Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se chce až na jaře nebo v polovině příštího roku rozhodnout, zda navrhne voličům vlastního kandidáta na prezidenta. Na tiskové konferenci to řekl Tomio Okamura, který dnes obhájil post předsedy hnutí. SPD podle něj v otázce případné nominace nebude pospíchat a vyčká na vývoj situace. Okamura se ucházel o post prezidenta v první prezidentské volbě v roce 2013, nesplnil ale kritéria kandidatury.
Okamura novinářům řekl, že otázku prezidentské volby rámcově řešilo předchozí předsednictvo hnutí. SPD podle něj počítá, že se tématu bude věnovat až na jaře nebo v polovině roku. Poukázal na to, že hnutí má ve Sněmovně 20 poslanců, díky jejich podpisům tak může navrhnout do volby vlastního kandidáta. "Nemusíme proto pospíchat a můžeme si dovolit vyhodnotit situaci," poznamenal. Očekává, že nastupující vláda nezvládne například vyřešit zdražování, přibude nespokojených a situace v ČR tak podle něj může eskalovat. "Vyčkáme situace, podíváme se, kdo bude kandidovat, a proběhne diskuze, jestli budeme generovat vlastního kandidáta, který bude mít šanci postoupit alespoň do druhého kola," řekl.
Okamura na podzim 2012 oznámil kandidaturu do přímé volby prezidenta. Jeho příznivci shromáždili přes 50.000 potřebných podpisů, podle úřadů jich ale nebylo dostatečné množství platné a z kandidatury tak byl vyřazen.
Prezidentská volba by se měla konat na počátku roku 2023. Lidé si v ní zvolí nástupce Miloše Zemana, který už svůj post nemůže obhajovat. Zájem ucházet se o křeslo prvního ústavního představitele země už naznačila řada kandidátů, oficiálně ale většina z nich s oznámením kandidatury zatím vyčkává.
Naposledy se ke zvažování účasti ve volbě přihlásil bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Dnešnímu deníku Právo řekl, že o kandidatuře vážně přemýšlí. Rozhodnout se chce do konce zimy. Pokud se volby zúčastní, chtěl by do ní jít po získání potřebného množství voličských podpisů.
Zájem ucházet se o prezidentskou funkci již v minulých měsících potvrdil bývalý vysoký vojenský představitel Česka i NATO Petr Pavel, i on chce ale kandidaturu teprve oficiálně oznámit. Do volby by se chtěl zapojit i matematik a podnikatel Karel Janeček. Jako o vážném kandidátovi média uvažují o končícím premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Předseda hnutí ANO nedávno naznačil, že by se voleb mohl zúčastnit, pokud by jeho příznivci sesbírali dostatečný počet podpisů. Babiš již dříve uvedl, že by si jeho kandidaturu na Hrad přál Zeman.
Do boje o Hrad se chce opět zapojit i senátor Marek Hilšer a připravenost oznámil i další z minulých vyzyvatelů Zemana senátor Pavel Fischer. Kandidovat chtějí i advokátka Klára Long Slámová, Denisa Rohanová, šéfka spolku Česká asociace povinných a komik Miloš Knor. Hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES již sbírá podpisy pro nominaci svého šéfa Jakuba Olberta. Zemana by na Hradě rád nahradil i podnikatel Jaromír Soukup.
Ve veřejném prostoru se mluví i o dalších kandidátech. Z žen to je třeba končící rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, dále bývalý premiér Jiří Paroubek, ministr průmyslu Vladimír Dlouhý, šéf odborářů Josef Středula nebo hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Kandidaturu nevyloučil ani předseda STAN a pravděpodobný ministr vnitra Vít Rakušan, exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Před sněmovními volbami ji neodmítla ani ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Spekuluje se i o zájmu bývalého prezidenta Václava Klause, někdejší europoslankyně Jany Bobošíkové nebo vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.
Do soutěže by se rádi opět zapojili i Vladimír Boštík, Roman Hladík nebo Ivan Smetana, kteří v minulých volbách nesehnali dostatek podpisů voličů či zákonodárců nebo z volby odstoupili.
Související
Babiš už shromáždil jména všech kandidátů na ministry
Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr
Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 27 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák