Vláda změnila právní základ pro vydávání restriktivních opatření, protože podle zdravotnického zákona to je možné i po skončení nouzového stavu, který v Česku platí od 12. března na 30 dnů. Novinářům to dnes po jednání vlády řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Odmítla také právní výklad, podle něhož by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk. Část právníků i opozice vládu za změnu právního základu kritizovala, podle nich se tím vláda chce vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod. Podle místopředsedy opoziční ODS Zbyňka Stanjury by Schillerová měla v funkci skončit.
Podle Schillerové je opření vládních opatření o zákon o veřejném zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. "Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil," uvedla Schillerová. Opatření podle krizového zákona vydává vláda v době nouzového stavu, který potrvá do 11. dubna a jeho případné prodloužení by musela schválit Sněmovna.
Podle části právníků mají firmy na základě krizového zákona nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku opatření, která stát přijal. Zákon o krizovém řízení v jednom z ustanovení příslušného paragrafu o náhradě škody uvádí, že "stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona". Ztráty nemusí nahradit v případě, že se prokáže, že si je poškozený způsobil sám.
Schillerová dnes zopakovala své středeční tvrzení, že podle jejího právního názoru se náhrady týkají pouze zabaveného majetku nebo nařízení práce, nikoli ušlého zisku. "Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl (podnik) na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu," řekla ministryně. Podle ní jsou dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala, jako jsou odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry.
Podle advokáta Tomáše Sokola má stát nahradit škodu všem provozovnám, které byly na základě krizového zákona uzavřeny, do úterý 24. března. "Podmínkou není žádný zabavený majetek, žádné nucené práce, to je v nejlepším případě hrubý omyl. Stát musí hradit veškeré škody způsobené krizovými opatřeními," uvedl Sokol. Od středy podle advokáta ale podnikatelé nárok na náhradu škody ze zákona nemají. "Budou odkázáni jen na to, co jim stát poskytne dobrovolně," dodal Sokol.
Vysvětlení ze strany ministryně kritizuje opozice. "Odmítám skandální výroky a výmluvy ministryně Schillerové, měla by okamžitě odejít. Vláda nesmí hledat cesty, jak se vyhýbat odškodnění podnikatelů postižených koronavirovou krizí," uvedl v tiskové zprávě první místopředseda občanských demokratů Stanjura. Stát podle něj musí jednoznačně převzít odpovědnost za ztráty, které jeho opatření způsobí, dodal.
Skandální vyjádření A.Schilerové(ANO): podniky uzavřené rozhodnutím vlády mají smůlu, stát jim nic nezaplatí, prý na to nemá. Měla by okamžitě rezignovat. Stát to zaplatit prostě musí.
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) March 26, 2020
O peněžité náhradě za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věci, vykonání pracovní povinnosti nebo výpomoci pojednává jiný paragraf krizového zákona. Umožňuje v něm kompenzaci i za poskytnutí dobrovolné pomoci.
Změnu právního základu kritizuje opozice a dnes ji chce řešit na jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle opozičních stran vláda živnostníky podrazila a snaží se vyhnout tomu, aby jim musela vyplatit kompenzace.
Související
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
Alena Schillerová , Vláda ČR , Tomáš Sokol , zákony , firmy , Zbyněk Stanjura , ODS , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?
před 1 hodinou
Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit
před 2 hodinami
Nebezpečné počasí v Česku. Kromě požárů hrozí i bouřky, mohou být silné
před 2 hodinami
Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet
před 3 hodinami
Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského
před 3 hodinami
Krátkodobé příměří na Ukrajině. Po Putinovi rozhodl i Zelenskyj
před 4 hodinami
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
před 5 hodinami
Hasiči dostali požár v Českém Švýcarsku pod kontrolu. Zásah pokračuje
před 6 hodinami
Předpověď počasí: Co přinese další prodloužený víkend?
včera
Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění
včera
Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem
včera
Kdo otrávil dětskou výživu? Podezřelým je rodák ze Slovenska, mohlo jít o osobní mstu
včera
CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu
včera
Tři mrtví, další mohou následovat. Co jsou hantaviry, které ohrožují cestující na výletní lodi?
včera
Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu
včera
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
včera
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
včera
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
včera
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
včera
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na vyvádění obchodních lodí z Hormuzského průlivu, známý jako Projekt Svoboda, vyvolává mezi vojenskými experty i zástupci přepravních společností řadu nezodpovězených otázek. Přestože operace oficiálně začala v pondělí ráno, stále není jasné, jak přesně budou americké síly v této strategicky citlivé a úzké vodní cestě postupovat.
Zdroj: Libor Novák