Schillerová hájí změnu právního základu pro restrikce. Měla by rezignovat, žádá Stanjura

Vláda změnila právní základ pro vydávání restriktivních opatření, protože podle zdravotnického zákona to je možné i po skončení nouzového stavu, který v Česku platí od 12. března na 30 dnů. Novinářům to dnes po jednání vlády řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Odmítla také právní výklad, podle něhož by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk. Část právníků i opozice vládu za změnu právního základu kritizovala, podle nich se tím vláda chce vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod. Podle místopředsedy opoziční ODS Zbyňka Stanjury by Schillerová měla v funkci skončit.

Podle Schillerové je opření vládních opatření o zákon o veřejném zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. "Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil," uvedla Schillerová. Opatření podle krizového zákona vydává vláda v době nouzového stavu, který potrvá do 11. dubna a jeho případné prodloužení by musela schválit Sněmovna.

Podle části právníků mají firmy na základě krizového zákona nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku opatření, která stát přijal. Zákon o krizovém řízení v jednom z ustanovení příslušného paragrafu o náhradě škody uvádí, že "stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona". Ztráty nemusí nahradit v případě, že se prokáže, že si je poškozený způsobil sám.

Schillerová dnes zopakovala své středeční tvrzení, že podle jejího právního názoru se náhrady týkají pouze zabaveného majetku nebo nařízení práce, nikoli ušlého zisku. "Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl (podnik) na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu," řekla ministryně. Podle ní jsou dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala, jako jsou odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry.

Podle advokáta Tomáše Sokola má stát nahradit škodu všem provozovnám, které byly na základě krizového zákona uzavřeny, do úterý 24. března. "Podmínkou není žádný zabavený majetek, žádné nucené práce, to je v nejlepším případě hrubý omyl. Stát musí hradit veškeré škody způsobené krizovými opatřeními," uvedl Sokol. Od středy podle advokáta ale podnikatelé nárok na náhradu škody ze zákona nemají. "Budou odkázáni jen na to, co jim stát poskytne dobrovolně," dodal Sokol.

Vysvětlení ze strany ministryně kritizuje opozice. "Odmítám skandální výroky a výmluvy ministryně Schillerové, měla by okamžitě odejít. Vláda nesmí hledat cesty, jak se vyhýbat odškodnění podnikatelů postižených koronavirovou krizí," uvedl v tiskové zprávě první místopředseda občanských demokratů Stanjura. Stát podle něj musí jednoznačně převzít odpovědnost za ztráty, které jeho opatření způsobí, dodal.

Skandální vyjádření A.Schilerové(ANO): podniky uzavřené rozhodnutím vlády mají smůlu, stát jim nic nezaplatí, prý na to nemá. Měla by okamžitě rezignovat. Stát to zaplatit prostě musí.

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) March 26, 2020

O peněžité náhradě za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věci, vykonání pracovní povinnosti nebo výpomoci pojednává jiný paragraf krizového zákona. Umožňuje v něm kompenzaci i za poskytnutí dobrovolné pomoci.

Změnu právního základu kritizuje opozice a dnes ji chce řešit na jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle opozičních stran vláda živnostníky podrazila a snaží se vyhnout tomu, aby jim musela vyplatit kompenzace.

Související

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné

Po téměř sedmi letech se do českého podnikatelského prostředí vrací povinná elektronická evidence tržeb. Současná vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů na svém pondělním zasedání schválila projekt pracovně nazvaný „EET 2.0“, který by měl začít fungovat od ledna příštího roku. Návrh nyní míří k posouzení do Poslanecké sněmovny.
Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak

Vláda jednomyslně schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot a ponechání spotřební daně z nafty na minimální úrovni i pro květen. Ministryně financí Alena Schillerová zdůvodnila toto rozhodnutí stále nestabilní situací na trhu, kterou vyvolává zablokovaný Hormuzský průliv. Podle ministryně jde o osvědčený postup, díky kterému mohou řidiči při tankování plné nádrže ušetřit až 400 korun.

Více souvisejících

Alena Schillerová Vláda ČR Tomáš Sokol zákony firmy Zbyněk Stanjura ODS Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

před 3 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu

Ruský prezident Vladimir Putin čelí rostoucí paranoie z možného atentátu nebo vnitrostranického převratu. Podle uniklé zprávy evropských tajných služeb, na kterou se odkazují server Important Stories a stanice CNN, panují v Kremlu od začátku března vážné obavy z úniku citlivých informací a spiknutí uvnitř ruských politických a bezpečnostních elit. Putin se má obávat zejména útoku pomocí dronů, které by mohli zorganizovat lidé z jeho blízkého okolí.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Tři mrtví, další mohou následovat. Co jsou hantaviry, které ohrožují cestující na výletní lodi?

Podezření na propuknutí nákazy hantavirem na výletní lodi MV Hondius uprostřed Atlantského oceánu si vyžádalo již tři oběti. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí potvrdila úmrtí tří cestujících a jeden další potvrzený případ, přičemž nejméně jeden člověk zůstává v kritickém stavu v intenzivní péči v Jihoafrické republice. Úřady aktuálně prověřují dalších pět podezřelých případů mezi pasažéry.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu

Evropa se nepodrobí „brutálnímu světu“ a namísto toho se stane základnou pro obnovu nového mezinárodního řádu. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v arménském Jerevanu to prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Ten se stal historicky prvním neevropským lídrem, který se jednání tohoto bloku zúčastnil, což podtrhuje proměnu globálních spojenectví v době rostoucí nejistoty.

včera

Čapí hnízdo je areál, který se nachází v části obce Dvůr Semtín v katastrálním území Tomice u Votic v obci Olbramovice ve Středočeském kraji, na okraji Přírodního parku Džbány-Žebrák. Areál staveb, určený k rekreačním a odpočinkovým účelům, vlastní podle zdrojů prostřednictvím několika firem politik a podnikatel Andrej Babiš.

Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš

Vleklá kauza padesátimilionové dotace na stavbu Farmy Čapí hnízdo dospěla u Městského soudu v Praze k přelomovému rozuzlení. Soudce Jan Šott v pondělí vynesl odsuzující verdikt nad europoslankyní a bývalou manažerkou holdingu Agrofert Janou Nagyovou. Ta byla za dotační podvod potrestána třemi lety vězení s podmíněným odkladem na pět let a pokutou ve výši půl milionu korun.

včera

Pavel Blažek

Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze

V kauze darování kryptoměn Ministerstvu spravedlnosti nastal zásadní obrat. Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili další tři osoby ze zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy z praní špinavých peněz. Podle informací serveru Seznam Zprávy figuruje mezi obviněnými i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

včera

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné

Po téměř sedmi letech se do českého podnikatelského prostředí vrací povinná elektronická evidence tržeb. Současná vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů na svém pondělním zasedání schválila projekt pracovně nazvaný „EET 2.0“, který by měl začít fungovat od ledna příštího roku. Návrh nyní míří k posouzení do Poslanecké sněmovny.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje tlak na OSN a mezinárodní humanitární sektor. Pod hrozbou dalších rozpočtových škrtů prosazuje novou strategii „obchod místo pomoci“ (trade over aid), která má upřednostňovat zájmy amerických firem a volný trh před tradiční rozvojovou asistencí. Tento posun vyvolává u expertů obavy z globálního dominového efektu, který by mohl stát životy milionů lidí.

včera

Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí

Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na vyvádění obchodních lodí z Hormuzského průlivu, známý jako Projekt Svoboda, vyvolává mezi vojenskými experty i zástupci přepravních společností řadu nezodpovězených otázek. Přestože operace oficiálně začala v pondělí ráno, stále není jasné, jak přesně budou americké síly v této strategicky citlivé a úzké vodní cestě postupovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy