Soud zrušil rozhodnutí Zemana o nejmenování Fajta profesorem

Prezident Miloš Zeman bude muset znovu řešit jmenování historika umění Jiřího Fajta profesorem. Správní soud dnes dospěl pravomocně k závěru, že Zemanovo předchozí rozhodnutí o Fajtově nejmenování bylo nezákonné. Hodnotilo totiž uchazečovu odbornou způsobilost a vhodnost, což prezidentovi nenáleží.

Fajt závěr soudu uvítal. ČTK sdělil, že se nedomnívá, že by ho prezident jmenoval profesorem. Obdobně soud nedávno rozhodl i ohledně nejmenování fyzika Ivana Ošťádala, proti čemuž prezident podal kasační stížnost. Podle jeho právníka se Zeman na Nejvyšší správní soud pravděpodobně obrátí i tentokrát.

"Prezidentu republiky nenáleží posuzovat otázky hmotného práva, věcné správnosti, kvalifikace a odbornosti. To náleží výlučně orgánům vysoké školy," vysvětlil předseda senátu pražského městského soudu Milan Tauber. "Prezidentovi náleží toliko zabývat se případnými závažnými procesními vadami řízení o jmenování profesorem. Tedy například, že vědecká komise vysoké školy nezasedala ve složení, v jakém měla, že byl špatně zachycen výsledek hlasování a podobně," doplnil soudce.

Soud proto Zemanovo rozhodnutí zrušil a vrátil mu věc k novému projednání. Hradu také nařídil, aby žalujícím stranám - tedy Fajtovi a Univerzitě Karlově - uhradil náklady soudního řízení. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ČTK napsal, že rozhodnutí nebude komentovat.

Fajt závěr správního soudu vítá. "Mám upřímnou radost z toho, že stále ještě žijeme v právním státě, kde justice rozhoduje podle práva bez ohledu na to, kdo se s kým soudí a kde jsou bráněny akademické svobody a autonomie univerzit před úřednickou zvůlí. Na druhé straně zůstávám realistou a nedomnívám se, že by pan prezident ochotně vykonal to, co mu soud pravomocně nařizuje," sdělil Fajt ČTK.

Spor se táhne od jara roku 2015, kdy Zeman odmítl podepsat Fajtův i Ošťádalův jmenovací dekret. Fajtovi původně vyčítal jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie.

Aktuální žaloba směřovala proti rozhodnutí prezidenta z listopadu 2018. Zeman se v něm opřel o dřívější stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování profesorem vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na výsledek řízení. Zeman tvrdil, že Fajt o sobě univerzitě předložil nepravdivé i zavádějící informace.

"Prezident republiky setrvává na právním názoru, že na jmenování profesorem není právní nárok a že rozhodnutí o nejmenování nepodléhá přezkumu správního soudnictví," prohlásil dnes právník Hradu Tomáš Rousek. "Prezident má mandát přímo od občanů v přímých volbách. Nemůžeme chtít po hlavě státu, která má nejsilnější mandát, jaký můžete mít, aby podepisovala něco bezmyšlenkovitě, aby nad tím neuvažovala. Prezident republiky není vazalem vysoké školy," řekl novinářům.

S takovou argumentací ale soudce nesouhlasil. "Nejedná se o ústavní pravomoc prezidenta republiky, jedná se o pravomoc založenou zákonem o vysokých školách. Činit jakoukoliv paralelu s ústavními pravomocemi prezidenta, ať už jde o veto zákonů, nebo třeba jmenování generálů, není vůbec na místě. Prezident zde má mnohem blíže k postavení kteréhokoliv jiného správního orgánu," konstatoval Tauber.

Hrad zároveň trval na tom, že Zeman se nesnažil hodnotit pedagogickou činnost či úroveň Fajtových publikací. "Jednoznačně poukazuje na vady jmenovacího řízení. Nemělo být zahájeno, a když už bylo, mělo být přerušeno," podotkl Rousek.

Právník Martin Bělina, který zastupuje Fajta a Univerzitu Karlovu, to odmítl. "Pan prezident hodnotí odborné kvality pana Fajta. Přezkoumává rozhodnutí vědecké rady, respektive hodnotící komise. Toto mu nepřísluší, zákon mu to neumožňuje," uvedl a soud mu dal následně za pravdu. "Žalovaný (prezident) se sice opakovaně snažil podsouvat, že neposuzoval kvalifikaci uchazeče (...), tak tomu ovšem zjevně nebylo," poznamenal soudce.

Podle Zemana bylo jednoznačně zavádějící Fajtovo tvrzení, že je hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, když v době řízení nebyl vydán ani první díl. Výhrady měl Zeman také k tomu, že se Fajt prohlásil za hlavního autora publikace The Crown of Bohemia a nezmínil v podkladech hlavní editorku. Prezident dále dovodil, že Fajt nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole.

Bývalý ředitel Národní galerie Fajt dnes k soudu nedorazil. Už dříve se ohradil s tím, že Zeman není schopen předložené podklady správně interpretovat. Univerzitu Karlovu loni ve sporu s prezidentem podpořila Česká konference rektorů.

Související

Miloš Zeman

Exprezidentu Zemanovi hrozila exekuce. Šarapatkovi nakonec zaplatil

Exprezident Miloš Zeman dostal sám sebe do problematické situace ve věci omluvy bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Jak zjistil web Seznam Zprávy, Zeman mu během patnáctidenní lhůty nezaplatil 50 tisíc korun, jak mu to nařídil soud. Bývalá hlava státu ale v průběhu pátečního dne informovala, že částku uhradila.

Více souvisejících

Miloš Zeman Jiří Fajt prezident čr Univerzita Karlova

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Izraelské ozbrojené složky

Izraelci zadrželi dvě britské poslankyně. Vyhodili je ze země

Napětí mezi britskou a izraelskou politikou eskalovalo poté, co byly dvě labouristické poslankyně – Yuan Yang a Abtisam Mohamed – zadrženy po příletu do Izraele a následně deportovány. Izrael je obvinil z plánů „šířit protiizraelskou nenávist“ a zpochybnil oficiální charakter jejich návštěvy. Incident vyvolal ostré reakce mezi britskými politiky, včetně ministra zahraničí Davida Lammyho, který krok izraelských úřadů označil za „nepřijatelný a kontraproduktivní“.

před 55 minutami

Dovoz a vývoz zboží

S USA chce o clech jednat 50 zemí. Rusko si pochvaluje, že na ně je Trump neuvalil

Nová obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolala po celém světě vlnu diplomatických reakcí. Poté, co vešly v platnost nové 10% cla na většinu dovozu do USA, oznámil ředitel Národní ekonomické rady Bílého domu Kevin Hassett, že více než 50 zemí již kontaktovalo americkou vládu s žádostí o jednání.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

oděvy

Konec levého oblečení a elektroniky? Svět jak ho známe skončil, připravme se na změny, varují Britové

Britská vláda i Evropská unie čelí novému obchodnímu otřesu, který vyvolala razantní cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zatímco Spojené státy sáhly k ochranářským opatřením v podobě vysokých tarifů na dovoz z Evropy, Asie i rozvojových zemí, v Londýně i Bruselu se připravují reakce, které mohou znamenat zásadní zlom v dosavadních globálních obchodních vztazích.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Elon Musk

Proti Trumpovi už se staví i Musk. Chce nulová cla mezi USA a EU

Šéf Tesly a vládní činitel Elon Musk v sobotu veřejně podpořil myšlenku zrušení všech cel a vytvoření zón volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Jeho prohlášení přichází jen pár dní poté, co americký prezident Donald Trump oznámil nová cla na dovoz z EU a dalších zemí, čímž odstartoval novou vlnu obchodních napětí.

před 5 hodinami

Demonstrace v USA proti Trumpovi

1200 měst ve všech 50 státech. USA otřásají protesty proti Trumpovi

V sobotu se napříč Spojenými státy uskutečnila největší vlna protivládních protestů od nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta. Tisíce lidí vyšly do ulic ve více než 1 200 lokalitách všech 50 států. Protestní akce se konaly i v zahraničí – například v Londýně, Paříži nebo Berlíně.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Žádné příměří neexistuje, útoky pokračují. Jak Putinův vyslanec obelhal USA?

Minulý týden přiletěl Kirill Dmitrijev, hlavní investiční emisář ruského prezidenta Vladimira Putina, na návštěvu do Bílého domu. Setkání se odehrálo takřka bez povšimnutí veřejnosti – a zcela záměrně. Přesto vyvolalo silné obavy, zda administrativa Donalda Trumpa skutečně usiluje o mír nebo se stává nástrojem ruské diplomacie.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael oznámil novou fázi války: Pásmo Gazy rozseká na kusy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že armáda „přechází do nové fáze“ operací v Pásmu Gazy. Tento nový přístup znamená, že izraelské síly nyní fyzicky rozdělují území Gazy na části, které postupně ovládají. Podle expertů jde o zřetelný krok ke strategii dlouhodobé kontroly nad územím.

před 10 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Trump velebí novou celní politiku. Američanům slibuje historickou revoluci

Americký prezident Donald Trump i po třech dnech trvá na tom, že politika nových cel nese ovoce. Trump například konstatoval, že Čína je cly zasažena mnohem více než Spojené státy. Podle prezidenta probíhá ekonomická revoluce, jejíž výsledek se zapíše do historie. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy