Za nízké mzdy můžou vysoké zisky, potřeba jsou investice, tvrdí odbory

Odbory vyzvaly hlavní politické strany a hnutí, aby se na změnách podoby ekonomického modelu dohodly. Vzniknout by pak měla nová hospodářská strategie.

"ČMKOS považuje model nízkonákladové ekonomiky, který je tu od 90. let, za škodlivý a znemožňující reálnou konvergenci k zemím západní Evropy. Oběť českých zaměstnanců byla bohužel politickými elitami promarněna. Jestliže jsme po 30 letech dosáhli necelé třetiny úrovně mezd vyspělých sousedů, není to rozhodně dobrá zpráva," uvedl Středula. Kritizoval pak některé zahraniční firmy za to, že v Česku vyplácejí pracovníkům ve srovnání se zaměstnanci ve své zemi třetinové mzdy.

Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň upozornil, že reálná konvergence k západu probíhá, ve mzdách dokonce ještě rychleji než v HDP. "Mnoho západoevropských zemí vidělo jen minimální nárůsty reálných mezd od finanční bouře 2008, zatímco u nás v posledních letech jejich růst atakuje desetiprocentní hranici," uvedl. Zároveň uvedl, že kdyby zahraniční firmy nemohly vyplácet nižší mzdy než doma, tak by do ČR ani nepřišly. "Nějaký zaměstnanec je pro odbory vždy lepší než nijaký. Domácí zaměstnavatelé by za danou mzdu všechny nezaměstnali," dodal.

Podle předáka se Česko dostalo do pasti nižších příjmů a slabého kurzu koruny, technologicky zaostává, sestupuje k nižšímu stupni zpracování ve výrobě, nižší je i produktivita. "Celou dobu si utahujeme opasky. Rozdíl mezi zisky a náklady na mzdy činí 4,5 bilionu korun. ČR má šestou nejvyšší míru zisku v zemích EU, ve mzdách je ale sedmá od konce. Není důvod platit nízkými mzdami," řekl šéf ČMKOS. Česko označil za "slepici snášející zlatá vejce". Dodal, že český zaměstnanec za svou kariéru odpracuje o 11 let víc než německý.

Hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek ovšem upozornil, že podílem nákladů na zaměstnance v HDP ve výši 43 procent za rok 2018 bylo Česko zhruba v polovině žebříčku EU a letos se tento ukazatel dále zvýší na nejvyšší úroveň vůbec kolem 44 procent. Mezi země s nižším podílem než Česko patří podle něj například Itálie a Řecko.

Řešením je podle odborů změna hospodářského modelu. V analýze doporučují podporu rozvoje infrastruktury. Zmiňují rychlý internet a digitalizaci, jadernou energii, vysokorychlostní železnici a také realizaci vodních projektů v ose Vltava - Labe - Severní moře a Dunaj - Odra - Baltské moře. Hned dodávají, že je nutný boj proti suchu.

"S odbory se ztotožňuji v názoru, že je model české ekonomiky nízkonákladový, což není optimální. Tento model se do značné míry vyčerpal, takže bychom se měli připravovat na jeho změnu," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Vytvořit novou hospodářskou strategii může být podle něj přínosné. "Nesliboval bych si ale od ní přechod k úplně novému modelu fungování ekonomiky," dodal.

Dalším opatřením odborů jsou investice do vědy a výzkumu, podpora technického školství či založení státní exportní společnosti, která by pomáhala k vývozu českých technologií. Peníze by měly směřovat i do malých a středních podniků, posílit by se měl cestovní ruch či nájemní bydlení. Poslední okruh návrhů se týká veřejných financí. Podle odborů potřebují proměnu a změnit by se měl i daňový systém. ČMKOS navrhuje narovnání daní zaměstnanců a živnostníků, větší kontrolu daňových optimalizací či progresivní zdanění, boj proti práci na černo a daňovým únikům i případné škrty ve výdajích.