Verdikt o lex Babiš nebude mít vliv na fungování koalice, říká Hamáček

Předseda koaliční ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček respektuje dnešní verdikt Ústavního soudu (ÚS) o zákonu o střetu zájmů. Uvedl to v prohlášení, které ČTK poskytla mluvčí ČSSD Barbora Gavenda. Na koaliční spolupráci ANO a ČSSD podle Hamáčka rozhodnutí soudu ponechat napadené části předpisu v platnosti mít vliv nebude. Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče, jehož strana menšinovou vládu ANO a ČSSD toleruje, nález ÚS ukázal, že u politiků má veřejný zájem přednost před zájmem osobním.

Hamáček uvedl, že rozhodnutí respektuje. "Je právo příslušné skupiny poslanců a dalších se na soud obrátit, nicméně soud rozhodl tak, jak rozhodl, zákon zůstává v platnosti," řekl. Nechtěl komentovat, zda rozhodování o návrhu prezidenta Miloše Zemana z února 2017 netrvalo příliš dlouho. "Jako členovi Parlamentu či exekutivy mi nepřísluší hodnotit práci Ústavního soudu z hlediska organizace práce. Důležitý je výsledek," řekl.

ÚS zamítl návrh na zrušení některých ustanovení tzv. lex Babiš. Ustanovení zákona o střetu zájmů omezující veřejné funkcionáře tak zůstávají beze změny:https://t.co/gw2pQWGQ2c K výroku a odůvodnění uplatnili odlišná stanoviska soudci Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek

— Ústavní soud (@usoud_official) February 18, 2020

Hamáček ČTK později napsal, že je dobře, že ÚS předpis zachoval. "Podíleli se na něm i poslanci ČSSD. Musí být mez mezi politikou a byznysem. Narušit tuto mez stanovenou zákonem by bylo principiálně špatně a byl by to špatný signál veřejnosti," napsal Hamáček v textové zprávě.

Na koaliční spolupráci s ANO mít verdikt soudu vliv nebude, dodal Hamáček. Předseda ČSSD je přesvědčen o tom, že otázku možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) vyřeší Soudní dvůr EU. "Ten jediný může autoritativně říci, zda má pravdu česká státní správa, nebo Evropská komise. Současně je to asi nejrychlejší cesta, jak mít nějaké pravomocné rozhodnutí," míní.

Na Soudní dvůr EU se začátkem měsíce obrátila vláda se žalobou na Evropskou komisi kvůli pozastavení dotačních plateb pro firmu Agrofert Holding, kterou Babiš kvůli zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenských fondů. Jde o platby týkající se Programu rozvoje venkova ve výši téměř 247.000 eur (6,3 milionu korun) pozastavené kvůli možnému Babišovu střetu zájmů.

"Já považuji za podstatné, a jsem rád, že Ústavní soud rozhodl, že veřejný zájem má vyšší prioritu než zájem osobní," řekl Grospič České televizi. "Zásadní je, že tento zákon zůstává v platnosti. Je třeba, aby orgány, kterým to přísluší, důsledně dbaly na dodržování tohoto zákona," doplnil. Nechtěl mluvit o možných dopadech na premiéra. O konkrétních případech podle něj musí rozhodnout obecné soudy.

Senátor a majitel loterijní společnosti Synot Ivo Valenta (za Soukromníky) nepokládá za správné omezování vlastnického práva. Souhlasí ale s tím, že by se firmy členů vlády neměly ucházet o veřejné zakázky. "Je naprosto v pořádku, že se firmy vlastněné členy vládního kabinetu nesmí ucházet o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky," prohlásil Valenta.

Bylo by podle něj trestuhodné, aby vrcholní politici participovali na státních "kšeftech" a přihazovali peníze sami sobě. "Pokud sebereflexi nemají, je potřeba, aby tuto oblast ošetřil zákon. Nepovažuji však za správné omezovat číkoliv vlastnictví," dodal Valenta, jemuž patří také většinový podíl ve firmě Our Media, pod níž spadá mimo jiné regionální televize TV Brno 1 nebo portál Parlamentní listy.

V případě médií vlastněných politiky mohou lidé podle Valenty snadno rozpoznat, zda politik jejich prostřednictvím ovlivňuje veřejnost ve svůj prospěch. Mohou pak tato média přestat sledovat, nebo politika nezvolit.

Valenta předloni čelil podezření, že kvůli vlastnictví médií porušuje zákon o střetu zájmů. Senátní imunitní výbor ale loni disciplinární řízení s Valentou zastavil. Dospěl k závěru, že zákaz vlastnění médií se na Valentu nevztahuje, neboť byl přijat až poté, co se Valenta stal členem horní komory.

Zákon o střetu zájmů zakazuje veřejným funkcionářům osobně ovládat firmy provozující rozhlas, televizi a vydávající noviny. V přestupkovém řízení za to hrozí pokuta do 250.000 korun. Na vlastnictví internetových serverů se nevztahuje. Valenta hodlá letos senátorský mandát obhajovat a již dříve uvedl, že svůj podíl v médiích prodá.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.
Jan Hamáček

Policie odložila kauzu Hamáčkovy neuskutečněné cesty do Moskvy

Policie odložila kauzu neuskutečněné cesty do Moskvy bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Informaci České televize potvrdil ČTK mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle policie zanikla trestní odpovědnost, protože Hamáček od dalšího jednání dobrovolně upustil.

Více souvisejících

Jan Hamáček Stanislav Grospič Andrej Babiš ČSSD KSČM Vláda ČR Ivo Valenta (zakladatel Synot)

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 53 minutami

Boris Jelcin

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

Američané se proti Číně musí dobře připravit. Případný brutální a drahý konflikt má změnit nová koncepce

Pokud někdy dojde k ozbrojenému konfliktu mezi americkou a čínskou armádou, Washington bude mít strategickou nevýhodu. Armáda Spojených států sice má ohromně silné letectvo a loďstvo, jenže vzdálenost, na kterých musí v Tichém oceánu fungovat, jsou obrovské. Mezi San Diegem na západním pobřežím USA a základnou Iwakuni na japonském území leží bezmála deset tisíc kilometrů zdánlivě nekonečné vodní plochy. Pomoct má nové koncepce, která ale čelí kruté realitě – válka mezi Čínou a USA by skončila brutálním krveprolitím, paralyzujícím obě armády. 

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ázerbájdžánská armáda

Ázerbájdžán v Karabachu údajně ovládl desítky pozic. Úřady přistoupily na příměří

Ázerbájdžán tvrdí, že jeho ozbrojené síly převzaly v Náhorním Karabachu kontrolu nad desítkami vojenských pozic, které měli dříve v rukou tamní arménští separatisté. Operaci ale ukončí, až separatisté složí zbraně, řekl prezident Ilham Alijev v telefonátu s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Úřady Náhorního Karabachu následně přistoupily na příměří.

včera

včera

včera

traktor

Spor o ukrajinské plodiny sílí. Bulharsko zakazuje dovoz semen, Polsko hrozí dalším embargem

Spor o dovoz zemědělských plodin z Ukrajiny se vyostřuje. Zatímco Kyjev podá žalobu proti Polsku, Maďarsku a Slovensku za jejich rozhodnutí odmítnout ukončení zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů, jak informoval server EuroZprávy.cz, bulharská vláda schválila dočasné zastavení dovozu slunečnicových semen. Polsko následně varovalo, že může zákaz dovozu ukrajinského obilí rozšířit na další ukrajinské zemědělské produkty.

včera

Aktualizováno včera

včera

Ruské drony zasáhly ropnou rafinerii v Kremenčuku v Poltavské oblasti

V noci na dnešek byla ropná rafinerie ve městě Kremenčuk v Poltavské oblasti na střední Ukrajině zasažena ruským dronovým útokem. Uvedl to šéf oblastní správy Dmytro Lunin.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy