Senát chce zakázat dotace pro firmy s nesrovnalostmi, zákon se vrací poslancům

Zákon vzbudil pozornost zejména kvůli ustanovení, které mohlo podle části opozice pomoci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. Pasáž se týkala svěřenských fondů. Sněmovna toto ustanovení z vládního návrhu zákona vyškrtla.

Babiš by byl podle některých výkladů vládního ustanovení považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka holdingu. Pomoci mu to mohlo podle kritiků v situaci, kdy se podezřením z jeho střetu zájmů zabývají orgány EU.

Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.

Předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností, stojí v důvodové zprávě.

Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, píše se ve zdůvodnění.

Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným.