Schodek půl bilionu? Radši škrtejte, žádá opozice

Vláda momentálně shání podporu pro chystaný půlbilionový deficit státního rozpočtu, o němž by se podle plánů mělo hlasovat na mimořádné schůzi Sněmovny, která se uskuteční 23. června. Jako argument jsou uváděny větší investice, podpora obcím, kultura, sociální služby nebo boj s kůrovcem. Najít podporu u poslanců však nebude vůbec jednoduché.

Že kultura byla přijatými restrikcemi v souvislosti s bojem proti epidemii koronaviru zasažená hodně, potvrdil v rozhovoru pro ČT24 například ředitel pražského Divadla bez zábradlí Karel Heřmánek. Jeho sály jsou už víc než čtvrt roku prázdné. „Ta ztráta, protože žijeme jenom ze vstupného, je příšerná. Na tom vstupném jsme přišli o 15 milionů,“ postěžoval si. Státní podporu, o níž si zažádal, však zatím neobdržel. Jediný záložní plán, který momentálně má, je prodej firmy.

Právě pomoc majitelům soukromých divadel a ostatním podnikatelům je jedním z argumentů pro nový schodek, jelikož v současném rozpočtu chybí právě ona slibovaná miliarda na ní. Takhle argumentoval například ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Za pravdu mu dal i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který mimo jiné počítá i s podporou velkých státních kulturních institucí jako je Národní divadlo a Národní galerie. 

Vláda by dále chtěla vyčlenit dvě miliardy také pro resort životního prostředí. Ty by pak měly putovat na nové čističky a výstavbu kanalizací v obcích. Sedm miliard by pak obdrželo zemědělství na boj s kůrovcem.„Pokud neprojde tento schodek, tak máme problém pomoct při výsadbě nových lesů pro budoucí generace,“ konstatoval ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), který by rovněž uvítal vysoký schodek. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) se za současného deficitu 300 miliard korun nemohou takové projekty uskutečnit.

Opozice vládě: "Škrtejte!"

Jelikož měla vláda problém najít pro podporu rozpočtu podporu u KSČM, která jí toleruje, bude se muset zřejmě spolehnout na opozici. Ta už ale vyjádřila výhrady pro další výrazné zvyšování výdajů, aniž by se zároveň také škrtalo. Poslanec Jan Skopeček (ODS) investice sice vítá, ale neshledává žádná úsilí o hledání úspor. V podobném duchu hovoří i předseda SPD Tomio Okamura, podle něhož se jedná doslova o hazard. Ušetřit by chtěl například na nákupech zahraniční armádní techniky, výdajích na inkluzivní vzdělávání, solární techniku a podpoře politických neziskových organizací.

Jednoduché tomu není, jak už bylo zmíněno, ani u komunistů tolerujících vládu. Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) zastává například názor, že se vládní návrh musí ještě upravit. Předseda lidovců Marian Jurečka se pak odvolával na riziko růstu míry nezaměstnanosti, kdy se bez práce může ocitnout víc než půl milionu lidí. Jisté naděje ale ministryni financí Aleně Schillerové (ANO) svítají u Pirátů.

S nimi se totiž dokázala domluvit na pomoci lidem pracujících mimo pracovní poměr, tedy na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ), kteří si platili pojištění. Ta by činila 350 korun denně, tedy 31 tisíc za celé období pandemie, což by ale znamenalo dalších 1,7 až 2,1 miliard ze státní kasy.  

„Dnes jsme se s Piráty v rámci debaty o podpoře novely státního rozpočtu domluvili, že toto je akceptovatelné a jsme blízko dohodě. Musíme si vyjasnit ale ještě podmínky. Zatím například není jasné, zda to bude dotační program ministerstva práce a sociálních věcí, nebo by to prováděla finanční správa. V takovém případě by se ale musela řešit kompenzace obcím,“ řekla ministryně financí. Český premiér Andrej Babiš (ANO) se ještě chystá setkat s předsedy KDU ČSL a KSČM. Pochybuje, že by mu Sněmovna chystaný státní rozpočet neschválila.

Související

Více souvisejících

Alena Schillerová Ekonomika státní rozpočet opozice

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy