Vláda by měla ve středu jednat o částce, kterou stát v příštím roce dá odborům a zaměstnavatelům na vyjednávání v tripartitě a na další aktivity na podporu zaměstnanců a firem. Vyplývá to z programu jednání kabinetu. Podle zákoníku práce stát poskytuje odborovým centrálám a organizacím zaměstnavatelů příspěvek na celostátní a krajská tripartitní jednání. Letos vyčlenil zhruba 36,2 milionu korun.
Radu hospodářské a sociální dohody neboli tripartitu tvoří zástupci vlády, zaměstnanců a zaměstnavatelů. V krajích pak spolu jednají zástupci úřadů a tamních podnikatelů a odborů. Požadavky předkládají dvě největší odborové centrály a dvě zaměstnavatelské organizace. Pro letošek je vyčíslily na zhruba 36,18 milionu korun. Přibližně takovou částku pro ně ministerstvo práce ve svém rozpočtu na letošní rok vyčlenilo.
O zajištění financí na sociální dialog pro příští rok tripartita už jednala. Návrh vládní dohody o poskytnutí státního příspěvku schválila na svém zasedání v červnu. "Zástupci sociálních partnerů poděkovali vládě za vstřícnost při schvalování vládního návrhu dohody a při vyčlenění finančních prostředků ze státního rozpočtu," stojí v zápisu z jednání bez uvedení částky.
Odbory v minulosti žádaly peníze na analýzy změn na trhu práce, ochranu práv zaměstnanců, vyjednávání či svou propagaci a vzdělávání odborářů i na mezinárodní konference a semináře. Zaměstnavatelské organizace chtěly prostředky na vyhodnocení novely zákoníku práce či dopadů koronavirové krize na zaměstnávání zahraničních pracovníků, vyjednávání o podpoře průmyslu a podniků i na přípravu odborných materiálů.
Související
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
Vláda ČR , Odbory , zaměstnavatelé
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek