Ve veřejné sféře mohou platy vzrůst o 3,5 procenta, uvedl Hamáček

V jednáních o platech ve veřejné sféře pro příští rok bude vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) prosazovat zvýšení nejméně o 3,5 procenta. Reálné platy nemohou klesnout, uvedl dnes na tiskové konferenci v Lidovém domě s odkazem na inflaci. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí ČTK řekla, že jednání povede právě Hamáček, 31. srpna se podle ní nad platy sejdou představitelé vlády s odbory.

Hamáček bude z pozice ministra vnitra prosazovat i růst platů policistů a hasičů. Odboroví předáci koncem června pohrozili případnými nátlakovými akcemi, pokud by se platy od ledna nezvedly aspoň o inflaci. Podle informačního systému o průměrném výdělku pracovalo v prvním čtvrtletí pro stát a veřejný sektor 699.400 zaměstnanců.

"Startovací pozice jsou nějaká 3,5 procenta. Nedovedu si představit, že jim poděkujeme a snížíme platy," uvedl Hamáček potom, co policistům, hasičům i úředníkům poděkoval za nasazení v době epidemie covidu-19.

Předáci odborových centrál už dřív řekli, že s přesnými požadavky na růst platů vyčkají na srpnovou predikci vývoje ekonomiky. Ministerstvo financí ji zveřejnilo dnes. Podle ní by inflace příští rok mohla činit právě 3,5 procenta. Suma na mzdy a platy by se mohla zvednout o 3,9 procenta. Minulá predikce počítala pro rok 2022 s inflací 2,3 procenta a růstem sumy na výdělky také o 2,3 procenta. "Po ročním zmrazení platů je na místě odměnit zaměstnance veřejného sektoru, díky kterým podnikatelská sféra, ale i občané ekonomicky lépe zvládli koronavirovou dobu," reagoval na twitteru předák úřednických odborů Pavel Bednář. Šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek před nedávnem řekl, že pro zdravotníky bude tato druhá největší centrála požadovat přidání aspoň o deset procent.

Podle informačního systému o výdělku polovina lidí ve veřejné sféře měla v prvním čtvrtletí víc než 36.996 korun. Meziročně je to o čtyři procenta víc. V soukromém sektoru byl medián o 4245 korun nižší. Průměrný plat se od loňského jara ve veřejné sféře zvedl o 5,2 procenta, dosahoval v prvním kvartále 39.782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla o 931 korun nižší, meziročně rostla o 4,9 procenta.

U výdajů ministerstva vnitra pro příští rok se Hamáček s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) "blíží shodě", řekl. "Pokud vyřešíme platy, budeme víceméně spokojeni," konstatoval. Ministerstvo vnitra by podle návrhu mělo hospodařit se zhruba stejným rozpočtem jako letos. Na výdaje by mělo mít asi o 116 milionů víc než letos, což je navýšení o desetinu procenta. Přes 40 procent peněz chce úřad použít na platy zaměstnanců. Na ty má jít z rozpočtu přes 37 miliard korun. Ministerstvo má přes 73.200 míst.

Zvláštní kapitolu ve státním rozpočtu má Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), oproti letošnímu roku počítá návrh s nárůstem o dvě procenta zhruba na 489 milionů korun. Letos má inspekce 469,7 milionu.

Hamáček dnes uvedl, že se nesmí opakovat rušení výsluh či omezování integrovaného záchranného systému za minulé krize z dob pravicových vlád. Zmínil, že v roce 2017 činil průměrný plat hasičů či policistů 39.000 korun hrubého, loni to bylo téměř 50.000 korun.

Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na příští rok snížilo ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem výdaje více než polovině kapitol. Navrhuje celkové výdaje 1,876 bilionu korun a schodek 390 miliard korun. Letos počítá s deficitem 500 miliard.

Rozpočet podle zákonných pravidel musí vláda schválit a předložit Sněmovně do konce září, letos do jeho projednávání vstoupí říjnové volby. Je pravděpodobné, že nová Sněmovna provede přesuny peněz.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček mzdy / platy Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy