Schillerová hájí změnu právního základu pro restrikce. Měla by rezignovat, žádá Stanjura

Vláda změnila právní základ pro vydávání restriktivních opatření, protože podle zdravotnického zákona to je možné i po skončení nouzového stavu, který v Česku platí od 12. března na 30 dnů. Novinářům to dnes po jednání vlády řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Odmítla také právní výklad, podle něhož by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk. Část právníků i opozice vládu za změnu právního základu kritizovala, podle nich se tím vláda chce vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod. Podle místopředsedy opoziční ODS Zbyňka Stanjury by Schillerová měla v funkci skončit.

Podle Schillerové je opření vládních opatření o zákon o veřejném zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. "Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil," uvedla Schillerová. Opatření podle krizového zákona vydává vláda v době nouzového stavu, který potrvá do 11. dubna a jeho případné prodloužení by musela schválit Sněmovna.

Podle části právníků mají firmy na základě krizového zákona nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku opatření, která stát přijal. Zákon o krizovém řízení v jednom z ustanovení příslušného paragrafu o náhradě škody uvádí, že "stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona". Ztráty nemusí nahradit v případě, že se prokáže, že si je poškozený způsobil sám.

Schillerová dnes zopakovala své středeční tvrzení, že podle jejího právního názoru se náhrady týkají pouze zabaveného majetku nebo nařízení práce, nikoli ušlého zisku. "Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl (podnik) na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu," řekla ministryně. Podle ní jsou dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala, jako jsou odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry.

Podle advokáta Tomáše Sokola má stát nahradit škodu všem provozovnám, které byly na základě krizového zákona uzavřeny, do úterý 24. března. "Podmínkou není žádný zabavený majetek, žádné nucené práce, to je v nejlepším případě hrubý omyl. Stát musí hradit veškeré škody způsobené krizovými opatřeními," uvedl Sokol. Od středy podle advokáta ale podnikatelé nárok na náhradu škody ze zákona nemají. "Budou odkázáni jen na to, co jim stát poskytne dobrovolně," dodal Sokol.

Vysvětlení ze strany ministryně kritizuje opozice. "Odmítám skandální výroky a výmluvy ministryně Schillerové, měla by okamžitě odejít. Vláda nesmí hledat cesty, jak se vyhýbat odškodnění podnikatelů postižených koronavirovou krizí," uvedl v tiskové zprávě první místopředseda občanských demokratů Stanjura. Stát podle něj musí jednoznačně převzít odpovědnost za ztráty, které jeho opatření způsobí, dodal.

Skandální vyjádření A.Schilerové(ANO): podniky uzavřené rozhodnutím vlády mají smůlu, stát jim nic nezaplatí, prý na to nemá. Měla by okamžitě rezignovat. Stát to zaplatit prostě musí.

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) March 26, 2020

O peněžité náhradě za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věci, vykonání pracovní povinnosti nebo výpomoci pojednává jiný paragraf krizového zákona. Umožňuje v něm kompenzaci i za poskytnutí dobrovolné pomoci.

Změnu právního základu kritizuje opozice a dnes ji chce řešit na jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle opozičních stran vláda živnostníky podrazila a snaží se vyhnout tomu, aby jim musela vyplatit kompenzace.

Související

Více souvisejících

Alena Schillerová Vláda ČR Tomáš Sokol zákony firmy Zbyněk Stanjura ODS Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy