Senát podpořil novelu, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu

Čeští dobrovolníci by se možná mohli zapojit na základě vládní výjimky po boku Ukrajinců do bojů s ruskými agresory. Počítá s tím senátorská novela branného zákona, kterou dnes horní komora v prvním kole projednávání podpořila. Před dalším schvalování novelu projednají senátní výbory a ústavní komise, dostaly na to měsíc.

Novela, kterou připravili Václav Láska a Lukáš Wagenknecht z klubu Pirátů a hnutí Senátor 21, má umožnit českým občanům vstoupit do ozbrojeného sboru jiného státu, pokud to bude armáda uvedená v nařízení vlády a bude to v souladu s podmínkami tohoto nařízení. Nepotřebovali by k tomu výjimku od prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) kvůli tomu doporučil novelu v prvním kole projednávání podpořit. Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 doporučila novelu doplnit o úpravu trestního zákoníku.

Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) uvedl, že by podobnou úpravu nechal na kabinetu. Senátorská předloha by byla protiústavní, uvedl Goláň s odkazem na postoj ministerstva spravedlnosti i senátních právníků. Chybí podle něj přesnější vymezení podmínek i parlamentní kontrola. Podle předsedy senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nezávislý) je třeba ohlídat ústavní a právní rámec novely, obavy má z jejího zrychleného projednávání.

Láska k výtkám uvedl, že je připraven novelu vzít zpět v případě, jestliže vláda před dalším kolem schvalování předloží lepší řešení. "Pokud v mezidobí přijde vláda se svým řešením, které bude fungovat, svou novelu stáhneme," uvedl. Mezi podmínkami ve vládním nařízení by mohly být například minimální věk nebo vojenský výcvik.

Mezi odpůrce novely patřil místopředseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Jan Sobotka (STAN). Podle něj by mohla být vykládána jako "účast NATO v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině" a jako měření dvojím metrem. Připomněl, že čeští občané, kteří se zapojili do bojů na proruské straně v separatistických východoukrajinských oblastech, byli za to odsouzeni.

Novelu v prvním kole podpořilo 40 z 53 přítomných senátorů včetně Fischera. Proti byli pouze Goláň a Sobotka, zbývající jedenáctka senátorů se hlasování zdržela.

Senát vyzval vládu, aby zvýšila výdaje na obranyschopnost státu

Vláda by podle Senátu měla v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině posílit obranyschopnost státu, zajistit modernizaci armádní techniky. Měla by také zajistit nezávislost na Rusku v energetice a dalších strategických oblastech. Horní komora se na tom dnes shodla jednomyslně na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.

"Senát podporuje vládu s ohledem na vážnou změnu bezpečnostního prostředí v úsilí zajistit modernizaci techniky a intenzivně budovat obranyschopnost ČR. Vyzývá vládu, aby držela mezi svými prioritami zvyšování odolnosti obyvatel, navyšování výdajů na obranu, těsnou spolupráci se spojenci a zajistila nezávislost na Ruské federaci v energetice a dalších strategických oblastech," uvádí se v usnesení.

Předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý) uvedl, že kabinet by měl na armádu vyčlenit více než dvě procenta hrubého domácího produktu, které vyplývají z českého členství v NATO.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) avizoval, že vláda chystá takzvaný "Lex Ukrajina", který bude zohledňovat pravděpodobnost, že z Ukrajiny do Česka přijdou desetitisíce až statisíce uprchlíků. Pokud by vláda takovou normu schválila o víkendu a následně přijala Sněmovna, Senát by normu mohl schvalovat na další schůzi, uvedl Vystrčil.

Horní komora připomenula své stanovisko z minulého pátku, v němž mimo jiné vyzvala k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Vybídla k uvalení co nejtvrdších sankcí na Rusko a k uznání Ukrajiny jako kandidátské země EU. Doporučila současně, aby se konfliktem na Ukrajině zabýval Mezinárodní trestní soud v Haagu.

O daru zbrojařských firem chce Černochová jednat v tomto týdnu

Vláda ještě tento týden projedná dar vojenského materiálu od českých zbrojních firem. Po jednání vlády to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jedná také s armádou o další státní pomoci. O daru výrobků s českými zbrojaři na Ukrajinu, která čelí útoku ruských vojsk, Černochová jednala v neděli. Zástupci firem ji tehdy avizovali, že odvětví je připraveno maximálně navýšit a využít své kapacity.

Dnes vláda rozhodla, že Česko Ukrajině daruje zdravotnický materiál z armádních zásob za zhruba 21 milionů korun. Dosud na Ukrajinu ministerstvo poslalo vojenský materiál za více než 600 milionů korun.

V prvních dnech ataku ukrajinského území rozhodla vláda koncem minulého týdne o darování vojenského materiálu. Na Ukrajinu již bylo přepraveno 4000 dělostřeleckých granátů za 36,6 milionu korun, tisíce pušek a pistolí s miliony nábojů za 188 milionů korun a těžká technika v hodnotě 400 milionů korun, kterou ministerstvo z bezpečnostních důvodů blíže nespecifikovala.

Související

Armáda České Republiky

Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát

Senát ve středu schválil novelu, která umožní zvýšení náborového příspěvku pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší snahy o zajištění dostatečného počtu personálu v Armádě České republiky. O návrhu předtím senátoři debatovali čtyři hodiny, přičemž hlavním tématem byla bezpečnost a obrana země.

Více souvisejících

Senát ČR válka na Ukrajině Jana Černochová

Aktuálně se děje

před 25 minutami

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

včera

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

včera

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

včera

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

včera

včera

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

včera

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

včera

Rusko oznámí další kolo jednání s Ukrajinou, Zelenskyj chce summit s Trumpem a Putinem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že Rusko brzy zveřejní datum dalšího kola přímých mírových rozhovorů s Ukrajinou. Jedním z hlavních požadavků Moskvy přitom zůstává neutrální status Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy