Střídání času škodí zdraví, říkají europoslanci. Nesmyl, člověk se musí umět adaptovat, oponuje Vondra

Vše zarazila a odsunula do vytracena koronavirová pandemie. Naposledy se měl totiž čas měl měnit v roce 2021 a do té doby mělo být jasné, na jaké pásmo jednotlivé členské země Evropské unie najedou. „Bohužel ale žijeme v situaci, kdy logicky řešíme mnohem závažnější problémy než zrušení střídání času. Hrozba koronaviru dělá z dříve podstatných věcí naprosto druhořadou problematiku. Je jasné, že se ke zrušení času se vrátíme až poté, co se dokážeme vypořádat s pandemií,“ konstatuje pro EuroZprávy.cz Jiří Pospíšil z TOP 09.

Lidovci se snaží dodržet slib, který dali pekaři Peckovi

Členské státy, respektive předsedové vlád, dostali prostor, aby by rozhodli, zda zavedou standardní (někdy nesprávně označovaný jako zimní – pozn. red) anebo letní čas. „Veškerá jednání se ale s ohledem na covidovou krizi odsouvají. Předpokládám, že by ke zrušení střídání času mělo dojít buď v roce 2022 anebo až v následujícím letopočtu,“ predikuje místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Návrh příslušné směrnice počítá s tím, že jednotlivé státy si samy určí, zda zachovají nastálo standardní či letní čas. Směrnici předloni představila Evropská komise po veřejné konzultaci. „Kdyby záleželo na mě, rozhodně bych čas nestřídal, v zásadě je mně zcela jedno, jaký si vybereme. Ale myslím si, že neustálý posun zbytečně narušuje biorytmus lidí. Považuji to za hloupé a byl bych pro okamžité odbourání střídání času, jen jak by to bylo možné,“ netají se svým jasným názorem pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Snaha o zrušení střídání času vzešla na podzim roku 2017 od skupiny europoslanců v čele s českým zástupcem v Evropském parlamentu lidovcem Pavlem Svobodou, který však loni na jaře svůj mandát neobhájil. K návrhu se přidal i Jiří Pospíšil. „Jsem příznivcem zavedení jednotného času, podporoval jsem tuto iniciativu i na půdě Evropského parlamentu. Hlasoval jsem, aby Evropská unie u členských států prosadila zrušení střídání času. Bylo by vhodné celou věc, na které se shodl Evropský parlament, schválit a uvést v život co nejdříve. Ale jak už jsem poznamenal, vše odsunula pandemie,“ podotýká bývalý ministr spravedlnosti jak v Topolánkově, tak i Nečasově kabinetu.

Zcela nejvíce však z dlouhodobého hlediska prosazuje střídání času KDU-ČSL. Celá záležitost vznikla v roce 2006. „Před čtrnácti lety jsem dělal v Chrudimi kampaň Petru Pithartovi do Senátu a tehdy byl mimo jiné jeho protikandidátem dnes už zesnulý pekař ze Soběchut Stanislav Pecka, známý odpůrce letního času. A Petr Pithart tenkrát slíbil, že když ho podpoří ve druhém kole, tak se zasadí o zrušení střídání času,“ vzpomíná Zdechovský, který v Evropském parlamentu mimo jiné vykonává funkci místopředsedy místopředsedy Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

Jenže Pithart, bývalý premiér České republiky v rámci federace, svůj slib nedodržel. „A tak jsem zmíněný závazek převzal na sebe jako jeho tehdejší volební manažer. Postupně jsem do celé agenty zasvětil lidoveckého senátora Petra Šilara, a tak jsme si vytyčený úkol vzali v KDU-ČSL za svůj,“ tvrdí Zdechovský. Peckovu snahu nyní podporují v Evropském parlamentu za lidovce kromě Tomáše Zdechovského i Michaela Šojdrová.

Rebel chce sluníčko i večer a v zimě odmítá dlouho tmu

Jakýmsi rebelem mezi kvartetem českých europoslanců, které oslovily EuroZprávy.cz, je místopředseda ODS Alexandr Vondra. Přetáčení hodinový ručiček mu naprosto vyhovuje. „Mně střídání času nevadí,“ říká bývalý mluvčí Charty 77. Osobně je rád, že léto nabízí hodinu světla navíc. „Šedesát minut k dobru mohu o víkendech či dovolené strávit v přírodě, čehož vždy bohatě využívám. Mohu se například v půl desáté večer dívat na zapadající sluníčko. A zároveň nechci, aby v devět hodin ráno byla v zimě ještě tma.“ Vondra by tedy dva časy bych zachoval. „Ale nějak detailně bych střídání času neřešil, protože jsem přesvědčený, že jsou mnohem důležitější věci než se zabývat posunem hodiny,“ míní bývalý místopředseda kabinetu ve druhé Topolánkově vládě.

Trio poslanců Evropského parlamentu nedovede jasně říci, pro jaký čas by bylo, zda pro letní či standardní. „Opravdu mě netrápí, po jakém čase sáhneme. Bylo by ale velice rozumné mít ve všech zemí Evropské unie jednotný čas, a to hlavně kvůli synchronizaci vlakových a leteckých spojení. Kdyby každá země v Evropě žila v rozdílných časových pásmech, nebylo by to efektní,“ říká předseda Evropské pirátské strany Peksa. Z praktického hlediska by byl pro, aby kontinent měl jedno časové pásmo a aby se v průběhu roku neměnilo.

Výběr času nikterak nestresuje ani Tomáše Zdechovského z poslaneckého klubu Evropské lidové strany. „Na jaký čas najedeme, je mně osobně jedno. Zůstávám ale odpůrcem střídání času, protože jeho neustále posouvání způsobuje opravu velmi vážné zdravotní následky.“ Podobný názor má i Jiří Pospíšil ze shodné frakce jako Zdechovský. „Pro mě to není až tak klíčová otázka. Logicky bych ale spíše volil standardní čas. Ale co si myslím já, není zase až tak důležité. Primární je, abychom zrušením času zabránili zdravotním problémům u starších lidí i zvířat, které jsou způsobeny neustálým posouváním hodin, a tak je vlastně druhotné, jaký čas bude zvolen,“ soudí člen Výboru pro právní záležitosti.

Peksa však kolegům připomíná, že jednou budeme muset s váháním skončit a pevně se pro jeden z časů rozhodnout. „Byl bych rád, kdyby se celá problematika o tom, jaký by měl být zavedený čas, řešila v nějakém referendu, protože každému člověku individuálně vyhovuje něco jiného. Rozhodně by o tom neměli rozhodovat politici, ale konečný verdikt bych nechal na většinové vůli lidí,“ praví člen skupiny Zelených-Evropské svobodné aliance. Zatímco Peksa by uspořádal referendum, Zdechovský by vše nechal na expertech. „Ať oni rozhodnou,  jaký čas je pro lidský organismus vhodnější. Jestli je standardní čas více biologičtější, pak má zůstat. Anebo letní, aby lépe vyhovoval současné době. Politici by těmto specialistům měli naslouchat, protože upozornění z jejich strany jsou velice alarmující a dost závažná,“ nabízí svoji vizi člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Změna hodin může být kritická pro řadu povolání

Primárním argumentem většiny českých europoslanců je, že střídání času se musí zrušit, protože poškozuje zdraví. Podle Zdechovského může způsobit nedozírné následky. „Může vyvolat problémy s koncentrací, deprese, poruchy spánku, člověk je pak náchylnější k větší chybovosti, která zapříčiňuje nehodovost, jež vede k úrazům. A pro některá povolání jsou zmíněné aspekty naprosto klíčové a kritické,“ nepatrně zvýší hlas, aby upozornil na uvedená rizika.

Naopak bývalý disident Alexandr Vondra není tak citlivý k otázce, jak moc přeřizování času ovlivňuje lidské zdraví. „Myslím si, že se člověk prostě musí umět adaptovat na různé změny vnějších podmínek. Pokud ne, tak je to bačkora. Opravdu s hodinovou odchylkou žádný problém nemám,“ stojí si na svém bývalý ministr zahraničí v Topolánkově kabinetu i exministr obrany v Nečasové vládě.

Ani Pospíšil však ze svého postoje neustupuje. Je přesvědčený, že měnění hodin se na zdraví výrazně podepisuje. Bývalý šéf TOP 09 před hlasováním Evropského parlamentu bedlivě zkoumal studie vědců i lékařů, kteří dopěli k názoru, že posouvání času rozhazuje biorytmy. „V elaborátech popisovali, jak moc se starším lidem naruší biorytmus, trpí pak nespavostí. Problémy střídání času se ale dotýkají i lidí, kteří časně ráno vstávají do práce, posun o hodinu jim naruší jejich režim.“ Vondra při těchto argumentech jen zakroutí hlavou. „Já v této věci nejsem takový cimprlich.“

 Předseda správní rady Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových rovněž upozorňuje, že neustálým přechodem na letní a standardní čas trpí i domácí zvířata. „Protože dostávají v jinou hodinu krmení. Dopady, kterou s sebou změny přinášejí, jsou tedy detailně zmapovány. Nemají sice fatální charakter, ale jedná se o nepříjemnou zbytečnost,“ pozoruje Pospíšil.

Kritici však mohou namítnout, že pokud člověk cestuje do zámoří anebo do Austrálie, je vystavený mnohem většímu časovému posunu a jeho organismus nezkolabuje. „Ano, ale jedná se o výjimečné situace, kdy se tělo z výrazné změny času může prospat. Ale celoplošný posouváním času trpí společnost. A za pravdu mně dává mnoho studií i moudrých vědců, kteří problematiku znají detailněji než my politici,“ nezaváhá jeden z nejvlivnějších Čechů v Bruselu.

Úspora energie hraje nulovou roli, konzervativec nesouhlasí

Hlavním důvodem pro přeřizování hodinek byla úspora elektrické energie. Podle Peksy zmíněná příčina už dávno odpadla. „V celé problematice už naprosto nehraje žádnou roli, protože energetický trh se dynamicky vyvíjí v závislosti na úplně jiných faktorech. Výkyvy, které jsou dané jinými efekty, jsou násobně vyšší a umíme je kompenzovat. A tak si myslím, že s energetikou v 21. století střídání času už nesouvisí,“ prezentuje svůj názor fyzik. „Ano, úspora energie má na posun času už nulový vliv. Energetický záměr dávno pominul,“ souhlasí s Peksou Zdechovský.

Pochopení ale nenalezli u Vondry. „Úplně bych na energetický důvod neopomíjel, pořád se méně svítí, pokud je v létě více světla. To přece zůstává stále stejné. Určitě se něco ušetří, byť se nejedná o žádnou velkou část. Navíc máme daleko úspornější žárovky než dříve,“ nenechá se zviklat člen skupiny Evropských konzervativců a reformistů.

Naopak Pospíšil vyjadřuje nesouhlas. „Tím, jak se za poslední desítky let změnila evropská ekonomika, pak příčina úspory elektrické energie naprosto zmizela. Dnes už opravdu není zásadní důvod z pohledu ekonomického charakteru, abychom kvůli energii disponovali dvěma časy,“ tvrdí politik TOP 09, který se opět vrací ke zdraví, neboť nedávno prodělal onemocnění covid-19. „Přesvědčil jsem se, že zdraví není jen nějaká fráze, a proto tak apeluji, že střídání času mu škodí a zároveň varuji před bagatelizováním koronaviru. Není to žádná chřipečka, ale je to pořádný prevít, s nímž není legrace. Nerad bych ho znovu chytil. Všem říkám, buďte opatrní,“ uzavírá Pospíšil, který stále pociťuje velkou únavu.