Senát chce uzákonit 24.červen jako Den památky vyhlazených obcí

Na uvedené datum připadá výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrh iniciovala předsedkyně sociálního výboru Miluše Horská z klubu KDU-ČSL, podle níž by návrh přispěl ke kultivaci české historické paměti.

"Z obcí vyhlazených v době nacistické okupace českých zemí jsou dnes v České republice formou významného dne připomínány pouze Lidice. Ostatních vesnic a sídel s podobným osudem je vzpomínáno pouze na regionální či lokální úrovni," uvedla Horská. Ve stínu lidických událostí tak podle senátorky zůstávají nejen Ležáky, ale i další místa, která se stala obětí nacistické brutality za druhé světové války.

Z osady Ležáky bylo nacisty dva týdny po vyhlazení Lidic odvezeno a popraveno 33 dospělých. Jedenáct dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily. Horská připomenula také vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, jejíž obyvatelé podporovali partyzány z 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Zastřeleno nebo zaživa upáleno bylo 27 civilistů.

Další zlikvidovanou obcí se 23. dubna 1945 stala nedaleká osada Prlov a 2. května Vařákovy Paseky. Na konci dubna částečně vyraboval a vypálil oddíl kozáků ve službách wehrmachtu obec Zákřov, kde zůstalo 19 mrtvých. Další vypálenou obcí bylo 5. května Javoříčko u Litovle nebo obec Leskovice na Pelhřimovsku.

Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) zalitoval, že se v předloze nebyly zmíněny obce v Sudetech, které zanikly po odsunu německého obyvatelstva, obce zatopené po vybudování přehrad během komunistické nadvlády nebo zlikvidované za sovětské okupace Československa. Podle historiků by se tyto události neměly slučovat, uvedla senátorka KDU-ČSL Jarmila Vítková.