Stát loni vydal na příspěvcích politickým stranám miliardu korun. Nejvíc - 290 milionů korun - získalo hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, druzí skončili v příjmech od státu občanští demokraté se 168 miliony korun. Vyplývá to z tabulek, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Stát přispívá stranám na činnost podle počtu zastupitelů a zákonodárců a také na provoz jejich institutů, zvláštní kapitolu tvoří příspěvek na úhradu volebních nákladů za volby do Poslanecké sněmovny. Za loňské sněmovní volby vyplatil stát 515 milionů, nejvíc koalici ODS, lidovců a TOP OP Spolu - 149 milionů korun. Hnutí ANO za hlasy ve volbách získalo 146 milionů, koalice STAN a Pirátů 84 milionů korun. Hnutí SPD za zisk ve volbách dostalo vyplaceno 51 milionů korun.
Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, náleží za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu sto korun. Koalice, které nyní tvoří vládní uskupení, si peníze za získané podle počtu získaných hlasů rozdělily na základě vzájemných dohod. Seskupení Spolu poměrem: ODS 55 procent, KDU-ČSL 25 procent a TOP 09 dvacet procent. ODS tak bylo vyplaceno 82 milionů, KDU-ČSL 37 milionů a TOP 09 třicet milionů. Piráti a STAN si koaličních 83,977.600 korun rozdělili tak, že Pirátská strana získala 58,1 milionu a Starostové a nezávislí 25,8 milionu korun.
Hnutí SPD za volební hlasy náleželo 51 milionů korun. Příspěvky za odevzdané hlasy získaly i subjekty, které nezískaly potřebných pět procent z celkového počtu voličských hlasů, a do Sněmovny se tak nedostaly. Uskupení Přísaha - občanské hnutí Roberta Šlachty tak získalo s výsledkem 4,68 procenta 25 milionů korun podobně jako sociální demokracie, která skončila s výsledkem 4,65 procenta voličských hlasů. Komunisté s 3,6 procenty dosáhli na 19 milionů, Trikolora Svobodní Soukromníci s 2,76 procenta na 14,8 milionu korun.
Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát. Stálý příspěvek činí ročně šest milionů korun pro stranu a hnutí, které získaly v posledních sněmovních volbách tři procenta hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 procenta hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200.000 korun. Příspěvek se dál nezvyšuje po dosažení pěti procent hlasů. Příspěvek na mandát poslance a senátora činí ročně 900.000 a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hl. m. Prahy 250.000 korun. V roce konání voleb do Sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo zastupitelstva hlavního města se propočítávají roční státní příspěvky za každé volební období zvlášť. Po hnutí ANO se 131 miliony korun a ODS se 77 miliony korun loni na činnost získali postupně Piráti 44,7 milionu korun, lidovci 43,9 milionu korun, SPD 38,2 milionu korun, STAN 36,7 milionu korun, ČSSD 32,6 milionu korun, TOP 09 pak 28,6 milionu korun a komunisté 24 milionů korun.
Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká straně a hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Sněmovny včetně probíhajícího volebního období. Ročně činí desetinu z celkové výše příspěvku na činnost. Loni ho čerpalo hnutí ANO ve výši 13 milionů, ČSSD s 3,3 milionu korun, lidovci s 4,4 milionu korun. Komunisté na svůj institut získali 2,4 milionu korun, občanští demokraté 7,8 milionu korun a TOP 09 pak 2,8 milionu korun.
Související
Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi
OBRAZEM: ANO pro Babiše či Havlíčka. Nejsilnější politický subjekt si volil vedení
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
před 2 hodinami
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
před 3 hodinami
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
před 4 hodinami
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
před 5 hodinami
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
před 6 hodinami
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
před 8 hodinami
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
před 9 hodinami
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
před 10 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
včera
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
včera
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
včera
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
včera
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
včera
Policie má podezřelého z vraždy cizince. Dopadla ho elitní pražská mordparta
včera
Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1
včera
Tragické úmrtí dítěte na Příbramsku. Zasáhl ho elektrický proud
včera
Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí
včera
Libanonský lídr se tvrdě pustil do Íránu. Teherán obvinil ze zneužívání
včera
Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů s Trumpem vytáhne eso z rukávu
včera
Co způsobí super El Niño? Asie se chystá na devastační dopady extrémního počasí
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že pravděpodobnost vzniku tohoto silného přírodního jevu do září je 80% a do listopadu stoupá až na 90 %. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Jedním z nejvíce ohrožených regionů bude Asie, kde intenzivní vlny veder a sucha vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Zdroj: Libor Novák