Vláda chce oslabit moc parlamentu? Opozice protestuje, obrana odmítá spekulace o změně zákona

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) označil načasování předložení materiálu vládě, která ho měla vzít pouze na vědomí, v současné situaci za náhodné a nešťastné. Nad případnými změnami by podle něj musela být široká politická shoda. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zdůraznil, že se materiál nebude projednávat nyní, když je v ČR nouzový stav. Materiál se nebude projednávat ani podle premiéra Andreje Babiše (ANO).

Deník Aktuálně.cz a týdeník Respekt v pondělí napsaly, že ministerstvo obrany navrhuje posílit pravomoci vlády, případně premiéra v době ohrožení státu na úkor Parlamentu. Podle Pejška je předkládaný dokument pouze doporučením odborné skupiny složené ze zástupců ministerstev obrany, vnitra, zahraničních věcí, spravedlnosti a Úřadu vlády, který byl vládě předložen pouze jako "úvahový dokument". Tento úkol obrana dostala od vlády v roce 2015.

"Jde o pouhé doporučení meziresortní odborné skupiny, jak řešit připadnou krizovou situaci. Nechceme oslabovat Parlament, chceme o všem vést diskusi napříč politickými stranami, což je v dokumentu jasně uvedeno. Načasování do současné mimořádné situace je náhodné a nešťastné," uvedl v tiskové zprávě Metnar. Na twitteru dodal, že pokud by k podobné změně zákonů mělo někdy dojít, musí nad tím panovat široká politická shoda.

Přiznávám, že načasování vložení doporučujícího úvahového dokumentu do vládního systému bylo nešťastné, rozhodně nechci v dané situaci oslabovat moc Poslanecké sněmovny! Pokud by v budoucnu k něčemu mělo dojít, musí k tomu být široká politická shoda!https://t.co/aSQaZFMNj2

Podle náměstka ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Radomíra Jahody odborníci zkoumali varianty, jak postupovat v krajní situaci, kdy nebude usnášeníschopná Sněmovna nebo vláda. "Stát musí mít stanovené kompetence a být připraven na tyto hypotetické situace, které mohou nastat. Proto vznikl tento úvahový dokument, o kterém chceme dále diskutovat napříč politických spektrem," dodal Jahoda.

V dokumentu, který má ČTK k dispozici, se odborná skupina zabývala posouzením krizových situací, na které v současné době zákony nepamatují. První se týká situace, když by nebyl schopen se sejít Parlament a bylo by třeba vyhlásit stav ohrožení státu (SOS) a válečný stav. Ty následují po stavu nouze, který platí v ČR v současné době kvůli pandemii koronaviru. Nyní je SOS vyhlašován Parlamentem na návrh vlády, podobné je to u válečného stavu. Dokument doporučuje, aby v neodkladných situacích, kdy se nemůže sejít Parlament, mohla vyhlásit SOS vláda, případně i jen premiér, Parlament by jej následně potvrdil nebo zrušil. Podobně se nyní postupuje při vyhlášení stavu nouze.

Zároveň se dokument zabývá situací, kdy v době krizových stavů ztratí vláda usnášeníschopnost. Odborníci doporučili, aby mohl v takém případě vládu zastoupit premiér, ministři by následně museli jeho rozhodnutí potvrdit.

Hamáček i Babiš vyloučili, že by se vláda nyní materiálem zabývala. "Rozhodně nehrozí, že by se tato zásadní materiál projednával v nouzovém stavu. O celé problematice se diskutuje už rok a zkušenosti ze současné krize je potřeba do návrhu promítnout," uvedl na twitteru Hamáček.

K aktuálnímu haló ohledně návrhu ministerstva obrany na změnu krizových zákonů. Rozhodně nehrozí, že by se tato zásadní materiál projednával v nouzovém stavu. O celé problematice se diskutuje už rok a zkušenosti ze současné krize je potřeba do návrhu promítnout.

Na tiskové konferenci po setkání vedení Ústředního krizového štábu dodal, že Metnarovi doporučí, aby materiál stáhnul. "Abychom se k návrhu vrátili v situaci, kdy ta krize bude za námi, kdy nebude jitřit politickou atmosféru a nebude to nutit opoziční politiky, aby vyzývali k občanské neposlušnosti," dodal ministr.

Podle něj se však při inventuře krizové legislativy ukazuje, že stát není připraven na všechno. "Tím ale neříkám, že to máme dělat teď, v krizovém stavu. Až se to uklidní, až bude jasněji a bude jasné, jak jsme tuto krizi zvládli, tak se na to můžeme znova podívat," doplnil Hamáček.

"Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to samozřejmě nebudeme," napsal na twitteru Babiš. Dodal, že neví, proč ministerstvo obrany teď "vytáhlo" dokument, který mu vláda zadala v roce 2015. "Tohle se kolegům fakt nepovedlo," dodal.

Vládní materiál ostře kritizuje opozice, která se obává oslabení role Parlamentu, nelíbí se jí doba, kdy se dokument projednává. Například podle místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) není k posílení role vlády a předsedy vlády důvod. "I v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, stále existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán Sněmovny," uvedl. Návrh v současné situaci označil za ohrožení principů parlamentní demokracie a dělby moci.

Zneužívat stav nouze k posilování pravomocí premiéra a vlády? S Piráty uděláme vše proto, aby naše země nešla cestou Maďarska. Od vlády chceme jasný plán, jak vyřeší krizovou situaci s epidemií. Zatím ji ale zajímá, jak situaci co nejvíc zneužít k ohýbání demokracie.

Někteří zástupci opozice vyzvali Metnara k rezignaci. Představitelé TOP 09 a STAN přirovnali návrh k aktuálnímu dění v Maďarsku, které přijalo kontroverzní zákon, jenž podle kritiků vládě umožňuje bez přesného časového vymezení řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů a dává jí větší kontrolu nad novináři.