Schodek rozpočtu 500 miliard? Návrh míří do druhého čtení, debata trvala pět hodin

Vládní návrh na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun propustila Sněmovna po pěti hodinách debaty do druhého čtení. Předloha odolala opozičnímu návrhu na vrácení vládě k přepracování. Nyní ho dostane k projednání rozpočtový výbor. Ve druhém čtení budou mít poslanci možnost přednášet své pozměňovací návrhy. Závěrečné schvalování se očekává v první polovině července.

Vláda kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru a opatřením proti ní přišla s návrhem na zvýšení schodku už potřetí. Původně schválený schodek 40 miliard se postupně zvýšil nejprve na 200 miliard, poté na 300 miliard a nyní má být 500 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) doufá v to, že tato změna rozpočtu je už poslední.

Vláda původně navrhovala, aby Sněmovna schválila navýšení schodku ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze. Tento postup nejprve minulý týden nedoporučil rozpočtový výbor a dnes ho neschválila ani Sněmovna. Novela tak musí absolvovat všechna tři čtení.

Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) a předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek řekli ČTK, že Sněmovna novelu projednává jako běžnou změnu zákona. Podle nich to znamená, že poslanci budou moci podávat i takové pozměňovací návrhy na přesuny peněz, u nichž neuvedou jejich zdroj. Mohlo by to znamenat i výsledné zvýšení schodku nad navržených 500 miliard.

Z krize je možné se proinvestovat, ale z krize se není možné prodotovat dotacemi kamarádům. https://t.co/dCvpOt427f

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) June 23, 2020

Původně schválený rozpočet na letošní rok počítal s příjmy 1578,1 miliardy korun, nejnovější návrh přichází s příjmy 1364,8 miliardy. Původně schválené výdaje činily 1618,1 miliardy korun, nyní proti tomu vzrostly na 1864,8 miliardy korun. Státní dluh se má letos zvýšit celkově o 481 miliard korun.

Většina opozice návrh kritizovala. Vytýkala vládě hlavně to, že neuvedla přesně, na co chce dodatečně získané peníze využít, nebo že se nepokouší o úspory. Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil jako poslanec pozměňovací návrh, který rozdělení peněz upřesňuje.

"Ten schodek 500 miliard je nutné vnímat optikou toho, co všechno státní rozpočet sanuje," zdůraznila Schillerová. Jde například o zvýšené výdaje ve zdravotnictví, propad příjmů státního rozpočtu, pomoc zaměstnavatelům v regionech, podporu zaměstnanosti a spotřebu v regionech. Podle ní se to projeví i na vyšších příjmech z daní v rámci jejich rozpočtového určení.

Rozpočet podpořila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Řekla, že díky vládě a rychlé reakci Parlamentu není 350.000 lidí bez práce a můžou nadále živit svoji rodinu. "My jsme ochotni diskutovat v druhém a třetím čtení o výši 500 miliard schodku. Ale předem chci říci, že nebudou-li vyslyšeny naše pozměňovací návrhy, nebude-li například přidáno zdravotním sestrám v sociálních oblastech, potom naši podporu nečekejte," řekl poslanec KSČM Stanislav Grospič. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek neúspěšně navrhoval, aby Sněmovna vládě vrátila rozpočet s doporučením snížit výdaje a schodek o 80 miliard korun a doplnit do materiálu makroekonomický rámec.

Související

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

Více souvisejících

státní rozpočet ,  Poslanecká sněmovna ,  Alena Schillerová ,  Andrej Babiš ,  Miroslav Kalousek ,  Kateřina Valachová

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 6 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy