Ústavní soud: Daňový balíček platí i bez Zemanova podpisu

Prezident je povinen zákon buď podepsat, anebo jej zřetelně vetovat, zdůraznil ÚS. U daňového balíčku, kdy podpis nepřipojil a postoupil zákon k vyhlášení, neudělal ani jedno z toho. Nepostupoval tedy v souladu s ústavou, avšak podobné situace už v minulosti nastaly za prezidentství Václava Havla i Václava Klause, když hlava státu chtěla vyjádřit svůj nesouhlas mírnější formou, než je veto vyžadující nové hlasování Sněmovny.

"Ústavní soud respektuje, že prezidenti toto občas dělají, ovšem v souladu s ústavou to není. Ústavní povinnost prezidenta podepsat zákon tady je ve dvou ustanoveních ústavy," řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk. Pokud ale zákon není výslovně a jasně vetován, platí i bez podpisu prezidenta. Samotné nepřipojení podpisu nedosahuje podle ÚS takové intenzity, aby mělo vliv na řádné ukončení legislativního procesu.

Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů loni na Silvestra a v účinnost vstoupil následující den. Návrh na zrušení podala v lednu skupina senátorů, za kterou jednali David Smoljak s advokátem a europoslancem Stanislavem Polčákem (oba STAN). Oba jsou po dnešním vyhlášení nálezu v zásadě spokojení. Soud podle nich sice daňový balíček nezrušil, ale jasně pojmenoval povinnosti prezidenta plynoucí z ústavy.

„Bylo jasně potvrzeno, že se prezident musí vždy rozhodnout, buď vetuje, nebo podepisuje, protože ústava tak výslovně stanoví,“ řekl Polčák.

Senátoři poukazovali na to, že prezident zákon nepodepsal a vrátil Sněmovně, čímž jej podle nich omylem vetoval. Zeman v přípisu předsedovi Sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací "k dalšímu opatření", což podle Hradu neznamenalo, že jej vetuje, ale že předpokládá jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Soud se zabýval také výhradou senátorů k podpisu místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM), který zastoupil předsedu Radka Vondráčka (ANO). Správně by měl podepisovat předseda. Podle ÚS však ani chybějící Vondráčkův podpis neznamená, že zákon neplatí.

"Je potřeba brát v úvahu to, že se dlouhodobě vyvinula praxe, že místopředseda v určitých případech zákony podepisuje," konstatoval Fenyk. "Je dobré, aby byl zákon vždy podepsán tím, koho ústava výslovně určuje," reagoval Polčák.