Senát se postavil proti unijní úpravě zdanění energií

Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to dnes za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Evropská komise by proto návrh unijní směrnice, která je součástí evropského klimatického balíčku, měla přepracovat. V opačném případě by vláda měla podle Senátu návrh vetovat.

Horní komora podpořila stanovisko vlády, která odmítla jakékoli návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energetických produktů a elektřiny. Řešení dopadů návrhu na různé sociální skupiny různou mírou zdanění označil Senát za nevhodné. Podle něj tyto záležitosti musí být řešeny v rámci sociální politiky státu.

Stanovisko horní komory nebylo po zhruba čtyřhodinové diskusi přijato jednomyslně. Proti senátnímu usnesení hlasovali například senátoři z klubu Starostů a nezávislých nebo z klubu SEN21 a Pirátů. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) se kvůli potřebě reakce na klimatické změny postavila proti tomu, aby Česko uplatnilo právo veta, pokud Evropská komise směrnici v duchu jeho výhrad neupraví. Podle předsedy senátního evropského výboru Mikuláše Beka (za STAN) by mělo být právně podložené, aby jej bylo možné reálně uplatnit.

Předseda senátního výboru pro regionální rozvoj Zdeněk Linhart (STAN) v návrhu komise viděl snahu EU zasahovat do pravomocí členských zemí. "Vypadá jako meloun, tváří se to zeleně, ale v podstatě je to dost červené," uvedl. Podle Raduana Nwelatiho (ODS) se nenajde v EU potřebná třetina zemí, která by s českým stanoviskem souzněla, vystavila návrhu směrnice takzvanou žlutou kartu a komise se tak musela výhradami zabývat.

Návrh směrnice podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států například tím, že jim neumožňuje stanovit rozdílné sazby dane pro energetické produkty zařazené do téže kategorie. Tím podle Senátu znemožňuje pružnou daňovou politiku přizpůsobenou podmínkám členského státu. Návrh směrnice počítá například s indexací sazeb daní z energetických produktů v zemích EU. I to podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států.

Dočasné daňové osvobození pro domácnosti, jejichž příjem nedosahuje 60 procent celostátního průměrného příjmu, podle Senátu nezohledňuje rozdílnou kupní sílu v jednotlivých státech a výrazně omezuje prostor členských států pro řešení sociálních dopadů směrnice již v rámci daňové politiky.

Nově by také mělo být zdanění energetických produktů provázáno podle jejich energetické výhřevnosti, podle toho by mělo být i nastaveno a šetrnější produkty by měly být zdaňovány méně. Zdanění pohonných hmot a paliv má lépe odrážet jejich dopad na zdraví a životní prostředí. Evropská komise také uvádí, že minimální daňové sazby již nevedou ke sbližování vnitrostátních daňových sazeb. Minimální daňové sazby se nezvyšovaly od roku 2003, i když jsou vnitrostátní sazby ve většině případů vyšší. Minimální sazby pak podle EK nebrání závodům členských států o co nejnižší zdanění ani nepředstavují dolní mez zdanění.

Balíček Fit for 55 má výrazně přispět ke snížení cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990. V souladu s tímto cílem návrh restrukturalizuje EU minimální sazbě daně energetických produktů tak, aby odrážely energetickou, environmentální a klimatickou politiku EU a nastavuje mechanismus nárůstu těchto sazeb v čase podle vývoje spotřebitelských cen v EU.

Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nesouhlasí s jakýmikoli tlaky, které by mohly vést k vyššímu zdanění, nebo omezují prostor pro nižší zdanění. "Nechceme nic, co navýší ceny," řekla. Odmítá navyšování minimálních unijních sazeb daně. "Česká republika podporuje flexibilitu v oblasti daní, aby mohla pružně reagovat na vývoj ekonomiky, zohlední spotřebu domácností a podniků," uvedla Schillerová. Komise chce mimo jiné přesvědčit členské státy, aby zrušily co nejvíce v současnosti platných výjimek ze zdanění energií.

Návrh směrnice je součástí Zelené dohody pro Evropu, tzv. Green Dealu, a legislativního balíčku Fit for 55.

Související

Energetika, ilustrační fotografie. Komentář

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Více souvisejících

Energetika Senát ČR

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 20 minutami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu odkládá kontroverzní reformu o několik týdnů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odloží kontroverzní plánovanou reformu justice o několik týdnů, oznámila dnes koaliční strana Židovská síla. Věc se podle ní bude řešit až na dalším zasedání parlamentu po židovském svátku pesach. 

Aktualizováno před 30 minutami

Jan Lipavský

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. Po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to novinářům v Bruselu řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podotkl také, že kromě války na Ukrajině má na evropskou bezpečnost vliv aktivita Číny v indopacifické oblasti a její potenciální podpora Moskvy, od níž Západ Peking zrazuje.

před 42 minutami

Leopard 2A4

Na Ukrajinu dorazilo 18 tanků Leopard z Německa

Na Ukrajinu z Německa dorazilo 18 tanků Leopard 2, které Berlín přislíbil Kyjevu zhruba před dvěma měsíci. Informoval o tom dnes německý časopis Der Spiegel, podle kterého už tanky překročily ukrajinskou hranici.

před 44 minutami

Senát ČR

Senát loni obdržel jen čtyři petice, předloni jich byl dvojnásobek

Senát loni obdržel jen čtyři petice, což je poloviční počet v porovnání s předchozím rokem. Na rozdíl od roku 2021 také žádnou z nich neprojednal formou veřejného slyšení, neboť po započítání relevantních podpisů pod žádnou z loňských petic nefigurovalo 10.000 signatářů. Vyplývá to ze zprávy o loňských peticích, kterou má horní parlamentní komora podle doporučení petičního výboru tento čtvrtek vzít na vědomí.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny

Více než půl milionu víz dočasné ochrany udělilo Česko lidem z Ukrajiny prchajícím před válkou. V poslední době se vydávalo týdně přes 2100 víz, v únoru a na začátku března to bylo více než 2400 víz týdně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo na twitteru ministerstvo vnitra. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce

Při bourání zchátralých objektů po sovětské armádě v Milovicích na Nymbursku byly stovky tun materiálu s azbestem nadrceny a rozvezeny po celém areálu. Území bývalého vojenského prostoru tak bylo kontaminováno. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestných činů neoprávněného nakládání s odpady a podvodu. 

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže, podle kriminalistů bodl na Plzeňsku dva kamarády

Z pokusu vraždy a z ublížení na zdraví obvinila plzeňská policejní komisařka devětatřicetiletého muže. Je podezřelý, že v pátek večer na náměstí jedné obce na Plzeňsku bodl jednoho svého kamaráda do zad a druhého do hrudníku. Z místa pak utekl a policie ho po intenzivním pátrání zadržela v sobotu ráno, řekla dnes ČTK policejní mluvčí Michaela Raindlová. Muže poslal soud do vazby.

Aktualizováno před 1 hodinou

Hasiči zasahují u nehody nákladního vozu, který sjel do slapské přehrady. (27.3.2023)

Tragédie na Příbramsku: Do slapské přehrady sjelo nákladní auto, zaklíněný řidič zemřel

Řidič nákladního auta sjel dnes po nárazu do svodidel na mostě u obce Svatý Jan na Příbramsku do Slapské přehrady. Na místě zemřel, nikdo jiný podle policie v autě nebyl. Z vody by havarované vozidlo mělo vyprostit auto soukromé odtahové firmy. Na místě je připraven i vyprošťovací tank hasičského záchranného sboru, řekl ČTK mluvčí hasičů Jan Sýkora. Havárie se stala dnes kolem 9:15. Řidič uvízl v kabině potopeného auta a zahynul.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zelenskyj u Záporoží navštívil frontové pozice

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že navštívil frontové pozice v Záporožské oblasti. Podle agentury AP se na jihu země rovněž setkal se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim, s nímž hovořil o situaci v Záporožské jaderné elektrárně okupované Rusy.

před 2 hodinami

Vladimír Balaš

Balaš se kvůli penězům pro VŠ sejde s Fialou, ve středu by o nich měla jednat vláda

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol (VŠ) na odměňování pedagogů jednat v úterý s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ve středu by pak na výjezdním zasedání v Jeseníku měla záležitost projednat vláda. Balaš to řekl novinářům po dnešním jednání se zástupci univerzit. Financování VŠ označil za dlouhodobě zanedbané, na řešení se podle něj musí vedle státu podílet i samotné školy.

před 3 hodinami

Alena Vitásková

Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním v kauze licencí pro solární elektrárny. Od státu žádala 48,6 milionu korun, získala jen 600.000 korun. Nejvyšší soud loni odmítl její dovolání. Podání ústavní stížnosti je patrné z justiční databáze. Rozhodnutí zatím nepadlo.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bezemisní norma od roku 2035 dostává jasné obrysy. Podpořili ji i velvyslanci zemí EU

Velvyslanci zemí Evropské unie dnes podpořili normu zavádějící od roku 2035 bezemisní požadavky pro spalovací motory. Informovalo o tom švédské předsednictví bloku, podle něhož dostanou pravidla ke konečnému schválení v úterý na stůl unijní ministři pro energetiku. Německo, které spolu s dalšími zeměmi přijetí textu blokovalo, se v sobotu s Evropskou komisí dohodlo na kompromisním znění výjimky pro syntetická paliva.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Hrozí světu stejná ekonomická krize, jako v roce 2008?

Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.

Aktualizováno před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Pražský hrad

Pražský hrad je po Zemanovi konečně v pořádku. Dnes se na něj stěhuje Pavel

Prezident Petr Pavel se dnes přestěhoval z Hrzánského paláce na Pražský hrad. ČTK to potvrdila Mária Pfeiferová z tiskového týmu prezidenta. Podle prezidentovy mluvčí Markéty Řehákové by již dnes odpoledne měl mít Pavel na Hradě první schůzky. Prostory určené pro prezidenta, jeho manželku a kancléřku již byly podle mluvčí zkontrolovány a jsou nyní bezpečnostně v pořádku. Výslednou zprávu o kontrole hradní tým teprve dostane.

před 4 hodinami

Energetika, ilustrační fotografie.

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Aktualizováno před 4 hodinami

Pavel nevyloučil, že by se ústavními soudci mohli stát politici

Prezident Petr Pavel v principu nevyloučil, že by se ústavními soudci mohli stát i lidé z prostředí politiky. Domnívá se, že to Ústavnímu soudu může spíše prospět než uškodit. Řekl to dnes serveru Deník.cz.

Zdroj: ČTK

Další zprávy