Stát nemá podle NKÚ přehled o svých sbírkách

Podle kontrolorů správci sbírek chybovali v evidenci sbírkových předmětů a neřešili, kdo nese odpovědnost za to, že se některé předměty při inventuře nedohledaly. Takových předmětů byly tisíce. Ministerstvo kultury (MK) správce málo kontrolovalo, uvedl NKÚ dnes v tiskové zprávě.

"Kontroly ze strany MK se neděly tak často, jak by měly. Bylo to komplikované i z toho důvodu, že v příslušném odboru pracuje málo lidí, celé ministerstvo je personálně velmi poddimenzované," řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Situace se podle ní neřešila 20 let. "Chceme častější kontroly ze strany ministerstva, ale budeme muset posílit odbor, který se tím zabývá," uvedla. V období, na které se kontrola vztahovala, MK vedli Daniel Herman, Ilja Šmíd a Antonín Staněk, současný ministr Lubomír Zaorálek do funkce nastoupil loni na podzim.

Další cestou k nápravě je podle ní úprava legislativy. "Musí vzniknout novela zákona o ochraně sbírek muzejní povahy z roku 2000. Měly by se v ní posílit kompetence MK ve vztahu ke kontrolovaným subjektům. Mají ale vlastní autonomii a v případě, že je u nich něco v nepořádku, měly by to samy řešit," vysvětlila mluvčí. Novela podle ní musí jít ruku v ruce s novým muzejním zákonem. Odborný konsenzus na ní je, doplnila. Součástí legislativy bude i zřízení nového registru sbírek a muzeí, uvedla mluvčí.

NKÚ zkontroloval deset správců sbírek a zjistil, že ve zmíněném období se u nich nepodařilo najít téměř 3000 sbírkových předmětů. Je tak podle NKÚ možné, že se ztratily nebo je někdo ukradl. Sbírkových předmětů ve správě státu je přibližně 25 milionů, některé artefakty se skládají i z více, třeba několika desítek, položek.

Pokud správci sbírek předměty při inventurách nedohledají ani po letech, požádají ministerstvo kultury o jejich vyřazení z centrální evidence. Správci tak většinou ani neřeší osobní zodpovědnost za nedohledané předměty, ačkoli ročně jich jsou stovky, uvedl NKÚ.

Podle něj jsou navíc sbírkové předměty v mnoha evidencích, informačních systémech a databázích. V centrální evidenci, kde by všechny sbírky vlastněné státem nebo samosprávnými celky měly být, chybí podle odhadu ministerstva desítky sbírek.

Nedostatky zjistili kontroloři i u vývozu sbírkových předmětů do zahraničí. Podle nich je MK povolilo i v případech, kdy nemělo od správce všechny potřebné doklady, například smlouvy o výpůjčce nebo pojištění, a stačila mu jen informace od příslušného správce sbírky. "Nikdy, ani v období let 2016 až 2018 nedošlo k tomu, že by díla byla ohrožena," uvedla mluvčí ministerstva. I tady se podle ní chystá úprava legislativy. "Připravuje se novela zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty. Především musí řešit dovoz do ČR," uvedla mluvčí.

Zákon z počátku 90. let totiž vznikal proto, aby ochránil tuzemské kulturní dědictví před masovým vývozem. Umožňuje prohlásit předměty za kulturní památku a jejich trvalý vývoz pak zakazuje, respektive je třeba o vývoz požádat stát. Jedním z parametrů novely by mělo být to, že pokud si majitel ze zahraniční přiveze do ČR předmět kulturní hodnoty za své legálně nabyté peníze, nebude ho stát téměř automaticky prohlašovat za památku, což majiteli další nakládání s ním komplikuje.

NKÚ vytýká nedostatky i samotným právním předpisům ohledně ochrany sbírek. Podle něj jsou obecné a zastaralé a novela zákona, kterou mělo připravit ministerstvo kultury v roce 2016, dosud není k dispozici. "Konkrétnější povinnosti správců sbírek upravují metodické pokyny MK. Ty jsou ale závazné jen pro jeho příspěvkové organizace, které představují šest procent z celkového počtu správců sbírek," dodali kontroloři.