Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to dnes za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Evropská komise by proto návrh unijní směrnice, která je součástí evropského klimatického balíčku, měla přepracovat. V opačném případě by vláda měla podle Senátu návrh vetovat.
Horní komora podpořila stanovisko vlády, která odmítla jakékoli návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energetických produktů a elektřiny. Řešení dopadů návrhu na různé sociální skupiny různou mírou zdanění označil Senát za nevhodné. Podle něj tyto záležitosti musí být řešeny v rámci sociální politiky státu.
Stanovisko horní komory nebylo po zhruba čtyřhodinové diskusi přijato jednomyslně. Proti senátnímu usnesení hlasovali například senátoři z klubu Starostů a nezávislých nebo z klubu SEN21 a Pirátů. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) se kvůli potřebě reakce na klimatické změny postavila proti tomu, aby Česko uplatnilo právo veta, pokud Evropská komise směrnici v duchu jeho výhrad neupraví. Podle předsedy senátního evropského výboru Mikuláše Beka (za STAN) by mělo být právně podložené, aby jej bylo možné reálně uplatnit.
Předseda senátního výboru pro regionální rozvoj Zdeněk Linhart (STAN) v návrhu komise viděl snahu EU zasahovat do pravomocí členských zemí. "Vypadá jako meloun, tváří se to zeleně, ale v podstatě je to dost červené," uvedl. Podle Raduana Nwelatiho (ODS) se nenajde v EU potřebná třetina zemí, která by s českým stanoviskem souzněla, vystavila návrhu směrnice takzvanou žlutou kartu a komise se tak musela výhradami zabývat.
Návrh směrnice podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států například tím, že jim neumožňuje stanovit rozdílné sazby dane pro energetické produkty zařazené do téže kategorie. Tím podle Senátu znemožňuje pružnou daňovou politiku přizpůsobenou podmínkám členského státu. Návrh směrnice počítá například s indexací sazeb daní z energetických produktů v zemích EU. I to podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států.
Dočasné daňové osvobození pro domácnosti, jejichž příjem nedosahuje 60 procent celostátního průměrného příjmu, podle Senátu nezohledňuje rozdílnou kupní sílu v jednotlivých státech a výrazně omezuje prostor členských států pro řešení sociálních dopadů směrnice již v rámci daňové politiky.
Nově by také mělo být zdanění energetických produktů provázáno podle jejich energetické výhřevnosti, podle toho by mělo být i nastaveno a šetrnější produkty by měly být zdaňovány méně. Zdanění pohonných hmot a paliv má lépe odrážet jejich dopad na zdraví a životní prostředí. Evropská komise také uvádí, že minimální daňové sazby již nevedou ke sbližování vnitrostátních daňových sazeb. Minimální daňové sazby se nezvyšovaly od roku 2003, i když jsou vnitrostátní sazby ve většině případů vyšší. Minimální sazby pak podle EK nebrání závodům členských států o co nejnižší zdanění ani nepředstavují dolní mez zdanění.
Balíček Fit for 55 má výrazně přispět ke snížení cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990. V souladu s tímto cílem návrh restrukturalizuje EU minimální sazbě daně energetických produktů tak, aby odrážely energetickou, environmentální a klimatickou politiku EU a nastavuje mechanismus nárůstu těchto sazeb v čase podle vývoje spotřebitelských cen v EU.
Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nesouhlasí s jakýmikoli tlaky, které by mohly vést k vyššímu zdanění, nebo omezují prostor pro nižší zdanění. "Nechceme nic, co navýší ceny," řekla. Odmítá navyšování minimálních unijních sazeb daně. "Česká republika podporuje flexibilitu v oblasti daní, aby mohla pružně reagovat na vývoj ekonomiky, zohlední spotřebu domácností a podniků," uvedla Schillerová. Komise chce mimo jiné přesvědčit členské státy, aby zrušily co nejvíce v současnosti platných výjimek ze zdanění energií.
Návrh směrnice je součástí Zelené dohody pro Evropu, tzv. Green Dealu, a legislativního balíčku Fit for 55.
Aktualizováno před 30 minutami
Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku
Související

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

EU by měla reformu trhu s elektřinou přijmout do konce roku, shodl se summit
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 20 minutami

Netanjahu odkládá kontroverzní reformu o několik týdnů
Aktualizováno před 30 minutami

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku
před 42 minutami

Na Ukrajinu dorazilo 18 tanků Leopard z Německa
před 44 minutami

Senát loni obdržel jen čtyři petice, předloni jich byl dvojnásobek
před 1 hodinou

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny
Aktualizováno před 1 hodinou

Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce
před 1 hodinou

Policie obvinila muže, podle kriminalistů bodl na Plzeňsku dva kamarády
Aktualizováno před 1 hodinou

Tragédie na Příbramsku: Do slapské přehrady sjelo nákladní auto, zaklíněný řidič zemřel
Aktualizováno před 1 hodinou

Ostravská koalice přišla kvůli hnutí ANO o většinu v městském zastupitelstvu
před 1 hodinou

Rusko vyhrožuje: Máme zbraně schopné v krajním případě zničit Spojené státy
před 1 hodinou

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE
před 2 hodinami

Balaš se kvůli penězům pro VŠ sejde s Fialou, ve středu by o nich měla jednat vláda
před 3 hodinami

Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu
Aktualizováno před 3 hodinami

Zdroje nejsou nevyčerpatelné, podpora Ukrajině se vyčerpává materiálně i morálně, upozornila Čaputová
před 3 hodinami

Bezemisní norma od roku 2035 dostává jasné obrysy. Podpořili ji i velvyslanci zemí EU
před 3 hodinami

Hrozí světu stejná ekonomická krize, jako v roce 2008?
Aktualizováno před 3 hodinami

Rusko rozmístí jaderné zbraně v Bělorusku i přes odmítavou reakci, vzkazuje Západu Peskov
Aktualizováno před 3 hodinami

Pražský hrad je po Zemanovi konečně v pořádku. Dnes se na něj stěhuje Pavel
před 4 hodinami

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?
Aktualizováno před 4 hodinami
Pavel nevyloučil, že by se ústavními soudci mohli stát politici
Prezident Petr Pavel v principu nevyloučil, že by se ústavními soudci mohli stát i lidé z prostředí politiky. Domnívá se, že to Ústavnímu soudu může spíše prospět než uškodit. Řekl to dnes serveru Deník.cz.
Zdroj: ČTK