Soud zrušil rozhodnutí Zemana o nejmenování Fajta profesorem

Prezident Miloš Zeman bude muset znovu řešit jmenování historika umění Jiřího Fajta profesorem. Správní soud dnes dospěl pravomocně k závěru, že Zemanovo předchozí rozhodnutí o Fajtově nejmenování bylo nezákonné. Hodnotilo totiž uchazečovu odbornou způsobilost a vhodnost, což prezidentovi nenáleží.

Fajt závěr soudu uvítal. ČTK sdělil, že se nedomnívá, že by ho prezident jmenoval profesorem. Obdobně soud nedávno rozhodl i ohledně nejmenování fyzika Ivana Ošťádala, proti čemuž prezident podal kasační stížnost. Podle jeho právníka se Zeman na Nejvyšší správní soud pravděpodobně obrátí i tentokrát.

"Prezidentu republiky nenáleží posuzovat otázky hmotného práva, věcné správnosti, kvalifikace a odbornosti. To náleží výlučně orgánům vysoké školy," vysvětlil předseda senátu pražského městského soudu Milan Tauber. "Prezidentovi náleží toliko zabývat se případnými závažnými procesními vadami řízení o jmenování profesorem. Tedy například, že vědecká komise vysoké školy nezasedala ve složení, v jakém měla, že byl špatně zachycen výsledek hlasování a podobně," doplnil soudce.

Soud proto Zemanovo rozhodnutí zrušil a vrátil mu věc k novému projednání. Hradu také nařídil, aby žalujícím stranám - tedy Fajtovi a Univerzitě Karlově - uhradil náklady soudního řízení. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ČTK napsal, že rozhodnutí nebude komentovat.

Fajt závěr správního soudu vítá. "Mám upřímnou radost z toho, že stále ještě žijeme v právním státě, kde justice rozhoduje podle práva bez ohledu na to, kdo se s kým soudí a kde jsou bráněny akademické svobody a autonomie univerzit před úřednickou zvůlí. Na druhé straně zůstávám realistou a nedomnívám se, že by pan prezident ochotně vykonal to, co mu soud pravomocně nařizuje," sdělil Fajt ČTK.

Spor se táhne od jara roku 2015, kdy Zeman odmítl podepsat Fajtův i Ošťádalův jmenovací dekret. Fajtovi původně vyčítal jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie.

Aktuální žaloba směřovala proti rozhodnutí prezidenta z listopadu 2018. Zeman se v něm opřel o dřívější stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování profesorem vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na výsledek řízení. Zeman tvrdil, že Fajt o sobě univerzitě předložil nepravdivé i zavádějící informace.

"Prezident republiky setrvává na právním názoru, že na jmenování profesorem není právní nárok a že rozhodnutí o nejmenování nepodléhá přezkumu správního soudnictví," prohlásil dnes právník Hradu Tomáš Rousek. "Prezident má mandát přímo od občanů v přímých volbách. Nemůžeme chtít po hlavě státu, která má nejsilnější mandát, jaký můžete mít, aby podepisovala něco bezmyšlenkovitě, aby nad tím neuvažovala. Prezident republiky není vazalem vysoké školy," řekl novinářům.

S takovou argumentací ale soudce nesouhlasil. "Nejedná se o ústavní pravomoc prezidenta republiky, jedná se o pravomoc založenou zákonem o vysokých školách. Činit jakoukoliv paralelu s ústavními pravomocemi prezidenta, ať už jde o veto zákonů, nebo třeba jmenování generálů, není vůbec na místě. Prezident zde má mnohem blíže k postavení kteréhokoliv jiného správního orgánu," konstatoval Tauber.

Hrad zároveň trval na tom, že Zeman se nesnažil hodnotit pedagogickou činnost či úroveň Fajtových publikací. "Jednoznačně poukazuje na vady jmenovacího řízení. Nemělo být zahájeno, a když už bylo, mělo být přerušeno," podotkl Rousek.

Právník Martin Bělina, který zastupuje Fajta a Univerzitu Karlovu, to odmítl. "Pan prezident hodnotí odborné kvality pana Fajta. Přezkoumává rozhodnutí vědecké rady, respektive hodnotící komise. Toto mu nepřísluší, zákon mu to neumožňuje," uvedl a soud mu dal následně za pravdu. "Žalovaný (prezident) se sice opakovaně snažil podsouvat, že neposuzoval kvalifikaci uchazeče (...), tak tomu ovšem zjevně nebylo," poznamenal soudce.

Podle Zemana bylo jednoznačně zavádějící Fajtovo tvrzení, že je hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, když v době řízení nebyl vydán ani první díl. Výhrady měl Zeman také k tomu, že se Fajt prohlásil za hlavního autora publikace The Crown of Bohemia a nezmínil v podkladech hlavní editorku. Prezident dále dovodil, že Fajt nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole.

Bývalý ředitel Národní galerie Fajt dnes k soudu nedorazil. Už dříve se ohradil s tím, že Zeman není schopen předložené podklady správně interpretovat. Univerzitu Karlovu loni ve sporu s prezidentem podpořila Česká konference rektorů.

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.
Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

Více souvisejících

Miloš Zeman Jiří Fajt prezident čr Univerzita Karlova

Aktuálně se děje

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy