Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to dnes za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Evropská komise by proto návrh unijní směrnice, která je součástí evropského klimatického balíčku, měla přepracovat. V opačném případě by vláda měla podle Senátu návrh vetovat.
Horní komora podpořila stanovisko vlády, která odmítla jakékoli návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energetických produktů a elektřiny. Řešení dopadů návrhu na různé sociální skupiny různou mírou zdanění označil Senát za nevhodné. Podle něj tyto záležitosti musí být řešeny v rámci sociální politiky státu.
Stanovisko horní komory nebylo po zhruba čtyřhodinové diskusi přijato jednomyslně. Proti senátnímu usnesení hlasovali například senátoři z klubu Starostů a nezávislých nebo z klubu SEN21 a Pirátů. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) se kvůli potřebě reakce na klimatické změny postavila proti tomu, aby Česko uplatnilo právo veta, pokud Evropská komise směrnici v duchu jeho výhrad neupraví. Podle předsedy senátního evropského výboru Mikuláše Beka (za STAN) by mělo být právně podložené, aby jej bylo možné reálně uplatnit.
Předseda senátního výboru pro regionální rozvoj Zdeněk Linhart (STAN) v návrhu komise viděl snahu EU zasahovat do pravomocí členských zemí. "Vypadá jako meloun, tváří se to zeleně, ale v podstatě je to dost červené," uvedl. Podle Raduana Nwelatiho (ODS) se nenajde v EU potřebná třetina zemí, která by s českým stanoviskem souzněla, vystavila návrhu směrnice takzvanou žlutou kartu a komise se tak musela výhradami zabývat.
Návrh směrnice podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států například tím, že jim neumožňuje stanovit rozdílné sazby dane pro energetické produkty zařazené do téže kategorie. Tím podle Senátu znemožňuje pružnou daňovou politiku přizpůsobenou podmínkám členského státu. Návrh směrnice počítá například s indexací sazeb daní z energetických produktů v zemích EU. I to podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států.
Dočasné daňové osvobození pro domácnosti, jejichž příjem nedosahuje 60 procent celostátního průměrného příjmu, podle Senátu nezohledňuje rozdílnou kupní sílu v jednotlivých státech a výrazně omezuje prostor členských států pro řešení sociálních dopadů směrnice již v rámci daňové politiky.
Nově by také mělo být zdanění energetických produktů provázáno podle jejich energetické výhřevnosti, podle toho by mělo být i nastaveno a šetrnější produkty by měly být zdaňovány méně. Zdanění pohonných hmot a paliv má lépe odrážet jejich dopad na zdraví a životní prostředí. Evropská komise také uvádí, že minimální daňové sazby již nevedou ke sbližování vnitrostátních daňových sazeb. Minimální daňové sazby se nezvyšovaly od roku 2003, i když jsou vnitrostátní sazby ve většině případů vyšší. Minimální sazby pak podle EK nebrání závodům členských států o co nejnižší zdanění ani nepředstavují dolní mez zdanění.
Balíček Fit for 55 má výrazně přispět ke snížení cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990. V souladu s tímto cílem návrh restrukturalizuje EU minimální sazbě daně energetických produktů tak, aby odrážely energetickou, environmentální a klimatickou politiku EU a nastavuje mechanismus nárůstu těchto sazeb v čase podle vývoje spotřebitelských cen v EU.
Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nesouhlasí s jakýmikoli tlaky, které by mohly vést k vyššímu zdanění, nebo omezují prostor pro nižší zdanění. "Nechceme nic, co navýší ceny," řekla. Odmítá navyšování minimálních unijních sazeb daně. "Česká republika podporuje flexibilitu v oblasti daní, aby mohla pružně reagovat na vývoj ekonomiky, zohlední spotřebu domácností a podniků," uvedla Schillerová. Komise chce mimo jiné přesvědčit členské státy, aby zrušily co nejvíce v současnosti platných výjimek ze zdanění energií.
Návrh směrnice je součástí Zelené dohody pro Evropu, tzv. Green Dealu, a legislativního balíčku Fit for 55.
před 14 hodinami
Související

Ukrajinu může čekat náročná zima, varují Britové před možnými ruskými útoky

Kolik budeme platit za plyn? Ptejme se spíš sami sebe, zda jsme schopni s energiemi šetřit
Aktuálně se děje
před 27 minutami

Západ je říší lží, hřímal Lavrov v OSN. Odmítl mírový plán Ukrajiny i obnovení obilné dohody
před 1 hodinou

Duda žehlí ukrajinsko-polské vztahy. Spor o obilí nazval drobnou záležitostí
před 2 hodinami

Začal astronomický podzim. Jak ochránit své zdraví v nadcházejících měsících?
před 3 hodinami

Ukrajinská armáda se probila přes ruské linie na jihu Ukrajiny, tvrdí generál
před 4 hodinami

Fico: Směr-SD po volbách navrhne obžalobu prezidentky Čaputové
před 6 hodinami

Změnám počasí už nezabráníme? Udržet oteplování pod 1,5 stupně se nepovede, je přesvědčen Bill Gates
před 7 hodinami

Při útoku na velitelství ruské Černomořské flotily zemřelo nejméně devět lidí
před 8 hodinami

Muž, který v Brně pobodal školačku, zůstane ve vazbě
Aktualizováno před 8 hodinami

Separatisté začali odevzdávat zbraně. Příměří v Náhorním Karabachu dostává trhliny
před 9 hodinami

Bachmut osvobodíme, zima protiofenzívu nezastaví, prohlásil Zelenskyj
před 10 hodinami

Papež vyčetl Francii její přístup k migrantům. Nepodnikají invazi do Evropy, řekl
Aktualizováno před 10 hodinami

Spor o polské dodávky zbraní na Ukrajinu pokračuje. USA žádají vysvětlení
před 13 hodinami

Ruský zákaz vývozu nafty nebude trvat dlouho. Rusko nemá, kde ji skladovat a vypnutí rafinérií by se mu vymstilo
před 14 hodinami

Minimální mzda od příštího roku vzroste až o 2100 korun
před 14 hodinami

Tureckému prezidentovi vadí výzdoba OSN, která mu připomíná „barvy LGBT“
před 15 hodinami

Na Valném shromáždění OSN chybí přední politici, například Macron. Poslankyně mluví o ztrátě
před 15 hodinami

Víkendové počasí: Teploty až na výjimky nepřekročí dvacítku
včera

Tragický výbuch na Prostějovsku šetří policie. Řekla, s jakou teorií pracuje
Aktualizováno včera

Německo by mohlo obnovit kontroly na hranicích s ČR kvůli nelegální migraci
včera
Zemřel bývalý italský prezident Napolitano, bylo mu 98 let
Ve věku 98 let zemřel někdejší italský prezident Giorgio Napolitano, který bývá řazen mezi nejrespektovanější politické osobnosti v zemi. Napolitano naposledy vydechl na jedné z římských klinik, jeho zdravotní stav byl už nějaký čas kritický.
Zdroj: Jan Hrabě