Sněmovna zřejmě zruší možnost odpočítat úroky z hypoték

Sněmovní rozpočtový výbor před závěrečným schvalováním vládního návrhu nepodpořil žádný z pozměňovacích návrhů, které se k předloze sešly. Tedy včetně těch, které chtěly odpočet úroků zachovat. Stojí to ve stanovisku rozpočtového výboru. Sněmovna by o zrušení daně měla hlasovat v tomto týdnu.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) označuje daň z nabytí za jednu velkou výjimku, protože se nevztahuje například na novostavby a firmy ji obejdou tím, že nemovitost koupí formou převodu obchodního podílu. Výjimkou je podle ní i související možnost odečítat si zaplacené úroky z úvěru na bydlení od základu daně z příjmů. Argumentuje tím, že lidem zůstane víc peněz hned při nákupu nemovitosti, zatímco jinak by jim zůstala úspora rozložená po celé období splácení hypotéky. Navíc to podle ní znevýhodňuje ty kupující, kteří třeba dostanou peníze od rodičů.

Zachovat možnost odpočtu hypoték chce například poslanec vládní ČSSD Václav Votava. Jeho návrh ale rozpočtový výbor nedoporučil přijmout. Stejně dopadl například občanský demokrat Vojtěch Munzar, který spolu s tím navrhoval omezit maximální možný odečet úroků z nynějších 300.000 korun na 200.000 nebo 150.000 korun. S podporou výboru se nesetkal ani obdobný návrh poslance SPD a místopředsedy rozpočtového výboru Jana Hrnčíře. Výbor nedoporučil schválit ani návrh Tomáše Martínka (Piráti), který chce osvobodit od daně pouze občany ČR a zemí EU, zatímco firmy by jí podléhaly.

O všech pozměňovacích návrzích bez ohledu na doporučení výboru rozhodnou poslanci ve třetím čtení.

Možnost odečítat zaplacené úroky však zůstane po určitou dobu i u nových hypoték, ale jen do konce roku 2021. Odečítat úroky už nebude možné u úvěrů poskytnutých od 1. ledna 2022. Pokud si někdo nemovitost pořídí v období od loňského prosince do prosince 2021, nebude platit daň z nabytí, ale současně mu zůstane možnost uplatňovat si odpočty úroků z úvěru na bydlení od základu daně," uvedlo ministerstvo financí.

Novela má mít zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, již daň platit nebudou. Pokud ji někdo již zaplatil, budou mu peníze vráceny. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.

Sazba daně z nabytí jsou čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Stát na této dani ročně vybere až 13 miliard korun. Daň z nabytí upravuje zákonné opatření Senátu z roku 2013. Předchozí návrhy zrušit toto opatření a s ním i tuto daň ve Sněmovně neuspěly, a to ani loni, kdy to navrhl Senát.