Stát loni vydal na příspěvcích politickým stranám miliardu korun. Nejvíc - 290 milionů korun - získalo hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, druzí skončili v příjmech od státu občanští demokraté se 168 miliony korun. Vyplývá to z tabulek, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Stát přispívá stranám na činnost podle počtu zastupitelů a zákonodárců a také na provoz jejich institutů, zvláštní kapitolu tvoří příspěvek na úhradu volebních nákladů za volby do Poslanecké sněmovny. Za loňské sněmovní volby vyplatil stát 515 milionů, nejvíc koalici ODS, lidovců a TOP OP Spolu - 149 milionů korun. Hnutí ANO za hlasy ve volbách získalo 146 milionů, koalice STAN a Pirátů 84 milionů korun. Hnutí SPD za zisk ve volbách dostalo vyplaceno 51 milionů korun.
Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, náleží za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu sto korun. Koalice, které nyní tvoří vládní uskupení, si peníze za získané podle počtu získaných hlasů rozdělily na základě vzájemných dohod. Seskupení Spolu poměrem: ODS 55 procent, KDU-ČSL 25 procent a TOP 09 dvacet procent. ODS tak bylo vyplaceno 82 milionů, KDU-ČSL 37 milionů a TOP 09 třicet milionů. Piráti a STAN si koaličních 83,977.600 korun rozdělili tak, že Pirátská strana získala 58,1 milionu a Starostové a nezávislí 25,8 milionu korun.
Hnutí SPD za volební hlasy náleželo 51 milionů korun. Příspěvky za odevzdané hlasy získaly i subjekty, které nezískaly potřebných pět procent z celkového počtu voličských hlasů, a do Sněmovny se tak nedostaly. Uskupení Přísaha - občanské hnutí Roberta Šlachty tak získalo s výsledkem 4,68 procenta 25 milionů korun podobně jako sociální demokracie, která skončila s výsledkem 4,65 procenta voličských hlasů. Komunisté s 3,6 procenty dosáhli na 19 milionů, Trikolora Svobodní Soukromníci s 2,76 procenta na 14,8 milionu korun.
Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát. Stálý příspěvek činí ročně šest milionů korun pro stranu a hnutí, které získaly v posledních sněmovních volbách tři procenta hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 procenta hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200.000 korun. Příspěvek se dál nezvyšuje po dosažení pěti procent hlasů. Příspěvek na mandát poslance a senátora činí ročně 900.000 a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hl. m. Prahy 250.000 korun. V roce konání voleb do Sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo zastupitelstva hlavního města se propočítávají roční státní příspěvky za každé volební období zvlášť. Po hnutí ANO se 131 miliony korun a ODS se 77 miliony korun loni na činnost získali postupně Piráti 44,7 milionu korun, lidovci 43,9 milionu korun, SPD 38,2 milionu korun, STAN 36,7 milionu korun, ČSSD 32,6 milionu korun, TOP 09 pak 28,6 milionu korun a komunisté 24 milionů korun.
Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká straně a hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Sněmovny včetně probíhajícího volebního období. Ročně činí desetinu z celkové výše příspěvku na činnost. Loni ho čerpalo hnutí ANO ve výši 13 milionů, ČSSD s 3,3 milionu korun, lidovci s 4,4 milionu korun. Komunisté na svůj institut získali 2,4 milionu korun, občanští demokraté 7,8 milionu korun a TOP 09 pak 2,8 milionu korun.
Související

Přísnější podmínky předčasného důchodu platí i nadále, rozhodl Ústavní soud

Volby by vyhrálo ANO, koalice Spolu navzdory bitcoinové kauze posiluje
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Katastrofální povodně v Texasu: Mezi mrtvými jsou desítky dětí, úmrtím se dalo předejít
před 2 hodinami

Izrael vysílá vyjednavače do Kataru, ale odmítá požadavky Hamásu na změnu příměří
před 3 hodinami

Itálie, Francie a Německo se spojily. Von der Lyenové pošlou rázný dopis
před 4 hodinami

Trump dočasně opouští America First. Mění i postoj k cizincům
před 6 hodinami

Evropa čelí extrémní pylové sezóně. Alergií trpí i lidé, kteří ji dodnes neměli
před 7 hodinami

Zradit Ukrajinu znamená oslabit USA, Putin je překážkou. Trumpův oblíbený server tlačí na amerického prezidenta
před 7 hodinami

Spartu opouští obránce Vitík. Reprezentant míří do Boloni za zhruba 15 milionů eur
před 7 hodinami

Letošní Tour de France i s českým zástupcem. Poprvé se na slavném závodě představí Bittner
před 8 hodinami

Tragédie v Texasu: Povodně si vyžádaly přes 50 obětí, desítky dětí stále pohřešovány
před 9 hodinami

Trump si užívá svou hru. Blížící se lhůta pro celní ultimátum paniku v Bílém domě nevzbuzuje
před 10 hodinami

Velká Británie svolává summit koalice ochotných na podporu Ukrajiny
před 11 hodinami

Proč Si Ťin-pching poprvé vynechal summit BRICS?
před 13 hodinami

Počasí příští týden tropy nepřinese. Teploty se propadnou až na 16 stupňů
včera

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit
včera

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle
včera

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa
včera

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu
včera

Texas zasáhly ničivé bleskové záplavy. Desítky mrtvých a pohřešovaných
včera

Summit BRICS bez Putina a Si Ťin-pchinga. Slábne vliv skupiny, která chtěla konkurovat Západu?
včera
Termín se blíží, dohody nikde. Málokdo Trumpovi ještě věří, že to s cly myslí vážně
S blížícím se termínem 9. července, kdy má prezident Donald Trump uvalit nová vysoká cla na desítky zemí, zůstává Bílý dům prakticky bez hmatatelných výsledků. Trump během jara sliboval rychlé uzavření desítek obchodních dohod, ale zatím jich podepsal jen pár – a i ty jsou vágní.
Zdroj: Libor Novák