Stanjura: Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti i průmysl

Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi

Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Mohlo by to být totiž podle něj vyhodnoceno jako nepovolená veřejná podpora. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu (MWh), tedy v přepočtu zhruba 5000 korun.

"Máme různá variantní řešení. Uvidíme, co vláda a pak Sněmovna a Senát zvolí, protože k tomu potřebujeme změnu zákonů," řekl Stanjura. Opatření by podle něj mohla platit nejdříve od letošního listopadu a nejpozději od ledna příštího roku, a to asi na dva roky. Pro fungování opatření bude podle ministra potřeba uzákonit povinnost, aby výrobci energií prodávali část produkce - asi deset až 20 procent - státu nebo státnímu prodejci.

U podpory podniků je podle Stanjury potřeba garantovat ceny proudu bez ohledu na případné problémy pro stát. "V tomto případě jsem pro odvážné řešení i s možným rizikem, že to někdo vyhodnotí, že tam byla třeba nějaká nepovolená podpora. To jsou dvě rizika - hospodářská soutěž a nepovolená podpora," řekl ministr. "Jako průmyslová země to potřebujeme," doplnil.

Limitní cena silové elektřiny pro podniky na 200 eurech za MWh je podle Stanjury částka, ze které podniky nebudou nadšené, ale umožní jim to zvládnout příští dvě účetní období. Velkoobchodní cena elektrické energie tento týden v pátek končila na 496 eurech za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur.

Pomoc se podle ministra rozdělí do tří skupin. Kromě podniků to budou ještě domácnosti a veřejný sektor. "Myslím si, že stanovíme maximální koncovou cenu pro domácnost," uvedl Stanjura k opatřením, která chce vláda představit příští týden. "Měla by být ovšem (cena) stanovena tak, aby pro české výrobce elektrické energie znamenala, že budou mít pokryté náklady i přiměřený zisk. To znamená, že je nepošleme do ztráty," dodal. V takovém případě by pak podle Stanjury nebyl důvod pro vyplácení kompenzací pro energetické firmy.

Jaký by mohl být cenový strop pro domácnosti, zatím ministr nechtěl uvést. U domácností s nízkým příjmem by měl podle něj pomoci se zvládáním zvýšených nákladů na energie ještě příspěvek na bydlení.

Ve veřejném sektoru budou mít možnost, využít zastropovaných cen, zařízení bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem a provozovatelem. "U těchto sektorů, jako je školství, zdravotnictví, nebudeme rozlišovat, jestli je to státní, krajská, obecní, anebo soukromá, protože zajišťuje veřejnou službu," uvedl ministr financí.

Související

Vláda Petra Fialy

Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech

Vláda chce v příštím roce vydat na podporované zdroje energie jen 8,5 miliardy korun. Na středečním jednání odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která navrhla ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Státnímu rozpočtu mají do dalších let ušetřit desítky miliard korun. Odsouhlasila také prodloužení doby nasazení příslušníků Armády ČR na pomoc s odstraňováním následků povodní či dotační program na pořízení náhradních ubytovacích a výukových prostor náhradou za zničené či poškozené živelní pohromou.

Více souvisejících

Energetika Zbyněk Stanjura

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy