Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes odvolal ředitele Národní knihovny Martina Kocandu kvůli nesrovnalostem v projektu e-knihovna, které prověřují policie či Bezpečnostní informační služba. V projektu šlo o dotaci evropských fondů ve výši 144 miliony korun. Dlouhodobě Zaorálkovi vadí i pomalý postup další fáze rekonstrukce Klementina, pronájmy tam uzavřené či některé sporné akvizice.
Na tiskové konferenci Zaorálek uvedl, že o e-knihovně a dalších zakázkách s Kocandou mluvil několikrát. Ministr zpochybnil, že Kocanda se mohl od projektů "oddělit", jak mu údajně řekl při pondělním rozhovoru. Hlavní ideou projektu Národní e-knihovna měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.
Vít Richter, který povede knihovnu do doby, než nový ředitel vzejde z konkurzu, pracuje v Národní knihovně od roku 1971 a je předsedou Ústřední knihovnické rady. Ve středu ho ministr uvede do funkce. K projektu e-knihovny ČTK dnes řekl, že byl připraven mimo knihovnickou část instituce. "Snažili jsme se zjistit, co obsahuje, na co tam jsou určené peníze. To jsme se nikdy nedozvěděli, projekt byl prostě podán. V řadě případů to duplikovalo to, co dnes knihovna provozuje, v některých případech ta integrace neměla ani smysl," vysvětlil.
GŘ @narodniknihovna M. Kocandu jsem odvolal hlavně kvůli pochybným IT zakázkám,které měly podobné pozadí a byly předražené jako mnou zrušený IT projekt Czechiana. Věřím, že dočasný GŘ V. Richter pomůže situaci v NK stabilizovat. #knihovnuknihovnikum Více https://t.co/SI4BcHAIrR
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) July 21, 2020
Je podle něj velká škoda, že knihovna přichází o dotaci 144 miliony korun z evropských fondů, protože by potřebovala velké investice do informačních technologií.
Zaorálek připomněl, že s policií MK spolupracuje i v případě jím nedávno zrušeného projektu národního informačního kulturního portálu Czechiana, který se připravoval na MK v objemu téměř půl miliardy korun. "Podobně jsme se rozhodli postupovat i v NK, kde mi Garanční rada doporučila nepodepsat a zastavit projekt e-knihovny. Je to poměrně zásadní a strategická věc v dalším směřování NK. Shodou okolností vím, že situací kolem těchto zakázek se zabývají i bezpečnostní složky, shodou okolností je to spojeno se stejnými jmény a stejnými firmami," řekl.
Vedle IT zakázek podle Zaorálka Kocanda zklamal i v dalších oblastech. "Vadí mi i to, že nepostupuje třetí fáze revitalizace Klementina, že chybí projektová dokumentace," uvedl ministr. Dodal, že výhrady ke komunikaci s vedením knihovny mají památkáři. "Vedení NK je do sebe uzavřené, nekomunikuje s námi ani s ostatními lidmi v knihovně, nefunguje řízení," uvedl.
Zaorálek kritizoval také neuskutečněný nákup notářského zápisu z roku 1406, který loni v červnu vydražila Národní knihovna za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci se objevily spekulace o jeho původu a policie jej zabavila s podezřením, že je kradený.
Kocanda dnes řekl, že projekt e-knihovny, jenž byl jedním z důvodů jeho konce v čele instituce, sám ukončil. Učinil tak na základě doporučení Garanční rady NK, která je poradním orgánem ministerstva kultury. O cíli projektu v hodnotě téměř 150 milionů korun Kocanda nepochyboval, vzbuzoval v něm prý pochybnosti ohledně zvolené technologie a ceny, řekl dnes Kocanda novinářům.
Klementinum se rekonstruuje přes deset let a potíže se zřizovatelem kvůli protahované revitalizaci měli i Kocandovi předchůdci. Podle současných plánů vlády by se program, v němž se pro Klementinum počítá ještě s neutracenou miliardou, měl prodloužit o čtyři roky.
"Jsou připravené podklady ke třetí etapě. V procesu její přípravy se sbíhaly dva protichůdné názory na věc, které oba dva měly svou logiku," uvedl. Knihovníci prosazovali, aby revitalizace umožnila existenci živé instituce v barokním areálu, památková péče zase chtěla především zachování památky v co možná nejvíce autentické podobě. "Po celou dobu jsme hledali kompromis. V současné době ho schválily orgány památkové péče. Revitalizace Klementina způsobí to, že areál bude krásný. Poskytování služeb Národní knihovny ale revitalizace neposune ani o centimetr dopředu," řekl odvolaný ředitel.
Zaorálek kritizoval také snahu koupit notářský zápis z roku 1406, který loni v červnu vydražila NK za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci jej policie zabavila s podezřením, že je kradený. Ministr poukazoval na to, že mohly být peníze vynaloženy špatně a že NK neměla k nákupu tohoto artefaktu žádné důvody. Kocanda uvedl, že koupit dílo mu doporučili odborníci z NK na staré tisky. "Ministerstvo na všech úrovních řízení ho doporučilo nakoupit za cenu, kterou určilo a tehdejší ministr Antonín Staněk (ČSSD) záměr schválil," řekl Kocanda.
Zaorálek dnes zmínil i údajně nevýhodné pronájmy v areálu Klementina. Kocanda uvedl, že při svém nástupu do funkce podědil několik nevýhodných smluv, především smlouvu firmy na provádění turistů v Klementinu. "Ročně platí knihovně milion korun a získává mnohonásobně více. Jde o dlouhodobou smlouvu, jíž jsme se snažili vypovědět, ale soud jsme prohráli a nezbývá než strpět doběhnutí smlouvy," řekl. Smlouva zřejmě potrvá ještě dva roky.
"Cíle, kterých měl dosáhnout projekt e-knihovny, jsou naprosto zásadní a důležité. Měl přinést možnosti vzdálené registrace, měl umožnit, aby služby, které v dnešní době musí naši uživatelé fyzicky vyřizovat zde v hale služeb, mohly být poskytovány na dálku. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení," řekl Kocanda. Proto prý požádal Garanční radu NK, aby se na projekt podívala a vyjádřila se k němu. "Já jsem pak na základě doporučení Garanční rady projekt v této podobě zastavil," řekl Kocanda.
Zaorálek mu prý o jeho odvolání řekl na dnešní ranní schůzce. Kocanda uvedl, že žádné právní kroky ohledně svého odvolání nechystá. Řekl, že stejně jako jeho předchůdci v čele NK čelil ve své funkci nátlakům různých zájmových skupin. "V poslední době čelím výhrůžkám z různých skupin, nátlakům, bylo poškozeno i moje vozidlo a bylo mi naznačeno, že to souvisí s otázkami IT a snahou skupin se do NK dostat," uvedl. Kontaktoval proto orgány činné v trestním řízení.
Související
Ministr Zaorálek je hospitalizován v nemocnici
Novým ministrem zahraničí se má stát Kulhánek. Zaorálek zůstává ve funkci
Lubomír Zaorálek , Národní knihovna , Martin Kocanda (Národní knihovna) , Ministerstvo kultury , Praha
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 3 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 5 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák