Senát schválil takzvaný úsporný tarif

Schválenou novelu energetického zákona nyní dostane k podpisu prezident.

Senát přijal zákon beze změn v podobě, v jaké přišel ze Sněmovny. Hlasovalo pro něj 57 přítomných senátorů napříč kluby.

Obchodníci s plynem a elektřinou mají o přijatou dotací snížit účty nebo zálohy. Budou to muset uvést ve vyúčtování. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30.000 korun.

Na úsporný tarif by vláda mohla vyčlenit celkem 30,6 miliardy korun,. Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Příspěvek v rámci úsporného tarifu spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohl podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) představovat až 16.000 korun.

Část senátorů uváděla, že návrh zákona je obecný a není jasné, jak bude vládní nařízení vypadat. Podle senátorky Žákové projevují senátoři vládě neskutečnu důvěru v tom, že v nařízení pak vše zohlední. Lukáš Wagenknecht (SEN21 a Piráti) řekl, že Senát schvaluje bianco šek pro vládu.

Někteří odborníci na sociální problematiku soudí, že plošné dotování cen energií nedává příliš smysl. Obávají se toho, že k úsporám nepřispěje, naopak může spotřebu ještě zvednout. Například podle sociologa a člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa by byl lepší sociální tarif pro část společnosti nebo regulace ceny.

Schválená novela energetického zákona také reaguje na rozhodnutí vlády z 22. června o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Podle ministerstva průmyslu umožní toto nařízení vlády uskutečnit v praxi. Placení poplatku by mělo skončit k 1. říjnu.

Schválená předloha počítá například s tím, že ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí.

Pokud ale ve stavu nouze nebo mimořádném stavu nouze dodavatel zvýší zákazníkovi cenu, bude o tom muset informovat pouze na internetu. Zveřejněním na internetu se bude mít za to, že dodavatel zdražení zákazníkovi oznámil. Zákazník pak bude mít deset dní na to, aby případně takovou smlouvu vypověděl.

Senát proto na návrh předsedkyně podvýboru pro energetiku Hany Žákové (STAN) přijal doprovodné usnesení. V něm mimo jiné vyzval vládu, aby během případného mimořádného stavu nouze zajistila plnohodnotné informování zákazníků o zvyšování ceny dodávek plynu například prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků tak, aby se předešlo poškození práv zákazníků. Síkela přislíbil, že vláda spustí informační kampaň.

Senát v přijatém doprovodném usnesení také žádá vládu, aby důsledně vyhodnotila uplatňování energetického zákona v praxi. Důvodem je, že novela byla projednána velmi rychle ve stavu legislativní nouze. Velmi obecně formulované znění ustanovení novely, především v části týkající se mimořádných stavů nouze v plynárenství, vzbuzuje obavy ohledně dopadů nejen na zákazníka, ale též na státní rozpočet, míní senátoři.

Síkela: Úsporný tarif bude fixní částka bez ohledu na spotřebu

Takzvaný úsporný tarif, který má domácnostem pomoci snížit účty za energie, bude představovat fixní částku bez ohledu na spotřebu domácnosti. Čím méně která domácnost spotřebuje, tím větší část spotřeby mu příspěvek státu pokryje. Vláda chce takto motivovat domácnosti k úsporám. V Senátu to dnes řekl ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) při debatě o schvalování novely energetického zákona, která tento úsporný tarif zavádí. Senát návrh schválil. V účinnost má vstoupit den po vyhlášení ve sbírce.

Schválená novela energetického zákona stanovuje pouze obecné obrysy tarifu. Někteří senátoři proto říkali, že schvalují vládě bianco šek, a chtěli od ministra znát podrobnosti tarifu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři pouze umožňují vládě, aby příspěvek na ceny energií ve formě nařízení přijala. Položil například otázku, na základě čeho vláda nařízení spustí a kdy ho naopak vypne. Poukazoval na to, že stát by musel platit příspěvky, i kdyby ceny energií klesly.

Úsporný tarif bude dotací ze státního rozpočtu určenou dodavatelům elektřiny, plynu a tepla. Vládní předloha stanovuje jeho horní hranici na 30.000 korun. Podrobnosti však nakonec určí vláda ve svém nařízení, půjde například o výši příspěvku. Síkela řekl, že vláda může takovýchto nařízení vydat víc. To první, které by mělo být ještě před podzimní topnou sezonou, bude podle ministra počítat s částkou 30,5 miliardy korun. Pokud jde o konkrétní výši příspěvku v rámci úsporného tarifu, odkázal na příklady uvedené na webu ministerstva průmyslu.

Síkela ke zvolené formě pomoci řekl, že vláda se snažila, aby nikdo nemohl využít tuto částku jinak než na energie. Síkela se vyslovil proti zastropování cen energií. Poukázal na státy, například na Španělsko, které zastropovaly ceny, a tamní spotřeba energií naopak vzrostla. Uvedl, že tento postup jde proti úsporám a vybraly si ho nejzadluženější země EU.

Členské země se v úterý v Bruselu na mimořádném jednání ministrů pro energetiku zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Síkela řekla, že pokud státy EU dokážou tento podíl spotřeby ušetřit, pak budou schopné vydržet příští zimu i bez dodávek plynu z Ruska.