Stát loni vydal na příspěvcích politickým stranám miliardu korun. Nejvíc - 290 milionů korun - získalo hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, druzí skončili v příjmech od státu občanští demokraté se 168 miliony korun. Vyplývá to z tabulek, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Stát přispívá stranám na činnost podle počtu zastupitelů a zákonodárců a také na provoz jejich institutů, zvláštní kapitolu tvoří příspěvek na úhradu volebních nákladů za volby do Poslanecké sněmovny. Za loňské sněmovní volby vyplatil stát 515 milionů, nejvíc koalici ODS, lidovců a TOP OP Spolu - 149 milionů korun. Hnutí ANO za hlasy ve volbách získalo 146 milionů, koalice STAN a Pirátů 84 milionů korun. Hnutí SPD za zisk ve volbách dostalo vyplaceno 51 milionů korun.
Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, náleží za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu sto korun. Koalice, které nyní tvoří vládní uskupení, si peníze za získané podle počtu získaných hlasů rozdělily na základě vzájemných dohod. Seskupení Spolu poměrem: ODS 55 procent, KDU-ČSL 25 procent a TOP 09 dvacet procent. ODS tak bylo vyplaceno 82 milionů, KDU-ČSL 37 milionů a TOP 09 třicet milionů. Piráti a STAN si koaličních 83,977.600 korun rozdělili tak, že Pirátská strana získala 58,1 milionu a Starostové a nezávislí 25,8 milionu korun.
Hnutí SPD za volební hlasy náleželo 51 milionů korun. Příspěvky za odevzdané hlasy získaly i subjekty, které nezískaly potřebných pět procent z celkového počtu voličských hlasů, a do Sněmovny se tak nedostaly. Uskupení Přísaha - občanské hnutí Roberta Šlachty tak získalo s výsledkem 4,68 procenta 25 milionů korun podobně jako sociální demokracie, která skončila s výsledkem 4,65 procenta voličských hlasů. Komunisté s 3,6 procenty dosáhli na 19 milionů, Trikolora Svobodní Soukromníci s 2,76 procenta na 14,8 milionu korun.
Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát. Stálý příspěvek činí ročně šest milionů korun pro stranu a hnutí, které získaly v posledních sněmovních volbách tři procenta hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 procenta hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200.000 korun. Příspěvek se dál nezvyšuje po dosažení pěti procent hlasů. Příspěvek na mandát poslance a senátora činí ročně 900.000 a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hl. m. Prahy 250.000 korun. V roce konání voleb do Sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo zastupitelstva hlavního města se propočítávají roční státní příspěvky za každé volební období zvlášť. Po hnutí ANO se 131 miliony korun a ODS se 77 miliony korun loni na činnost získali postupně Piráti 44,7 milionu korun, lidovci 43,9 milionu korun, SPD 38,2 milionu korun, STAN 36,7 milionu korun, ČSSD 32,6 milionu korun, TOP 09 pak 28,6 milionu korun a komunisté 24 milionů korun.
Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká straně a hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Sněmovny včetně probíhajícího volebního období. Ročně činí desetinu z celkové výše příspěvku na činnost. Loni ho čerpalo hnutí ANO ve výši 13 milionů, ČSSD s 3,3 milionu korun, lidovci s 4,4 milionu korun. Komunisté na svůj institut získali 2,4 milionu korun, občanští demokraté 7,8 milionu korun a TOP 09 pak 2,8 milionu korun.
Související

Babišovo ANO oslabuje. Spolu by volila pětina voličů, ukazuje průzkum

ANO čeká výměna europoslance. Kovařík oznámil, že ve funkci skončí
Aktuálně se děje
před 11 minutami

Čínské stíhačky na vzestupu. Důkazy přišly z pomezí Indie a Pákistánu
před 54 minutami

Extrémy počasí v sousedství Česka jsou během léta pravděpodobné, tvrdí experti
před 1 hodinou

Švédsko si poradilo s Francií, Kanada se Slovenskem. Dánsko čeká přímý souboj o čtvrtfinále
před 2 hodinami

Poláci volí nového prezidenta, který nahradí Dudu. Očekává se druhé kolo
před 2 hodinami

Papež Lev XIV. se oficiálně ujal úřadu. Ve Vatikánu odsloužil inaugurační mši
před 4 hodinami

Jak dopadnou volby? První průzkum po vyhlášení termínu ovládlo ANO
před 4 hodinami

Co se zmrazenými ruskými aktivy? Využití má své limity, upozorňuje ekonom pro EZ
před 5 hodinami

Papež Jan Pavel II. se narodil před 105 lety. Svatořečil mnohé postavy z českých dějin
před 6 hodinami

Nový návrh dohody o příměří. Hamás nabízí další rukojmí, když se zastaví boje
před 7 hodinami

Zimní počasí je zpět. Na horách se udrželo asi 10 centimetrů nového sněhu
před 7 hodinami

Ebola to není. Testy u Američana vyloučily krvácivou horečku
před 9 hodinami

Počasí za týden. Před víkendem přejde studená fronta, pak se oteplí
včera

Princezna Kate překonala rakovinu. V novém klipu odhalila, co jí pomohlo
včera

Starostové odhalili program pro podzimní sněmovní volby
včera

Česko výrazně zmírňuje opatření kvůli slintavce a kulhavce v sousedních zemích
Aktualizováno včera

Česko - Kazachstán 8:1. Řádil Červenka, při stém startu na MS dal hattrick
včera

Trump si bude volat s Putinem. S Bílým domem se spojí i Zelenskyj
včera

Izrael obnovuje mohutnou vojenskou aktivitu v Gaze. Chce definitivně porazit Hamás
včera

Američané ztratili s Němci třígólové vedení, přesto vyhráli. Finové uspěli v klíčovém souboji
včera
Putin se vyžívá v ponižování státníků. Kteří světoví lídři jsou další na řadě?
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve středu přiletěl do Moskvy, aby osobně přesvědčil ruského vůdce Vladimira Putina k účasti na mírovém jednání s Volodymyrem Zelenským. Místo diplomatického průlomu však přišla pouhá ignorace. Žádné setkání, jen krátký telefonát z letiště. Kreml tím ponížil nejen Lulovu iniciativu, ale i samotnou soudržnost uskupení BRICS.
Zdroj: Jakub Jurek