Senát chce uzákonit 26. červen jako významný den, Den odchodu okupačních vojsk

Senátoři chtějí začlenit 26. červen mezi významné dny. Chtějí jej uzákonit jako Den odchodu okupačních vojsk. Novela souvisí s 30. výročím ukončení pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa, připomínat má ale i ukončení předchozích vojenských okupací českého území. Novelu by horní komora měla začít projednávat na některé z červencových schůzí.

"Chceme dedikovat tento významný den všem nadějím českého lidu v nový život po období nesvobody," zdůvodnilo návrh 46 senátorů ze všech frakcí v čele s Lumírem Kantorem (KDU-ČSL).

Za významný den tvůrci novely vybrali 26. červen, kdy v roce 1991 vydal tehdejší prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Václav Havel "Rozkaz k odchodu sovětských vojsk z území ČSFR". Zdůraznil v něm obnovu suverenity a vlastní odpovědnosti za nově nabytou svobodu, uvedli autoři předlohy.

Sovětská vojska vtrhla do Československa 21. srpna 1968 v rámci vojenské intervence vojsk tehdejšího socialistického tábora, jejímž cílem bylo zabránit další reformním snahám v rámci pražského jara a uchovat sovětský vliv. V Československu se na základě pozdější mezivládní smlouvy o podmínkách "dočasného" pobytu sovětských vojsk, který trval 23 let, bylo umístěno 75.000 sovětských vojáků, a 5200 občanských pracovníků a na 40.000 jejich rodinných příslušníků.

Stahování sovětských vojsk trvalo půldruhého roku, poslední železniční transport přejel československou hranici 21. června 1991. Jako poslední odletěl 27. června téhož roku velitel Střední skupiny sovětských vojsk Eduard Vorobjov.

Za období od 21. srpna 1968 do 21. června 1991 zahynulo v souvislosti s vojenskou intervencí 425 lidí a 345 bylo těžce zraněno. Odhad za roky 1968 až 1989 je cca 2000 těžce zraněných. Výše škod za celou dobu dislokace sovětských vojsk je odhadována na 15 až 25 miliard korun, uvedli předkladatelé.

Česko má zatím uzákoněno 15 významných dnů, které na rozdíl od státem uznaných svátků nejsou dny pracovního volna. Uzákonění nového významného dne by musela schválit Sněmovna. není příliš pravděpodobné, že by to stihla v předvolebním období a složení.

Související

Více souvisejících

Senát ČR státní svátek

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy