SPD může navrhnout svého kandidáta na prezidenta

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se chce až na jaře nebo v polovině příštího roku rozhodnout, zda navrhne voličům vlastního kandidáta na prezidenta. Na tiskové konferenci to řekl Tomio Okamura, který dnes obhájil post předsedy hnutí. SPD podle něj v otázce případné nominace nebude pospíchat a vyčká na vývoj situace. Okamura se ucházel o post prezidenta v první prezidentské volbě v roce 2013, nesplnil ale kritéria kandidatury.

Okamura novinářům řekl, že otázku prezidentské volby rámcově řešilo předchozí předsednictvo hnutí. SPD podle něj počítá, že se tématu bude věnovat až na jaře nebo v polovině roku. Poukázal na to, že hnutí má ve Sněmovně 20 poslanců, díky jejich podpisům tak může navrhnout do volby vlastního kandidáta. "Nemusíme proto pospíchat a můžeme si dovolit vyhodnotit situaci," poznamenal. Očekává, že nastupující vláda nezvládne například vyřešit zdražování, přibude nespokojených a situace v ČR tak podle něj může eskalovat. "Vyčkáme situace, podíváme se, kdo bude kandidovat, a proběhne diskuze, jestli budeme generovat vlastního kandidáta, který bude mít šanci postoupit alespoň do druhého kola," řekl.

Okamura na podzim 2012 oznámil kandidaturu do přímé volby prezidenta. Jeho příznivci shromáždili přes 50.000 potřebných podpisů, podle úřadů jich ale nebylo dostatečné množství platné a z kandidatury tak byl vyřazen.

Prezidentská volba by se měla konat na počátku roku 2023. Lidé si v ní zvolí nástupce Miloše Zemana, který už svůj post nemůže obhajovat. Zájem ucházet se o křeslo prvního ústavního představitele země už naznačila řada kandidátů, oficiálně ale většina z nich s oznámením kandidatury zatím vyčkává.

Naposledy se ke zvažování účasti ve volbě přihlásil bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Dnešnímu deníku Právo řekl, že o kandidatuře vážně přemýšlí. Rozhodnout se chce do konce zimy. Pokud se volby zúčastní, chtěl by do ní jít po získání potřebného množství voličských podpisů.

Zájem ucházet se o prezidentskou funkci již v minulých měsících potvrdil bývalý vysoký vojenský představitel Česka i NATO Petr Pavel, i on chce ale kandidaturu teprve oficiálně oznámit. Do volby by se chtěl zapojit i matematik a podnikatel Karel Janeček. Jako o vážném kandidátovi média uvažují o končícím premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Předseda hnutí ANO nedávno naznačil, že by se voleb mohl zúčastnit, pokud by jeho příznivci sesbírali dostatečný počet podpisů. Babiš již dříve uvedl, že by si jeho kandidaturu na Hrad přál Zeman.

Do boje o Hrad se chce opět zapojit i senátor Marek Hilšer a připravenost oznámil i další z minulých vyzyvatelů Zemana senátor Pavel Fischer. Kandidovat chtějí i advokátka Klára Long Slámová, Denisa Rohanová, šéfka spolku Česká asociace povinných a komik Miloš Knor. Hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES již sbírá podpisy pro nominaci svého šéfa Jakuba Olberta. Zemana by na Hradě rád nahradil i podnikatel Jaromír Soukup.

Ve veřejném prostoru se mluví i o dalších kandidátech. Z žen to je třeba končící rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, dále bývalý premiér Jiří Paroubek, ministr průmyslu Vladimír Dlouhý, šéf odborářů Josef Středula nebo hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Kandidaturu nevyloučil ani předseda STAN a pravděpodobný ministr vnitra Vít Rakušan, exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Před sněmovními volbami ji neodmítla ani ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Spekuluje se i o zájmu bývalého prezidenta Václava Klause, někdejší europoslankyně Jany Bobošíkové nebo vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

Do soutěže by se rádi opět zapojili i Vladimír Boštík, Roman Hladík nebo Ivan Smetana, kteří v minulých volbách nesehnali dostatek podpisů voličů či zákonodárců nebo z volby odstoupili.

Související

Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 21 minutami

před 54 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy