Válka prezidentských mluvčí: "Tupý klacek". Ovčáček to tvrdě schytal

Prezident Miloš Zeman dal prostřednictvím svého Jiřího Ovčáčka najevo svou nelibost vůči Vystrčilovu rozhodnutí. „Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že cesta předsedy Senátu na Tchaj-wan nebyla doporučena prezidentem republiky, předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předsedou vlády ani ministrem zahraničních věcí,“ uvedl Ovčáček na twitteru.

Mluvčí, jak je jeho zvykem, se nezdržel ani svého komentáře k otázce. „Představme si situace: Předseda Senátu oficiálně navštíví Tchaj-wan. Předseda Senátu oficiálně navštíví Doněckou lidovou republiku. Z hlediska mezinárodního práva žádný rozdíl,“ tvrdí Ovčáček.

Svými slovy popudil Michaela Žantovského, někdejšího tiskového mluvčího a poradce prezidenta Václava Havla. „Jiří Ovčáček se opět projevil jako ignorant, když prohlásil, že "z hlediska mezinárodního práva /není/ žádný rozdíl" mezi Tchaj-wanem a Doněckou republikou. Mezinárodní právo není tupý klacek, ale jemný nástroj s celou řadou odstínů. Těžko ale očekávat, že to tupý klacek pochopí,“ vzkázal mu bývalý diplomat a současný šéf Knihovny Václava Havla.

Vystrčila podpořil i senátor Jiří Drahoš, který se na Tchaj-wan také vydá. „Naši tchajvanští přátelé si za svoji nezištnou pomoc zaslouží poděkování a podporu. Rozhodl jsem se ale nezůstat jen u slov, a proto se na konci října vydám na Tchaj-wan podpořit vzájemnou vědeckou spolupráci,“ oznámil.

O něco kritičtější je někdejší poslanec a místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. „Chce-li jet předseda Senátu Vystrčil na Tchaj-wan, nechť se nejprve zkoordinuje a sladí noty. Ani ne tak s prezidentem Zemanem, který v čínské politice představuje druhý extrém, ale s předsedy parlamentů ostatních demokratických států. Států EU a Velké Británie, USA a Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, Japonska a Jižní Koreje, Singapuru a Indie a řady dalších. Ať se jich narovinu zeptá proč nikdo z nich na Tchaj-wanu oficiálně ještě nebyl a ani nemá v úmyslu tam jet. A to i předsedové parlamentů těch největších demokracií světa jako je třeba Velká Británie, Francie nebo USA, které jsou nyní s Čínou nejen v obchodní ale dokonce i v nové studené válce,“ radí Vystrčilovi.

Dodává, že má-li jeho cesta přinést něco pozitivního, je potřeba aby nejprve přesvědčil k podobnému kroku své zahraniční protějšky. „Podnikli-li by cestu na Tchaj-wan předsedové parlamentů nějakých 40-50 demokratických států světa, pak by tyto cesty měly váhu a Čína by na ně musela konstruktivně a pozitivně reagovat. Říkám to jako někdejší místopředseda Evropského parlamentu který měl vztahy s Čínou na starosti a který se o něco podobného snažil. Cesta pouze jednoho z nich, navíc ze země o velikosti jednoho středního čínského města, nic smysluplného a pozitivního nepřinese. Lidská práva a demokracii v Číně to nepoposune ani o milimetr, a naše země na to na poli diplomacie, obchodní výměny a investic, kulturních vztahů či turistiky zbytečně doplatí,“ varuje Rouček.¨

Poukazuje také na to, že cesta vyvolává spory i mezi českými politiky. „Domácí neshody, natrucy a naschvály mezi nejvyššími ústavními činiteli by neměly být přenášeny do našich zahraničních vztahů. Stejně tak je zbytečné si dokazovat, že jsme svobodná, demokratická, nezávislá a suverénní země. To jsme, zaplať pánbůh, již 30 let,“ dodává Rouček.

Cestu na Tchaj-wan plánoval už Vystrčilův předchůdce Jaroslav Kubera (ODS), který ale v lednu 2020 náhle zemřel. Čína proti misi protestovala a varovala před následky pro české firmy. I teď čínská ambasáda varuje, že cesta by podryla základy spolupráce mezi Prahou a Pekingem.