ROZHOVOR | Babiš se po prohře zaměří na prezidentskou kandidaturu. Zeman bude muset Fialu jmenovat premiérem, tvrdí politolog

Za prohrou premiéra Andreje Babiše a šéfa hnutí ANO v letošních volbách stojí podle politologa Ladislava Mrklase jeho problematické kauzy a skutečnost, že vysál elektorát případným koaličním partnerům. „A tím se paradoxně oslabil, zvolená taktika se mu vymstila. Z politiky ale neodejde, je možné, že se rozhodne kandidovat na prezidenta. Podporu na úřad by od lidí měl,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas, který ocenil počínání lídra koalice Spolu Petra Fialy, předsedy ODS. „Prezentoval se jako lídr, v debatách byl srozumitelný. Měl jedinou a poslední možnost stát se ministerským předsedou, čehož využil. Zeman jej dříve či později bude muset jmenovat premiérem země,“ tvrdí.

Propad Pirátů, kteří ve volbách získali pouhé čtyři poslanecké mandáty, jej zase tolik nepřekvapil. Politolog Ladislav Mrklas si ale nemyslí, že by jejich neúspěch způsobil Andrej Babiš, který tvrdil, že v případě jejich zdaru by znárodnili byty a lidem by domů nastěhovali migranty. „Spíše bych řekl, že Piráti určitě z velké části doplatili na spojení se Starosty a Nezávislými. Hnutí STAN je v současnosti už úplně jiným uskupením, než před rokem a půl, kdy vznikaly společné námluvy. Po loňských krajských volbách získali na síle a kroužkováním Piráty přerostli, a tak se ze STANu dostali do sněmovny lidé, kteří o parlamentu ani nesnili.“ Odborný asistent na katedře politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Institutu predikuje, že Piráti budou v novém kabinetu plnit roli opozice. 

Politický komentátor se příliš nediví, že se komunisté po dvaatřiceti letech nedostali do Dolní komory. Míní také, že ČSSD, která se poprvé v samostatné České republice nedostala do Sněmovny, doplatila na neustálé poškozování strany, které započalo už za Špidly a Grosse. „V sobotu rezignující předseda Jan Hamáček navíc nebyl typickým představitelem sociálního demokrata. Vlastně se k jeho charakteristice ani nepřiblížil. Hamáček je klasickým politikem, není žádným odborářem. Strana také nabízela témata, na jaká velká města absolutně neslyšela.“ Bývalý prorektor vysoké školy CEVRO Institut odmítá, že by stranu mohl zachránit Jiří Paroubek, který uvažuje o návratu. „Spíše mě napadá jméno šéfa odborářů Josefa Středuly, který je člověkem zvenčí. Proti Babišovi se vymezoval, upozorňoval na jeho asociální politiku a kritizoval, že ČSSD s ním byla ve vládě. Stranu by ale musel přejmenovat, její značka je nenávratně poškozena,“ míní v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas, který za výraznou tvář budoucí opozice považuje šéfa SPD Tomia Okamuru. Spatřuje v něm silný potenciál.

ŠÉF HNUTÍ ANO VYSÁL PARTNERŮM VOLIČE A TÍM SE OSLABIL

Pane Mrklasi, co vás jako politologa na letošních volbách nejvíce překvapilo?

Doslova mě šokovala hojná volební účast, která byla o pět procent vyšší, než v roce 2017. Je vidět, že lidé letošní hlasování skutečně pojali jako jakési referendum o Andreji Babišovi a jeho budoucnosti.

Čím si vysvětlujete prohru stávajícího premiéra Andreje Babiše? Může za ní čerstvá kauza Pandora Papers s přeléváním peněz do daňových rájů, anebo koalice Spolu, která mu v předvolebních debatách vyčítala drahotu, tedy raketový růst cen. Pojmenovala ji jako Babišova drahota.

Andrej Babiš se dostal do nouze díky kauzám, v nichž jeho jméno figuruje. Ale hlavní chybu udělal šéf hnutí ANO tím, že zatáhl za záchrannou brzdu a kromě SPD znemožnil, aby se do Poslanecké sněmovny dostali další potencionální koaliční partneři. Je možné říci, že vysál elektorát ČSSD i KSČM. A tím se paradoxně oslabil. Vždyť Babiš se navážel i do SPD. Zvolená taktika se mu vymstila.

Jaká budoucnost čeká Andreje Babiše? Před volbami říkal, že když v nich neuspěje, tak odejde z politiky, protože do opozice nepůjde, nyní změnil rétoriku a tvrdí, že scénu neopustí. Je jeho jedinou možností, aby zůstal v politice, je zřejmě kandidovat na prezidentský úřad. Premiér nyní hraje i o vlastní svobodu, pokud jeho kauzy skončí špatně, může se ocitnout i ve vězení. Souhlasíte?

S vizí, že by skončil ve vězení, bych byl opatrný, když ještě nebyl ani obžalovaný. Babiš ale dlouhodobě do politiky nainvestoval tolik prostředků, zatáhl do ní i svoji rodinu, že je vlastně nemožné, aby z ní odešel. Proto si myslím, že bude vládnout v demisi, anebo bez důvěry. Na jeho dalším setrvání má velký zájem i prezident Miloš Zeman. Pokud by Babiš odešel, ztratil by obrovský manévrovací prostor, který by mu obě koalice absolutně nedovolily. Proto Zeman bude aktivně kalit vodu a snažit se rozhánět jednotu demokratických aliancí. A co se týče vámi zmíněné možnosti, že by Babiš kandidoval na prezidentský úřad v roce 2023, tak se po letošních volbách jedná o opravdu reálnou možnost. Do předem ztraceného boje by nešel, ale ve  skončených volbách se přesvědčil, že se těší velké podpoře lidí. Určitá šance se tady pro něj skutečně otvírá.

Když se zformovala koalice Spolu, složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09, věřil jste, že může porazit hnutí ANO?

Loni v létě jsem poskytoval rozhovor pro týdeník Respekt a redaktor mně kladl dotaz, zda je opravdu možné, aby Petr Fiala jako lídr uskupení vyhrál. Odpověděl jsem, že musíme počkat na výsledky voleb. Tehdy jsem ale také dodal, že Petr Fiala má jedinou a poslední šanci stát se ve své kariéře premiérem. Žádnou jinou příležitost už mít nebude. A on nezaváhal. Ukázalo se, jak houževnatým člověkem Petr Fiala je, ačkoli mu jeho kritici vyčítají, že nemá fluidum. Předem bylo dáno, že půjde do politiky, protože v akademickém prostředí dosáhl maximum. Vždyť byl rektorem Masarykovy univerzity v Brně, dále se už nemohl posunout. Jeho cílevědomost mu hodně pomohla.

Můžete říci, v čem tkví kouzlo triumfu koalice Spolu? Jistě jí pomohlo, že Fiala v předvolebních televizních debatách vystupoval jako lídr, který byl Babišovi konkurenceschopný.

Nahrálo jí spoustu věcí. Chytře nešla do lítých bojů s Piráty, když byla v průzkumech až třetí vzadu, a to v době, kdy vedla aliance Pirátů se STAN. Diplomatické vyčkávání se jí vyplatilo. Doslova jí spadlo do klína, že Babiš útočil na Piráty a přitom si premiér neuvědomoval, že je tady právě ještě koalice Spolu. Babišovi kritika Pirátů přihrála jistě dost voličů, ale na poražení uskupení Petra Fialy to nestačilo. A předsedovi ODS hodně pomohlo, že se v debatách jevil jako klidná, srozumitelná síla. Na lidi zapůsobil jako lídr, a tak mnozí voliči změnili názor a koalici podpořili, byť původně ji volit nechtěli. I průzkum za poslední měsíc ukazuje, jak moc si Petr Fiala v očích veřejnosti polepšil.

Pomohla podle vás Petru Fialovi skutečnost, že je politologem a mohl si scénu dokonale zmapovat, a to jiným pohledem než klasičtí politici?

Považuji za určitou výhodu, že disponuje analytickými schopnostmi. Na druhou stranu fakt, že vidí do všech souvislostí, jej jako politika může v jeho rozhodnutí i zviklat. Týmu kolem Petra Fialy se ale podařilo, aby se neodchýlil od reality a neutápěl se ve filozofování. A tak být jako vrcholný čelní představitel politologem může a nemusí být jednoznačnou výhodou.

PIRÁTI BUDOU VE VLÁDĚ ZA OPOZICI, KSČM SE UŽ NEVRÁTÍ

Poraženým letošních voleb jsou i Piráti, kteří v rámci aliance se STAN získali jen čtyři poslanecké mandáty. Myslíte si, že doplatili na Babišovu rétoriku o tom, že chtějí znárodňovat byty, anebo že lidem domů nastěhují migranty?

Spíše bych řekl, že Piráti určitě z velké části doplatili na spojení se Starosty a Nezávislými. Hnutí STAN je v současnosti už úplně jiným uskupením, než před rokem a půl, kdy vznikaly společné námluvy. Už loni v krajských volbách ukázal STAN svoji sílu, ale v celostátním měřítku samostatně neustále jen oscilovali kolem pěti procent. Najednou ale nastal zvrat, byli sebevědomí, vystupovali jasně a i když původní kandidátka byla udělána v poměru 2:1 ve prospěch Pirátů, tak kroužkování je katapultovalo do Sněmovny. A skutečně, do Dolní komory se ze STANu dostali lidé, kteří původně ve zvolení ani tajně nedoufali. Starostům rovněž pomohlo, že Babiš na ně na rozdíl od Pirátů neútočil. Starostům dával najevo, že jsou pro něho neideologističtí a pragmatičtí lidé. Zkrátka, že v levopravé politice nejsou tak pevně ukotveni jako Piráti.

Mohou být Piráti opozicí ve vládě?

Oni budou muset být opozicí, neboť nic jiného jim ani nezbývá. Zatím si mnozí neumějí představit, že by v nové koaliční vládě nastaly nějaké rozpory, protože jsme doposud svědky takové selanky, jak obě aliance tvrdí, že nikdo bez sebe nemůže být. Ale na tvrdý politický boj dříve či později jistě dojde. A až mocenský boj vypukne, tak Piráti zjistí, že se čtyřmi mandáty nehrají ani páté housle, ale jsou bezvýznamnými housličkami. Jejich případné nesouhlasy tak zbylé čtyři subjekty nebudou brát vážně. Odpor Pirátů bude marný, a tak budou ve vládě plnit roli opozice.

Na co doplatili extrémisté, že ve volbách neuspěli?

Když se zaměřím na komunisty, kteří po dvaatřiceti letech neprošli do Sněmovny, tak v předvolebních debatách působili naprosto bohorovným dojmem. V předvolebních debatách vystupovali naprosto bohorovným dojmem. Dnes už bývalý šéf KSČM Vojtěch Filip působil, že je úplně s porážkou smířen, a jako by předem věděli, že v boji o Sněmovnu neuspějí. Nebyli schopni nic vymyslet, neměli žádné téma, které by oslovilo. Co se týče pravicových extrémistů, tak u Volného bloku se potvrdilo, že když máme kováře v podobě SPD, je zbytečné chodit za kováříčkem. SPD jsou tak jedinými extrémisty, kteří se do parlamentu dostali, ačkoli je rovněž Babiš atakoval a snažil se jim vysát elektorát. Tomio Okamura z SPD ale prokázal obrovský politický talent a pokud nebude v opozici Andrej Babiš, tak jsem přesvědčený, že bude nejvýraznější tváří vůči nové vládní garnituře, proti níž se bude určitě vymezovat důrazněji než Schillerová či Havlíček. Určitě o Okamurovi ještě uslyšíme. Spatřuji v něm silný potenciál.

Ještě bych se zastavil u komunistů. Co způsobilo jejich vypadnutí ze Sněmovny a mohou se za čtyři roky na scénu opět vrátit? Jen připomenu, že strana , která si letos připomněla sto let existence, skončila v propadlišti dějin.

Ne, KSČM skončila. Aby kdokoli ve volbách uspěl, musí být schopen oslovit mladou generaci. A to se komunistům dlouhodobě nedaří. Mladí na ně absolutně neslyší a stávající voliči stárnou a umírají.

PAROUBEK ČSSD NESPASÍ, STRANA BY SE MĚLA INSPIROVAT ODS

Proč propadla ČSSD, která se poprvé v historii samostatné České republiky nedostala do Dolní komory?

Jejich aktuální situaci způsobilo neustále poškozování strany, které už započalo za Špidly a Grosse. A nikdo z dalších stranických předsedů nedokázal nahradit Zemana a Paroubka, na jejichž dryáčnický styl voliči slyšeli. Současná progresivní agenda a upřednostňování dělnických vrstev velká města neohromí a neoslní. Navíc v sobotu rezignující šéf Jan Hamáček nebyl typickým představitelem sociálního demokrata. Vlastně se k jeho charakteristice ani nepřiblížil. Hamáček je klasickým politikem, není žádným odborářem.

Krátce po volební debaklu ČSSD prohlásil bývalý premiér a stranický lídr Jiří Paroubek, že uvažuje o návratu, aby partaji pomohl? Byl by Paroubek skutečně tím, který by ČSSD opět postavil na nohy?

Paroubek rozhodně není tím, který by nyní ČSSD spasil. Jsme zase u mladých, ty by absolutně neoslovil, navíc nové generaci jeho jméno už moc neříká. Dopadl by pravděpodobně stejně jako někdejší premiér Mirek Topolánek při poslední prezidentské volbě. Zmíněná jména už jsou vyčpělá a netáhnou.

Co konkrétního by tedy nejstarší straně pomohlo?

Nabízejí se dvě věci. Buď se ČSSD vydá stejnou cestou jako lidovci, kteří rovněž v roce 2010 po volbách dopadli katastrofálně a nedostali se do Poslanecké sněmovny. Tehdy totálně přetransformovali stranu. Přišli do ní nové tváře a generační řez opravdu pomohl a zabral. Anebo se nechá inspirovat ODS, která se v roce 2013 ocitla na absolutním dně. Nyní se už její taktický tah moc nepřipomíná, ale konzervativcům se vyplatila sázka do veřejného prostoru, z něhož vytáhla Petra Fialu. Vždyť členem strany se stal až 7. listopadu 2013. Do té doby s ní sice sympatizoval, sledoval ji, ale neměl žádnou šanci ji nikterak ovlivnit. Přišel neokoukaný profesor politologie a i přes počáteční nedůvěru ODS zvedl. Tady se skutečně může ČSSD nechat inspirovat.

Dobře, ale pořád neříkáte, kdo by mohl být jejím spasitelem?

Napadá mně jméno současného šéfa odborů Josefa Středuly, který nyní může využít své minulé kritiky a na ní postavit svoji kandidaturu. Může před členy předstoupit a říci: „Zatímco vy jste si v pohodlí seděli v Babišově vládě a byli součástí její koalice, já jsem se vůči premiérovi tvrdě vymezoval.“ A měl by pravdu, neboť neustále upozorňoval, jakou asociální politiku Babiš dělá a kterak mu vadila účast ČSSD v jeho kabinetu. Josef Středula určitou šanci prosadit se má. Musel by ale ČSSD přejmenovat, neboť její značka je nyní nenávratně poškozena.

LEVICE KVŮLI ŠKRTŮM ZA ČTYŘI ROKY ZASE OŽIJE

Kterak vidíte budoucnost levice?

Domnívám se, že za čtyři roky zase ožije. Nová vláda po Andreji Babišovi bude muset zavést nepopulární bolestivé kroky a provést škrtající reformu. Začne se šetřit, a to se řadě lidí nebude líbit. A právě proto se na scéně objeví nástupci komunistů a ČSSD. Je ještě brzy ale říkat, v jaké formě či podobě to bude. Lze však předpovídat, že v příštích volbách levice zase zesílí.

Dovedete predikovat, jak bude probíhat povolební vyjednávání o nové vládě, a to i s ohledem na současný zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana, který byl v neděli z Lán opět převezen do Ústřední vojenské nemocnice v Praze? Je také možné, aby Zeman protahoval Babišovo vládnutí až do roku 2023, kdy mu skončí prezidentský mandát?

Je opravdu nevyzpytatelné, jak se Miloš Zeman s Andrejem Babišem zachovají. Pokud Zemanovi zdravotní stav dovolí jednat, pak bude jistě usilovat o rozvrat jednoty obou koalic, jak už jsem naznačoval. Hrad potřebuje získat čas na taktiku i určitý prostor. Také lze předpokládat, že bude chtít zakrýt, jak prezidentský úřad funguje. Každopádně až bude ustanovena nová Poslanecká sněmovna, tak nebude moci prezident Zeman donekonečna ignorovat vítězství koalic. A tak dříve či později Petra Fialu stejně pověří sestavováním kabinetu a následně jej bude muset jmenovat premiérem země.

Související

Danuše Nerudová měla být podle průzkumů Petru Pavlovi a Andreji Babišovi mnohem vyrovnanějším soupeřem. Komentář

Výsledky voleb se oproti průzkumům opět liší. Déjà vu, z něhož plyne poučení

Říká se, že po bitvě je každý generál. Nemyslím teď vítěze prvního kola Petra Pavla, u prezidentských voleb a jejich výsledků se ale chvíli pozastavme. Oproti průzkumům se totiž v jedné věci hodně liší, takže prostor pro kritiku se nabízí. Daleko lepší ale bude, když zdůrazníme, v čem jsou průzkumy přínosem. 
Volby, ilustrační foto

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle CVVM koronavirus

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) koronavirus, lidé se ale při výběru strany orientovali více na sociální jistoty, ekonomiku a důchody. Koalice Spolu ve volbách podle agentury STEM bodovala v regionech s vyšší nadějí na dožití a větším podílem živnostníků, hnutí ANO a SPD tam naopak ztratily.

Více souvisejících

volby 2021 rozhovor Ladislav Mrklas Andrej Babiš Česká pirátská strana KSČM ČSSD Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 3 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 4 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 7 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 8 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 10 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 11 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy