Zajistit rovné volební právo je ústavní příkaz, tvrdí Rychetský

"Kombinace d´Hondtova volebního dělitele s nestejně velkými 14 kraji výrazně zasahuje do rovnosti volebních hlasů," uvedl Rychetský. I po dnešku ale hranice volebních krajů kopírují hranice vyšších územně-samosprávných celků, které nejsou stejně lidnaté. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny v přepočítávání výsledku na mandáty. Budou úkolem politiků, měli by vše stihnout ještě před letošními volbami.

I různě velké kraje, pokud budou zasazeny do systému s jinou volební formulí a jiným způsobem výpočtu, mohou vést k bezproblémovému zjištění volebního výsledku, uvedl soudce zpravodaj Jan Filip.

Podle Filipa je dost času na to, aby politici zrušené části volebního zákona nahradili. "Je to 'hvězdná hodina zákonodárce', nepochybně splní svou ústavní povinnost," míní Filip. Také uvedl, že kdyby prezidentovo časné vyhlášení sněmovních voleb na letošní říjen "překáželo" dnešnímu nálezu, muselo by být zrušeno. Taková situace ale podle Filipa nenastala.

Pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny je podle ÚS v pořádku. Volby musí vést k ustavení funkční Sněmovny, zdůraznil Filip. ÚS ale zrušil dodatečné klauzule pro koalice více stran a hnutí. Koalice dvou stran či hnutí dosud potřebovaly deset procent, koalice tří subjektů 15 procent, koalice čtyř a a více stran dokonce 20 procent, jinak jejich hlasy propadaly. I v této oblasti mohou politici podle Filipa přijmout jinou úpravu.

ÚS už před dnešním vyhlášením čelil kritice prezidenta Miloše Zemana, že s rozhodnutím přichází až ve volebním roce, přestože návrh skupiny senátorů na provedení škrtů dostal už v roce 2017. Podle Filipa to mělo objektivní důvody. Nejdříve návrh kolidoval s řízením o jiné ústavní stížnosti, poté soudci čekali, zda s volební novelou nepřijdou sami poslanci. Nyní už bylo podle soudce zpravodaje Jana Filipa jasné, že Sněmovna novelu neprojedná, a soud tedy musí zasáhnout.