Vláda se chystá schválit pravidla kurzarbeitu, potvrdil Havlíček

Firma by při poklesu zakázek zkrátila pracovní dobu a platila zaměstnancům jen za odpracované hodiny, část výplaty za zbylý čas by posílal stát. Mohlo by to být 50 až 70 procent čistého výdělku, nejvýš ale do 1,5násobku průměrné mzdy. Podnik by platil celé sociální a zdravotní odvody. Vyplývá to z vyjádření vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) a z poslední dostupné verze návrhu zákona.

Kolik lidí by na kurzarbeitu mohlo být a kolik by to stálo, není jasné. Záležet bude na ekonomickém vývoji i na nastavení podpory. Pokud by zkrácenou práci mělo 15.000 lidí, stát by podle propočtů ministerstva práce měsíčně vydal nejvýš 158 milionů korun. Kdyby to bylo 150.000 lidí, maximální měsíční výdaj by činil 1,58 miliardy. Kurzarbeit má navázat na program Antivirus s příspěvky na mzdy za období od 12. března do konce října. Do 7. září stát vydal 17,8 miliardy. Rozdělilo si je 57.600 firem na 788.300 pracovníků.

Novelu připravilo ministerstvo práce. Podle podkladů pro vládu na podobě ale shoda nebyla. Výhrady měla ministerstva financí a průmyslu, odbory, zaměstnavatelé či Asociace malých a středních podniků.

Podle poslední dostupné verze návrhu kurzarbeit vláda spustí, pokud tři po sobě následující měsíce bude nezaměstnanost meziročně vyšší o 15 procent a bez práce bude aspoň 385.000 lidí. V předchozí verzi to bylo 400.000 nezaměstnaných. Ve druhém případě ke kurzarbeitu kabinet přikročí, když epidemie, přírodní pohroma, kyberútok či jiná událost vážně ohrozí ekonomiku. Vláda v nařízení stanoví dobu podpory a může ji omezit na region či odvětví.

Nová podpora v částečné zaměstnanosti měla podle návrhu být ve firmách, které nepřidělují práci na jeden až tři dny v týdnu. Podle Havlíčka by to mohly být až čtyři z pěti dnů. Původní návrh počítal s tím, že by se příspěvky vyplácely až devět měsíců. Dostal by je pracovník, který by v podniku byl aspoň tři měsíce. Pracovat by musel aspoň dva dny v týdnu. Za neodpracovanou dobu by od státu v prvních třech měsících měl 70 procent čistého výdělku, v dalších třech měsících 65 procent a ve zbytku lhůty 60 procent. Podle Havlíčka to bude mezi 50 a 70 procenty. Maximální výše podpory by činila 1,5násobek celostátní průměrné mzdy za tři čtvrtletí předchozího roku před kurzarbeitem. Letos by tato hranice byla na 50.135 korunách.

Firma by poslala po skončení měsíce přehled lidí na kurzarbeitu úřadu práce. Ten by jí pak poskytl částku, kterou by pracovníkům vyplatila. Zaměstnanci by měli peníze dostat nejpozději do 30 dnů - například za březen do konce dubna.

Podle ministerstev financí a průmyslu by se měla podpora vyplácet nejvýš půl roku lidem, kteří jsou ve firmě aspoň rok a mají smlouvu na dobu neurčitou. Chybí jim také analýza dopadů a obávají se zneužívání podpory. Resorty požadovaly, aby se zaměstnavatelé víc zapojili. Při pondělním jednání vlády prosadily to, aby podnik nedoplácel jen zdravotní odvody, ale platil za celou dobu i sociální pojištění.

Odbory nesouhlasily s tím, aby se podpora mohla znovu vyplácet až po třech letech. Podle nich není také jasně stanoveno, jestli se peníze daní. Podle Svazu průmyslu a dopravy je zas potřeba dořešit třeba to, kdy se má kurzarbeit spouštět. Svaz doporučuje jinak nastavit parametry.

Aby bylo možné nový kurzarbeit od listopadu zavést, musí novelu schválit Parlament a podepsat prezident. Zbývá na to necelých osm týdnů.