně jako někdejší premiér Mirek Topolánek při poslední prezidentské volbě. Zmíněná jména už jsou vyčpělá a netáhnou.

Co konkrétního by tedy nejstarší straně pomohlo?

Nabízejí se dvě věci. Buď se ČSSD vydá stejnou cestou jako lidovci, kteří rovněž v roce 2010 po volbách dopadli katastrofálně a nedostali se do Poslanecké sněmovny. Tehdy totálně přetransformovali stranu. Přišli do ní nové tváře a generační řez opravdu pomohl a zabral. Anebo se nechá inspirovat ODS, která se v roce 2013 ocitla na absolutním dně. Nyní se už její taktický tah moc nepřipomíná, ale konzervativcům se vyplatila sázka do veřejného prostoru, z něhož vytáhla Petra Fialu. Vždyť členem strany se stal až 7. listopadu 2013. Do té doby s ní sice sympatizoval, sledoval ji, ale neměl žádnou šanci ji nikterak ovlivnit. Přišel neokoukaný profesor politologie a i přes počáteční nedůvěru ODS zvedl. Tady se skutečně může ČSSD nechat inspirovat.

Dobře, ale pořád neříkáte, kdo by mohl být jejím spasitelem?

Napadá mně jméno současného šéfa odborů Josefa Středuly, který nyní může využít své minulé kritiky a na ní postavit svoji kandidaturu. Může před členy předstoupit a říci: „Zatímco vy jste si v pohodlí seděli v Babišově vládě a byli součástí její koalice, já jsem se vůči premiérovi tvrdě vymezoval.“ A měl by pravdu, neboť neustále upozorňoval, jakou asociální politiku Babiš dělá a kterak mu vadila účast ČSSD v jeho kabinetu. Josef Středula určitou šanci prosadit se má. Musel by ale ČSSD přejmenovat, neboť její značka je nyní nenávratně poškozena.

LEVICE KVŮLI ŠKRTŮM ZA ČTYŘI ROKY ZASE OŽIJE

Kterak vidíte budoucnost levice?

Domnívám se, že za čtyři roky zase ožije. Nová vláda po Andreji Babišovi bude muset zavést nepopulární bolestivé kroky a provést škrtající reformu. Začne se šetřit, a to se řadě lidí nebude líbit. A právě proto se na scéně objeví nástupci komunistů a ČSSD. Je ještě brzy ale říkat, v jaké formě či podobě to bude. Lze však předpovídat, že v příštích volbách levice zase zesílí.

Dovedete predikovat, jak bude probíhat povolební vyjednávání o nové vládě, a to i s ohledem na současný zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana, který byl v neděli z Lán opět převezen do Ústřední vojenské nemocnice v Praze? Je také možné, aby Zeman protahoval Babišovo vládnutí až do roku 2023, kdy mu skončí prezidentský mandát?

Je opravdu nevyzpytatelné, jak se Miloš Zeman s Andrejem Babišem zachovají. Pokud Zemanovi zdravotní stav dovolí jednat, pak bude jistě usilovat o rozvrat jednoty obou koalic, jak už jsem naznačoval. Hrad potřebuje získat čas na taktiku i určitý prostor. Také lze předpokládat, že bude chtít zakrýt, jak prezidentský úřad funguje. Každopádně až bude ustanovena nová Poslanecká sněmovna, tak nebude moci prezident Zeman donekonečna ignorovat vítězství koalic. A tak dříve či později Petra Fialu stejně pověří sestavováním kabinetu a následně jej bude muset jmenovat premiérem země.

Související

Danuše Nerudová měla být podle průzkumů Petru Pavlovi a Andreji Babišovi mnohem vyrovnanějším soupeřem. Komentář

Výsledky voleb se oproti průzkumům opět liší. Déjà vu, z něhož plyne poučení

Říká se, že po bitvě je každý generál. Nemyslím teď vítěze prvního kola Petra Pavla, u prezidentských voleb a jejich výsledků se ale chvíli pozastavme. Oproti průzkumům se totiž v jedné věci hodně liší, takže prostor pro kritiku se nabízí. Daleko lepší ale bude, když zdůrazníme, v čem jsou průzkumy přínosem. 
Volby, ilustrační foto

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle CVVM koronavirus

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) koronavirus, lidé se ale při výběru strany orientovali více na sociální jistoty, ekonomiku a důchody. Koalice Spolu ve volbách podle agentury STEM bodovala v regionech s vyšší nadějí na dožití a větším podílem živnostníků, hnutí ANO a SPD tam naopak ztratily.

Více souvisejících

volby 2021 rozhovor Ladislav Mrklas Andrej Babiš Česká pirátská strana KSČM ČSSD Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

Martina Sáblíková

Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek

Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Metoděj Jílek

Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem

Předposlední patnáctý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesl jedny z posledních závodů tohoto sportovního svátku. Naposledy se pod milánskými pěti kruhy představili rychlobruslaři ve svých závodech s hromadným startem. Zúčastnil se i dvojnásobný medailista Metoděj Jílek. Finálový závod, kam se kvalifikoval, proběhl však netypickým způsobem, kdy si startovní pole na začátku nechalo ujet dva závodníky, které nakonec nikdo nedojel, a na Jílka, který čekal, kdy začne závěrečný finiš, nakonec zbylo až 14. místo. Dalším českým olympionikem, který se v sobotu představil, byl skicrossař Daniel Paulus, který v rámci své premiérové olympiády nepostoupil ze čtvrtfinále. Norský běžec Johannes Klaebo zakončil veleúspěšné hry ziskem další zlaté medaile, tentokrát v závodě na 50 km klasicky. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1

Poté, co hokejisté Slovenska po pátečním debaklu od USA byli smířeni s tím, že Milán pro ně jejich Nagano nebude, věřili, že se jim podaří pod pěti kruhy obhájit alespoň bronz. Stejně jako v semifinále s Američany i v duelu o bronz naši východní sousedé schytali šestigólový příděl. Bylo to tak Finsko, které si dokráčelo pro svůj historicky pátý olympijský bronz suverénním způsobem, když vyhrálo jasně 6:1.

před 6 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá

V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla

Americký prezident Donald Trump reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a zvyšuje globální cla, která jsou podle jeho názoru právně v pořádku, na úroveň 15 procent. Trump to oznámil v sobotu na své sociální síti Truth Social. 

včera

včera

Tereza Voborníková

Voborníková "zachránila" český biatlon. V hromadném závodě získala bronz

Až poslední olympijský závod přinesl pro český biatlon vytouženou medaili. Postarala se o ni v závodě s hromadným startem na 12,5 kilometru ve svém životním závodě Tereza Voborníková, která získala bronzovou medaili. Navíc to mohla být i medaile nejcennější, ale v posledních metrech jí ubývalo sil, takže se nakonec spokojila se třetím místem. Česká olympijská výprava tak získala v pořadí pátou medaili na těchto olympijských hrách.

včera

Bratislava

Slovensko zasáhlo poměrně silné zemětřesení

Jihozápad Slovenska zasáhlo v sobotu odpoledne zemětřesení. Podle svědků se země třásla přibližně pět sekund. Škody zatím hlášeny nejsou, přibylo ale tísňových volání. Experti neočekávají, že by se otřesy měly opakovat. 

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Curleři zakončili olympiádu výhrou nad Švédy, sdruženáři osmí. Hokejistky si rozdělily medaile

I když to zprvu vypadalo, že se český mužský curlingový tým jen tak výhry na svých premiérových Zimních olympijských hrách nezíská, poslední tři utkání zvládl tým skipa Lukáše Klímy s bravurou. Po Německu a Číně zvládl vyhrát i potřetí v řadě ve svém závěrečném vystoupení na této olympiádě a to proti Švédsku. Navíc se jednalo asi o nejlepší český výkon, neboť už od samého začátku směřovali Češi k jasnému vítězství 10:4. Mezi sdruženáři se svého třetího zlata z těchto Her dočkal Nor Jens Luraas Oftebro, když po dvou individuálních závodech se středním i velkým můstkem ovládl i sprint dvojic se svým kolegou  Andreasem Skoglundem. Česká dvojice Jan Vytrval-Jiří Konvalinka pak skončila osmá. Skončil také hokejový turnaj žen, který ovládly Američanky, když vyhrály v prodloužení 2:1 nad Kanaďankami, bronz pak putuje zásluhou hokejistek do Švýcarska. Své historicky první olympijské vítěze pak poznal i skialpinismus, kde se však neztratil ani Rus pod neutrální vlajkou. Dosavadní ruskou olympijskou dominanci naopak v krasobruslařských volných jízdách žen ukončila Američanka Alisa Liuová.

včera

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy