Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se chce až na jaře nebo v polovině příštího roku rozhodnout, zda navrhne voličům vlastního kandidáta na prezidenta. Na tiskové konferenci to řekl Tomio Okamura, který dnes obhájil post předsedy hnutí. SPD podle něj v otázce případné nominace nebude pospíchat a vyčká na vývoj situace. Okamura se ucházel o post prezidenta v první prezidentské volbě v roce 2013, nesplnil ale kritéria kandidatury.
Okamura novinářům řekl, že otázku prezidentské volby rámcově řešilo předchozí předsednictvo hnutí. SPD podle něj počítá, že se tématu bude věnovat až na jaře nebo v polovině roku. Poukázal na to, že hnutí má ve Sněmovně 20 poslanců, díky jejich podpisům tak může navrhnout do volby vlastního kandidáta. "Nemusíme proto pospíchat a můžeme si dovolit vyhodnotit situaci," poznamenal. Očekává, že nastupující vláda nezvládne například vyřešit zdražování, přibude nespokojených a situace v ČR tak podle něj může eskalovat. "Vyčkáme situace, podíváme se, kdo bude kandidovat, a proběhne diskuze, jestli budeme generovat vlastního kandidáta, který bude mít šanci postoupit alespoň do druhého kola," řekl.
Okamura na podzim 2012 oznámil kandidaturu do přímé volby prezidenta. Jeho příznivci shromáždili přes 50.000 potřebných podpisů, podle úřadů jich ale nebylo dostatečné množství platné a z kandidatury tak byl vyřazen.
Prezidentská volba by se měla konat na počátku roku 2023. Lidé si v ní zvolí nástupce Miloše Zemana, který už svůj post nemůže obhajovat. Zájem ucházet se o křeslo prvního ústavního představitele země už naznačila řada kandidátů, oficiálně ale většina z nich s oznámením kandidatury zatím vyčkává.
Naposledy se ke zvažování účasti ve volbě přihlásil bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Dnešnímu deníku Právo řekl, že o kandidatuře vážně přemýšlí. Rozhodnout se chce do konce zimy. Pokud se volby zúčastní, chtěl by do ní jít po získání potřebného množství voličských podpisů.
Zájem ucházet se o prezidentskou funkci již v minulých měsících potvrdil bývalý vysoký vojenský představitel Česka i NATO Petr Pavel, i on chce ale kandidaturu teprve oficiálně oznámit. Do volby by se chtěl zapojit i matematik a podnikatel Karel Janeček. Jako o vážném kandidátovi média uvažují o končícím premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Předseda hnutí ANO nedávno naznačil, že by se voleb mohl zúčastnit, pokud by jeho příznivci sesbírali dostatečný počet podpisů. Babiš již dříve uvedl, že by si jeho kandidaturu na Hrad přál Zeman.
Do boje o Hrad se chce opět zapojit i senátor Marek Hilšer a připravenost oznámil i další z minulých vyzyvatelů Zemana senátor Pavel Fischer. Kandidovat chtějí i advokátka Klára Long Slámová, Denisa Rohanová, šéfka spolku Česká asociace povinných a komik Miloš Knor. Hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES již sbírá podpisy pro nominaci svého šéfa Jakuba Olberta. Zemana by na Hradě rád nahradil i podnikatel Jaromír Soukup.
Ve veřejném prostoru se mluví i o dalších kandidátech. Z žen to je třeba končící rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, dále bývalý premiér Jiří Paroubek, ministr průmyslu Vladimír Dlouhý, šéf odborářů Josef Středula nebo hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Kandidaturu nevyloučil ani předseda STAN a pravděpodobný ministr vnitra Vít Rakušan, exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Před sněmovními volbami ji neodmítla ani ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Spekuluje se i o zájmu bývalého prezidenta Václava Klause, někdejší europoslankyně Jany Bobošíkové nebo vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.
Do soutěže by se rádi opět zapojili i Vladimír Boštík, Roman Hladík nebo Ivan Smetana, kteří v minulých volbách nesehnali dostatek podpisů voličů či zákonodárců nebo z volby odstoupili.
Související
Ústavní soud zamítl stížnost na kampaň SPD. Podobné chování je i nadále možné, zlobí se advokátka
Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?
Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 21 minutami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 54 minutami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 55 minutami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 1 hodinou
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 1 hodinou
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 2 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 2 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 3 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 4 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 4 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 4 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 4 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 5 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 5 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 6 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 6 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 8 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí.
Zdroj: Jan Hrabě