Stanjura v reakci na zhoršení výhledu mluví o účtu vlády Andreje Babiše

Zhoršení výhledu České republiky ze stabilního na negativní, které dnes oznámila ratingová agentura Moody's, odráží to, že vládní koalice nezvládá současnou krizi. Uvedla to bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci na dnešní tiskovou zprávu Moody's, která snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) naopak tvrdí, že jde o účet za osmileté vládnutí předsedy ANO Andreje Babiše.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že vláda dělá vše pro snížení hrozby závislosti na ruském plynu.

Narušení dodávek ruského plynu by mohlo podle Moody's vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele. Moody's zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3.

"Znamená to, že Česká republika se může potenciálně stát trochu rizikovější právě v očích zahraničních investorů a že si budou dvakrát rozmýšlet investice třeba do českého vládního dluhu, čili do státních dluhopisů," řekl České televizi předseda Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč. Pokud by následovalo třeba snížení ratingu, mohlo by to v budoucnu znamenat vyšší náklady na obsluhu státního dluhu, upozornil.

"Zhoršený výhled agentury Moody's prezentuje to, co si myslíme všichni. Pětikoalice nezvládá současnou krizi. Hlavními důvody zhoršení jsou značné inflační tlaky v ekonomice a hrozba závažné plynové krize v Česku," napsala Schillerová na twitteru.

Současný ministr financí Stanjura naopak vidí příčinu u předchozích vlád. "Další účet, který platíme za osm let vládnutí (bývalého premiéra) Andreje Babiše. Agentura Moody's potvrdila vysoký rating ČR, ale zhoršila výhled z důvodu silné energetické závislosti ČR na Rusku," napsal na twitteru. "Víme, že (ruský prezident Vladimir) Putin používá plyn a ropu jako zbraň, prioritou je derusifikace české i evropské energetiky," dodal. Rusko v únoru zaútočilo na sousední Ukrajinu a poté, co země EU Kyjev v jeho obraně jasně podpořily, začala Moskva snižovat své dodávky plynu do Evropy, v některých případech je přerušila či zcela zastavila.

Schillerová se však na Stanjuru v reakci na jeho výrok obořila na sociální síti. "Jste už osm měsíců u vlády a osm měsíců se jen vymlouváte, ale už to přestalo zabírat. Důsledkem toho je, že vám nevěří lidé, firmy ani ratingové agentury," napsala. Stanjury se ale zastal někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). "Absolutní závislost na ruském plynu a olbřímí strukturální deficit je práce vašich vlád. Pro větší energetickou nezávislost udělala tahle vláda za osm měsíců víc, než vy za osm let," reagoval Kalousek na Schillerovou.

"Za hnutí ANO mohu říci, že opakovaně navrhujeme vládě konkrétní kroky, které by pomohly a zároveň by uklidnily lidi a firmy, které jsou vystavení nejistotě a zdražujícím energiím. Vláda je vůči našim návrhům přezíravá. Podobně jako v jiných případech ale očekávám, že za pár měsíců naše návrhy opráší a pokusí se je realizovat. To však už bude asi pozdě," sdělila Schillerová ČTK.

"Závislost na Putinově plynu je pro ČR hrozbou a my děláme vše pro to, abychom ji minimalizovali. Přijímáme opatření na ochranu občanů i podniků před letošní zimou a podnikáme také kroky pro dlouhodobé snížení této závislosti," uvedl Síkela na sociálních sítích. Poukázal například na to, že vláda zajistila třetinový podíl v plovoucím LNG terminálu v Nizozemsku, který umožní státu snížit závislost na ruském plynu až o třetinu.

Předseda klubu SPD Radim Fiala tvrdí, že vláda nezajistila dostatek plynu na další období, a hrozí tak podle něj hluboká recese tuzemského průmyslu. "Vymlouvat se na Babiše a Putina mohou jen krátký čas," sdělil ČTK. Jeho stranický kolega a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř míní, že jde o poslední varování pro vládu. "Je nezbytné, aby vláda snižovala zadlužení státu, protože nám tímto ještě vzrostou náklady na dluhovou službu," sdělil ČTK.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se vládě může prodražit dluh. Jde podle něj o závažné varování vládě, že je třeba začít zásadně ozdravovat veřejné finance. "Dnešní zhoršení výhledu ratingu dluhu ČR ze strany agentury Moody's je jejím vůbec prvním zhoršením celkového hodnocení Česka v celé jeho moderní historii od roku 1993. Agentura Moody's je finančními experty vyhodnocována jako ta nejméně přísná, resp. ve svých hodnoceních nejoptimističtější. Tudíž její zhoršení ratingového výhledu je o to závažnější," napsal v komentáři zaslaném ČTK.

Agentura Moody's uvedla, že dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky. Poukázala přitom na "vysokou závislost České republiky na dodávkách plynu z Ruska v kombinaci s omezenými možnostmi jejich náhrady v blízkém časovém horizontu". Připomíná, že Rusko v posledních týdnech podstatně snížilo dodávky plynu do Evropské unie a několik unijních zemí EU začátkem července zaznamenalo buď úplné zastavení, nebo výrazné omezení dodávek z Ruska.

Premiér Petr Fiala (ODS) začátkem minulého týdne uvedl, že zásobníky plynu jsou plné z 80 procent. Česko tak dosáhlo hranice, na kterou musí státy Evropské unie zásobníky naplnit do letošního listopadu. Česko plánuje kvůli omezení závislosti na Rusku využít plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Roční spotřeba v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu a z Ruska získává Česko podle ministra Síkely zhruba 98 procent spotřebovaného plynu.

Související

Rozvodněná Morava v olomouckém Chomoutově. (16.9.2024)

Ministři vyrazili do míst zasažených povodněmi. Řešili další pomoc

Financování obnovy území, pomoc státu, výstavba protipovodňových opatření i zpětná vazba ze strany zasažených obcí byly na programu setkání ministrů práce a sociálních věcí, financí, místního rozvoje, životního prostředí, zemědělství a dopravy. Pozvání přijala třicítka starostů a starostek z Moravskoslezského kraje, zástupci vedení kraje, podnikatelů i Asociace obnova 2024.

Více souvisejících

Zbyněk Stanjura Alena Schillerová Moody´s Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy