Vláda tají data o pandemii, vědce přizvala na oko, říká Bartoš

Do jeho tónu hlasu vstoupily emoce. Šéf České pirátské strany Ivan Bartoš se rozohnil nad podezřením, že vláda Andreje Babiše nepředkládá relevantní data o koronavirové nákaze. Nedávné vykázání člena Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu Daniela Münicha, jehož z jednání vyhodil náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula kvůli nepříjemným dotazům na data infekce, počítačového experta velice znepokojuje. „Takové jednání je naprosto nestandardní a netransparentní,“ říká pro EuroZprávy.cz předseda Ivan Bartoš.

Varovně zvedá prst. Kabinet podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše totiž zveřejňuje na webu ministerstva zdravotnictví zcela zkreslená data, která navíc nejsou použitelná pro jakékoliv rozhodování. „Každé rozhodnutí v této krizi by mělo být podloženo analýzou dopadů jak na občany, tak na firmy s jasným vysvětlením epidemiologických dopadů. Kabinet si na oko přizval vědce, zaštiťuje se spoluprací s odborníky, ale reálně je vytěsňuje,“ zlobí se poslanec Parlamentu České republiky.

Chybí také přehled o tom, co se vlastně monitoruje

Pirátům se podařilo nastolit debatu s vědci a výzkumníky. „Šokující je, že pro ně nejsou pouze nepřístupná data, ale chybí i přehled o tom, co se monitoruje,“ diví se Ivan Bartoš. Ministerstvo zdravotnictví, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a hygiena musí zveřejňovat detaily o struktuře a rozsahu sbíraných dat (tzv. metadata) v přehledné podobě, na tomto základě pak mohou vědci zformulovat konkrétní datový požadavek s příslušným stupněm anonymizace.

„Nyní například není zveřejněno, jaká je prodleva mezi náběrem vzorku a jeho vyhodnocením a nelze tedy správně nastavit využití kapacity laboratoří, v důsledku čehož se někde kapacity laboratoří naprosto nevyužívají - máme volné kapacity pro testování, ale netestujeme. Podobně jako v jiných částech chybí zásadní koordinace,“ konstatuje rodák z Jablonce nad Nisou.

Přitom v zahraničí toto velmi dobře funguje. „Státní instituce poskytují vědecké veřejnosti spoustu dat v zabezpečené podobě a podporují výzkumy těchto institucí nyní výrazně i finančně, jako to dělá například Velká Británie, Estonsko, Rakousko, Belgie, Švýcarsko. Nevím tedy, proč naše vláda informace před vědci tají,“ kroutí hlavou předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Vědci dokáží vypočítat možné rozdíly dopadů například pro variantu otevřených škol a otevřených škol s žáky s rouškou, rizika setkávání pro určité skupiny, ale i vyhodnotit, zda lze rozvolnit některá opatření, pokud bude fungovat trasování, takzvaná chytrá karanténa a rychlá a cílená izolace. „Univerzity a veřejné výzkumné instituce jsou schopné připravit kvalitní analýzy potřebné pro zvládnutí koronaviru, ale potřebují k tomu data. Pak můžeme mít Českou republiku nastavenou přívětivě k lidem a nepřívětivě pro virus,“ je přesvědčený Bartoš.

Elektronizace zdravotnictví zabrání hromadění pacientů v čekárnách

Piráti ale tvrdí, že nechtějí jen kritizovat. Proto nedávno představili plán s názvem Budoucnost řešíme teď. Zahrnuje oblasti zdravotnictví, školství, ekonomiky nebo sociální politiky a ve Sněmovně ho předali ministerskému předsedovi Andreji Babišovi. „Řadu z návrhů z první fáze se nám již podařilo prosadit, i když je vláda následně se zpožděním prezentovala jako své. Tento přístup mě mrzí, protože lidé potřebovali pomoci a vláda jen kvůli svému PR tuto pomoc zdržela o měsíc a déle,“ odhazuje diplomacii.

Bartoš tvrdí, že přístup k nouzovému stavu už také vláda řeší dle tezí, které ji Piráti v krátkodobém horizontu navrhovali, a které jednotlivým resortům a jejich náměstkům poslal předseda pirátského klubu Jakub Michálek. „Důležité je pro nás v krátkodobém horizontu vyhnout se druhé vlně pandemie a nastartovat motor ekonomického růstu a dotáhnout zásadní zákony v tomto volebním období. Podobně jako na Novém Zélandu chceme různé stupně alertů, aby nebyl chaos v případě druhé vlny. Je zásadní urychleně schválit zákon o elektronizaci zdravotnictví, který zabrání hromadění pacientů v čekárnách,“ říká absolvent doktorského studia v oboru informační věda.

Do konce roku by měl podle Pirátů vzniknout aktualizovaný Pandemický plán a logistické zázemí na ministerstvu vnitra. „Ekonomickému růstu pomůžeme rozšířením úvěrů se státní zárukou, který je díky Pirátům transparentní, i na rozjezd nového podnikání, investicemi obcí na připravené projekty včetně ekologické modernizace a hrozícího sucha. Ze zákonů do konce roku chceme dotáhnout novelu exekučního řádu, který zastaví exekutorské peklo a zavede krajskou příslušnost, naplnit zákon o digitálních službách a dlouhodobou valorizaci platů učitelů,“ nastiňuje stranické plány Bartoš, podle něhož je důležité nepolevovat.

„A to i když vláda dělá sólo netransparentní politiku, nakonec se i naše plány do celkového řešení promítnou. Důkazem jsou současné návrhy vlády pro zvládnutí pandemie, které jsme premiérovi Babišovi představovali před více než měsícem a najednou je vláda navrhuje. Sice pozdě, sice je představuje jako své, ale hlavně, že se to vůbec stane,“ těší předsedu.  Piráti pracují s daty a společně s jejich expertními týmy se radí s odborníky. „Předpokládám tedy, že námi navrhované kroky jsou správné, a když se vláda vykašle na sebeprezentaci a bude naslouchat konstruktivním návrhům, bude to pro ČR a lidi přínosné,“ predikuje zákonodárce.

Při vypuknutí druhé vlny je nutné mít čtyři stupně pohotovosti

Piráti v plánu upozorňují i na možnou druhou vlnu pandemie. „Pokud se podíváme na situaci v zemích, kde začala epidemie koronaviru dříve, nebo na vývoj u jiných epidemií, třeba nejznámější španělské chřipky, je zřejmé, že riziko druhé vlny zde je,“ varuje politik a diskžokej. Proto poslanec hovoří o  důležitých opatřeních typu chytrá karanténa, efektivní trasování i schopnosti rychle, adresně testovat a na vše řádně připravit zdravotní zařízení.

„Česká republika nemůže reagovat novým vypnutím ekonomiky a plošnou karanténou. Tady je zcela zásadní, abychom se poučili z krize, kterou nyní procházíme, na další vlnu se dokázali připravit. V plánu Budoucnost řešíme teď se tomu věnujeme a zdůrazňujeme kroky, které jsou nezbytné. Mezi ně třeba patří digitalizace zdravotnictví,“ má jasno Ivan Bartoš.

Ve zmiňovaném návodu, jak vyvést zemi z krize po pandemii, strana zmiňuje myšlenku, že mít pouze nouzový a standardní stav je nedostatečné. Stejně jako třeba na Novém Zélandu Piráti chtějí, aby byly různé stupně pohotovosti a byla přehledně sestavena všechna opatření, kterými se mají občané při daném stupni pohotovosti řídit. „Už v pondělí z vlády zaznělo, že původní návrh na rozšíření pravomocí ministra zdravotnictví bude přepracován v intencích toho, co jsme navrhovali.

Návrh počítá se zavedením pandemického stavu, což je méně přísné než nouzový stav a právě tento nápad byl součástí našeho plánu Budoucnost řešíme teď,“ pochvaluje si počítačový expert, který tvrdí, že už tady se ukazuje, jak pirátské návrhy jsou pro vládu více než relevantní. „Pokud vláda tedy přichází s tím, že zavede pandemický stav tak, jak jsme to navrhovali, tak je to správný směr a jsme připraveni jednat o konkrétních parametrech,“ pousměje se Bartoš.

Co se týká příkladu Nového Zélandu, pak Piráti mají představu čtyř různých stupňů pohotovosti. Stupeň jedna by představoval mírné nebezpečí, s tím budou spojeny malé zásahy do svobod občanů, naopak stupeň čtyři by byl nouzový stav. „Tenhle náš návrh by vedl hlavně k tomu, že by situace byla přehledná, každý by hned věděl, v jakém stavu nebezpečí z hlediska pandemie se země nachází a jaká opatření jsou s tím spojena,“ vypočítává. Místopředseda Pirátů Jakub Michálek proto již poslal draft toho, jak by to mohlo vypadat náměstkům na ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo vnitra. „Je dost možné, že se vláda bude nadále inspirovat našim i dobrými návrhy a ty čtyři stupně ČR zavede,“ tipuje Bartoš.

Opoziční straně silně vadí, jak kabinet mate veřejnost

Opoziční strana vytýká kabinetu chaos, kterým veřejnost dezorientuje. Než totiž  rozhodl Městský soud v Praze, premiér Andrej Babiš tvrdil, že už nouzový stav není třeba a skončí 30. dubna. Po verdiktu justice ministerský předseda  otočil a začal říkat, že je nutné jej prodloužit, čehož nyní do 17. května dosáhl. Poté však prohlásí, že zrušení všech restrikcí po tomto termínu by bylo riskantní, a přijde s návrhem na posílení pravomocí ministerstva zdravotnictví.

„To není jediný případ, který lidi mate a vyvolává chaos. Zmatek je přítomen napříč vládními kroky během krize. I proto jsme od vlády chtěli, aby představila nějaký orientační plán, za jakých podmínek, se budou dít konkrétní kroky. Pokud se změny dějí bez řádného vysvětlení ze dne na den a nikdo neví, s čím může v následujících dnech počítat, není to jednoduchá situace pro jedince, rodiny ani firmy,“ čílí se Bartoš.

Infekce urychlí poprávku po digitalizaci státní správy

Co ale Piráti během infekční pandemie přivítali je, že s úřady najednou lze komunikovat přes internet, což je jejich dlouhodobým cílem, aby lidé nemuseli chodit na úřady. „Rozhodně bych ale nemluvil o digitalizaci státní správy. Skutečně jsme však paradoxně během posledních týdnů viděli, že řada věcí, po kterých s Piráty dlouhodobě voláme a navrhujeme, najednou jde, a to komunikovat s úřady pomocí e-mailu, pracovat z domova či studovat online,“ dělá předsedovi radost.

Proto je podle Bartoše nezbytné nyní tuto příležitost správně uchopit a nevracet se do zaběhlých kolejí nefunkční digitalizace. „Nedávno se podařilo schválit digitální ústavu a na tu teď musíme navázat a začít poskytovat lidem plnohodnotné služby online. Veřejnost si to nyní osahala a ta poptávka z její strany stoupne a na tu musí stát reagovat,“ tvrdí politik, který v celovečerním filmu Prezident Blaník hrál sám sebe.

Pro Piráty zůstává digitalizace jednou z hlavních priorit. „A tímto směrem je třeba chytře investovat, protože návratnost je hned několikanásobná. Lidé nebudou muset trávit hodiny vyřizováním věcí na úřadě, stále shánět razítka a pobíhat od čerta k ďáblu. Budou mít více času na práci, rodinu, kulturu a zároveň se sníží  náklady na zpracování na straně úřadů a státu. Koruna ušetřená je v tomto případě koruna vydělaná,“ uzavírá pirátský šéf Ivan Bartoš, pro něhož jsou typické dredy.

Související

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou

Mnichovská bezpečnostní konference se v sobotu večer stala dějištěm mimořádně ostrého diplomatického střetu. V rámci panelové diskuze o rozkolu západní společnosti proti sobě stanuli český ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Debata se rychle stočila od bezpečnosti k hlubokému ideologickému sporu mezi konzervatismem a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech zcela ovládl západní veřejný prostor.

Více souvisejících

Ivan Bartoš (Piráti) Česká pirátská strana Vláda ČR Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy