Schillerová hájí změnu právního základu pro restrikce. Měla by rezignovat, žádá Stanjura

Vláda změnila právní základ pro vydávání restriktivních opatření, protože podle zdravotnického zákona to je možné i po skončení nouzového stavu, který v Česku platí od 12. března na 30 dnů. Novinářům to dnes po jednání vlády řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Odmítla také právní výklad, podle něhož by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk. Část právníků i opozice vládu za změnu právního základu kritizovala, podle nich se tím vláda chce vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod. Podle místopředsedy opoziční ODS Zbyňka Stanjury by Schillerová měla v funkci skončit.

Podle Schillerové je opření vládních opatření o zákon o veřejném zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. "Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil," uvedla Schillerová. Opatření podle krizového zákona vydává vláda v době nouzového stavu, který potrvá do 11. dubna a jeho případné prodloužení by musela schválit Sněmovna.

Podle části právníků mají firmy na základě krizového zákona nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku opatření, která stát přijal. Zákon o krizovém řízení v jednom z ustanovení příslušného paragrafu o náhradě škody uvádí, že "stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona". Ztráty nemusí nahradit v případě, že se prokáže, že si je poškozený způsobil sám.

Schillerová dnes zopakovala své středeční tvrzení, že podle jejího právního názoru se náhrady týkají pouze zabaveného majetku nebo nařízení práce, nikoli ušlého zisku. "Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl (podnik) na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu," řekla ministryně. Podle ní jsou dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala, jako jsou odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry.

Podle advokáta Tomáše Sokola má stát nahradit škodu všem provozovnám, které byly na základě krizového zákona uzavřeny, do úterý 24. března. "Podmínkou není žádný zabavený majetek, žádné nucené práce, to je v nejlepším případě hrubý omyl. Stát musí hradit veškeré škody způsobené krizovými opatřeními," uvedl Sokol. Od středy podle advokáta ale podnikatelé nárok na náhradu škody ze zákona nemají. "Budou odkázáni jen na to, co jim stát poskytne dobrovolně," dodal Sokol.

Vysvětlení ze strany ministryně kritizuje opozice. "Odmítám skandální výroky a výmluvy ministryně Schillerové, měla by okamžitě odejít. Vláda nesmí hledat cesty, jak se vyhýbat odškodnění podnikatelů postižených koronavirovou krizí," uvedl v tiskové zprávě první místopředseda občanských demokratů Stanjura. Stát podle něj musí jednoznačně převzít odpovědnost za ztráty, které jeho opatření způsobí, dodal.

Skandální vyjádření A.Schilerové(ANO): podniky uzavřené rozhodnutím vlády mají smůlu, stát jim nic nezaplatí, prý na to nemá. Měla by okamžitě rezignovat. Stát to zaplatit prostě musí.

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) March 26, 2020

O peněžité náhradě za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věci, vykonání pracovní povinnosti nebo výpomoci pojednává jiný paragraf krizového zákona. Umožňuje v něm kompenzaci i za poskytnutí dobrovolné pomoci.

Změnu právního základu kritizuje opozice a dnes ji chce řešit na jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle opozičních stran vláda živnostníky podrazila a snaží se vyhnout tomu, aby jim musela vyplatit kompenzace.

Související

Více souvisejících

Alena Schillerová Vláda ČR Tomáš Sokol zákony firmy Zbyněk Stanjura ODS Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy