Zaorálek odvolal ředitele Národní knihovny, důvodů je několik

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes odvolal ředitele Národní knihovny Martina Kocandu kvůli nesrovnalostem v projektu e-knihovna, které prověřují policie či Bezpečnostní informační služba. V projektu šlo o dotaci evropských fondů ve výši 144 miliony korun. Dlouhodobě Zaorálkovi vadí i pomalý postup další fáze rekonstrukce Klementina, pronájmy tam uzavřené či některé sporné akvizice.

Na tiskové konferenci Zaorálek uvedl, že o e-knihovně a dalších zakázkách s Kocandou mluvil několikrát. Ministr zpochybnil, že Kocanda se mohl od projektů "oddělit", jak mu údajně řekl při pondělním rozhovoru. Hlavní ideou projektu Národní e-knihovna měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.

Vít Richter, který povede knihovnu do doby, než nový ředitel vzejde z konkurzu, pracuje v Národní knihovně od roku 1971 a je předsedou Ústřední knihovnické rady. Ve středu ho ministr uvede do funkce. K projektu e-knihovny ČTK dnes řekl, že byl připraven mimo knihovnickou část instituce. "Snažili jsme se zjistit, co obsahuje, na co tam jsou určené peníze. To jsme se nikdy nedozvěděli, projekt byl prostě podán. V řadě případů to duplikovalo to, co dnes knihovna provozuje, v některých případech ta integrace neměla ani smysl," vysvětlil.

GŘ @narodniknihovna M. Kocandu jsem odvolal hlavně kvůli pochybným IT zakázkám,které měly podobné pozadí a byly předražené jako mnou zrušený IT projekt Czechiana. Věřím, že dočasný GŘ V. Richter pomůže situaci v NK stabilizovat. #knihovnuknihovnikum Více https://t.co/SI4BcHAIrR

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) July 21, 2020

Je podle něj velká škoda, že knihovna přichází o dotaci 144 miliony korun z evropských fondů, protože by potřebovala velké investice do informačních technologií.

Zaorálek připomněl, že s policií MK spolupracuje i v případě jím nedávno zrušeného projektu národního informačního kulturního portálu Czechiana, který se připravoval na MK v objemu téměř půl miliardy korun. "Podobně jsme se rozhodli postupovat i v NK, kde mi Garanční rada doporučila nepodepsat a zastavit projekt e-knihovny. Je to poměrně zásadní a strategická věc v dalším směřování NK. Shodou okolností vím, že situací kolem těchto zakázek se zabývají i bezpečnostní složky, shodou okolností je to spojeno se stejnými jmény a stejnými firmami," řekl.

Vedle IT zakázek podle Zaorálka Kocanda zklamal i v dalších oblastech. "Vadí mi i to, že nepostupuje třetí fáze revitalizace Klementina, že chybí projektová dokumentace," uvedl ministr. Dodal, že výhrady ke komunikaci s vedením knihovny mají památkáři. "Vedení NK je do sebe uzavřené, nekomunikuje s námi ani s ostatními lidmi v knihovně, nefunguje řízení," uvedl.

Zaorálek kritizoval také neuskutečněný nákup notářského zápisu z roku 1406, který loni v červnu vydražila Národní knihovna za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci se objevily spekulace o jeho původu a policie jej zabavila s podezřením, že je kradený.

Kocanda dnes řekl, že projekt e-knihovny, jenž byl jedním z důvodů jeho konce v čele instituce, sám ukončil. Učinil tak na základě doporučení Garanční rady NK, která je poradním orgánem ministerstva kultury. O cíli projektu v hodnotě téměř 150 milionů korun Kocanda nepochyboval, vzbuzoval v něm prý pochybnosti ohledně zvolené technologie a ceny, řekl dnes Kocanda novinářům.

Klementinum se rekonstruuje přes deset let a potíže se zřizovatelem kvůli protahované revitalizaci měli i Kocandovi předchůdci. Podle současných plánů vlády by se program, v němž se pro Klementinum počítá ještě s neutracenou miliardou, měl prodloužit o čtyři roky.

"Jsou připravené podklady ke třetí etapě. V procesu její přípravy se sbíhaly dva protichůdné názory na věc, které oba dva měly svou logiku," uvedl. Knihovníci prosazovali, aby revitalizace umožnila existenci živé instituce v barokním areálu, památková péče zase chtěla především zachování památky v co možná nejvíce autentické podobě. "Po celou dobu jsme hledali kompromis. V současné době ho schválily orgány památkové péče. Revitalizace Klementina způsobí to, že areál bude krásný. Poskytování služeb Národní knihovny ale revitalizace neposune ani o centimetr dopředu," řekl odvolaný ředitel.

Zaorálek kritizoval také snahu koupit notářský zápis z roku 1406, který loni v červnu vydražila NK za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci jej policie zabavila s podezřením, že je kradený. Ministr poukazoval na to, že mohly být peníze vynaloženy špatně a že NK neměla k nákupu tohoto artefaktu žádné důvody. Kocanda uvedl, že koupit dílo mu doporučili odborníci z NK na staré tisky. "Ministerstvo na všech úrovních řízení ho doporučilo nakoupit za cenu, kterou určilo a tehdejší ministr Antonín Staněk (ČSSD) záměr schválil," řekl Kocanda.

Zaorálek dnes zmínil i údajně nevýhodné pronájmy v areálu Klementina. Kocanda uvedl, že při svém nástupu do funkce podědil několik nevýhodných smluv, především smlouvu firmy na provádění turistů v Klementinu. "Ročně platí knihovně milion korun a získává mnohonásobně více. Jde o dlouhodobou smlouvu, jíž jsme se snažili vypovědět, ale soud jsme prohráli a nezbývá než strpět doběhnutí smlouvy," řekl. Smlouva zřejmě potrvá ještě dva roky.

"Cíle, kterých měl dosáhnout projekt e-knihovny, jsou naprosto zásadní a důležité. Měl přinést možnosti vzdálené registrace, měl umožnit, aby služby, které v dnešní době musí naši uživatelé fyzicky vyřizovat zde v hale služeb, mohly být poskytovány na dálku. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení," řekl Kocanda. Proto prý požádal Garanční radu NK, aby se na projekt podívala a vyjádřila se k němu. "Já jsem pak na základě doporučení Garanční rady projekt v této podobě zastavil," řekl Kocanda.

Zaorálek mu prý o jeho odvolání řekl na dnešní ranní schůzce. Kocanda uvedl, že žádné právní kroky ohledně svého odvolání nechystá. Řekl, že stejně jako jeho předchůdci v čele NK čelil ve své funkci nátlakům různých zájmových skupin. "V poslední době čelím výhrůžkám z různých skupin, nátlakům, bylo poškozeno i moje vozidlo a bylo mi naznačeno, že to souvisí s otázkami IT a snahou skupin se do NK dostat," uvedl. Kontaktoval proto orgány činné v trestním řízení.

Související

Daniela Ostrá Rozhovor

"Hanba by mě fackovala." Socdem už nejde zachránit, míní politoložka a někdejší členka Ostrá

Politoložka a někdejší členka Sociální demokracie Daniela Ostrá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak vidí šance sociálních demokratů na kandidátních listinách komunistické koalice Stačilo. Podle ní má ke křeslu poslance nejblíže Lubomír Zaorálek, naopak lídryně Jana Maláčová je v překvapivě nejisté pozici. Zdůraznila však, že si Socdem vstupem do koalice s komunisty vykopala vlastní hrob. „Pocit zodpovědnosti za stranu, jejíž součástí jste téměř 20 let, se asi odbourává déle. Kandidaturu za Stačilo si samozřejmě představit nedokáži. Slovy mé babičky – ‚hanba by mě fackovala‘,“ říká Ostrá.
Lubomír Zaorálek Komentář

Sociální demokraté se zničili. Strana už nedává žádný smysl, spolčení s komunisty je posledním hřebíčkem do rakve

Sociální demokracie se po uzavření memoranda o spolupráci s hnutím STAČILO! formálně zařadila po bok komunistů a nacionalistických uskupení. Tento krok završuje její dlouhodobý ústup z politického středu a potvrzuje hlubokou krizi identity, ve které se kdysi dominantní levicová síla nachází. Místo obnovy důvěry přichází další sešup, ze kterého se strana už zřejmě nevzpamatuje.

Více souvisejících

Lubomír Zaorálek Národní knihovna Martin Kocanda (Národní knihovna) Ministerstvo kultury Praha

Aktuálně se děje

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vyloučil možnost, že by vyslal své vojáky bojovat na Ukrajinu. Během projevu v západoběloruském městě Hrodna podle polského webu TVP prohlásil, že jeho vojáci se nenechají zneužít jako kanonenfutr pro cizí zájmy. Zároveň však potvrdil, že vojenské a obranné spojenectví s Ruskem zůstává plně v platnosti a Minsk je v případě potřeby připraven Moskvu bránit.

včera

Pentagon

Tajnůstkářství, nedůvěra, testování loajality. Co se děje v Pentagonu pod vedením Hegsetha?

Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.

včera

včera

včera

Libanon

Izraelská armáda nařídila evakuaci pátého největšího města Libanonu

Izraelská armáda vydala prostřednictvím svého mluvčího pro arabské vysílání Avichaje Adraeeho příkaz k vynucené evakuaci pro obyvatele jiholibanonského Tyru, který je pátým největším městem v zemi. Výzva k okamžitému opuštění domovů a přesunu na sever za řeku Zahrání se týká samotného Tyru, včetně tamní křesťanské čtvrti, a také přilehlých uprchlických táborů a okolních čtvrtí. Podle vyjádření mluvčího jsou nadcházející údery reakcí na to, že hnutí Hizballáh porušilo dohodu o příměří a cílí na izraelské zázemí, přičemž tyto téměř každodenní útoky si podle dostupných zpráv často vyžadují civilní oběti a ničí civilní infrastrukturu.

včera

včera

Trump na zápase NBA

Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul

Donald Trump byl hlasitě vypískán a zahrnut bučením, když se jeho tvář v pondělí večer objevila na velkoplošných obrazovkách v Madison Square Garden. K incidentu došlo těsně před zahájením třetího zápasu finále NBA mezi týmy San Antonio Spurs a New York Knicks. Prezident se na jumbotronu objevil ve chvíli, kdy v hale zněla americká státní hymna, což v celé aréně okamžitě vyvolalo vlnu nevole. Trump byl na záběrech o něco déle než osm sekund, během nichž se usmíval a salutoval, přičemž o několik okamžiků později kamera ukázala nastoupené hráče domácích Knicks a negativní reakce publika se rázem změnily v jásot.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.

včera

Donald Trump

Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že vyjednávání s Íránem nadále pokračují a podpis mírové dohody očekává během dvou až tří dnů. Podle jeho slov již v rozhovorech nezbývají žádné sporné body a šance na uzavření velmi silné a stabilní dohody jsou vysoké. Trump rovněž přislíbil, že bezprostředně po podpisu dohody o příměří dojde k opětovnému otevření strategického Hormuzského průlivu. Toto prohlášení přichází poté, co Írán a Izrael poprvé od dubnového příměří přerušili vzájemnou výměnu palby, která hrozila uvrhnout Blízký východ do plnohodnotné války.

včera

Benjamin Netanjahu

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků, ke kterým došlo poprvé od dubnového příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že jeho země v tuto chvíli palbu drží, avšak zdůraznil, že boj proti Íránu a jím podporovanému libanonskému hnutí Hizballáh zdaleka neskončil. Íránská armáda již dříve deklarovala konec operací poté, co Izraeli uštědřila bolestivou odpověď. Zároveň však pohrozila ještě tvrdšími opatřeními v případě, že židovský stát podnikne další údery, a to včetně akcí na území Libanonu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza

Federální soudce v pondělí zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádělo poplatek ve výši 100 000 dolarů za žádost o víza typu H-1B. Podle soudního verdiktu hlava státu neměla k zavedení takové politiky pravomoc. Tento specifický vízový program přitom hojně využívají americké společnosti k najímání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků v odborných oblastech.

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem

Druhý týden meteorologického léta je v plném proudu, ale s tropy se v červnu moc nepočítá. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který očekává, že období do začátku července bude teplotně podprůměrné. 

8. června 2026 22:01

8. června 2026 21:08

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

8. června 2026 20:19

8. června 2026 19:36

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy