Zaorálek odvolal ředitele Národní knihovny, důvodů je několik

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes odvolal ředitele Národní knihovny Martina Kocandu kvůli nesrovnalostem v projektu e-knihovna, které prověřují policie či Bezpečnostní informační služba. V projektu šlo o dotaci evropských fondů ve výši 144 miliony korun. Dlouhodobě Zaorálkovi vadí i pomalý postup další fáze rekonstrukce Klementina, pronájmy tam uzavřené či některé sporné akvizice.

Na tiskové konferenci Zaorálek uvedl, že o e-knihovně a dalších zakázkách s Kocandou mluvil několikrát. Ministr zpochybnil, že Kocanda se mohl od projektů "oddělit", jak mu údajně řekl při pondělním rozhovoru. Hlavní ideou projektu Národní e-knihovna měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.

Vít Richter, který povede knihovnu do doby, než nový ředitel vzejde z konkurzu, pracuje v Národní knihovně od roku 1971 a je předsedou Ústřední knihovnické rady. Ve středu ho ministr uvede do funkce. K projektu e-knihovny ČTK dnes řekl, že byl připraven mimo knihovnickou část instituce. "Snažili jsme se zjistit, co obsahuje, na co tam jsou určené peníze. To jsme se nikdy nedozvěděli, projekt byl prostě podán. V řadě případů to duplikovalo to, co dnes knihovna provozuje, v některých případech ta integrace neměla ani smysl," vysvětlil.

GŘ @narodniknihovna M. Kocandu jsem odvolal hlavně kvůli pochybným IT zakázkám,které měly podobné pozadí a byly předražené jako mnou zrušený IT projekt Czechiana. Věřím, že dočasný GŘ V. Richter pomůže situaci v NK stabilizovat. #knihovnuknihovnikum Více https://t.co/SI4BcHAIrR

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) July 21, 2020

Je podle něj velká škoda, že knihovna přichází o dotaci 144 miliony korun z evropských fondů, protože by potřebovala velké investice do informačních technologií.

Zaorálek připomněl, že s policií MK spolupracuje i v případě jím nedávno zrušeného projektu národního informačního kulturního portálu Czechiana, který se připravoval na MK v objemu téměř půl miliardy korun. "Podobně jsme se rozhodli postupovat i v NK, kde mi Garanční rada doporučila nepodepsat a zastavit projekt e-knihovny. Je to poměrně zásadní a strategická věc v dalším směřování NK. Shodou okolností vím, že situací kolem těchto zakázek se zabývají i bezpečnostní složky, shodou okolností je to spojeno se stejnými jmény a stejnými firmami," řekl.

Vedle IT zakázek podle Zaorálka Kocanda zklamal i v dalších oblastech. "Vadí mi i to, že nepostupuje třetí fáze revitalizace Klementina, že chybí projektová dokumentace," uvedl ministr. Dodal, že výhrady ke komunikaci s vedením knihovny mají památkáři. "Vedení NK je do sebe uzavřené, nekomunikuje s námi ani s ostatními lidmi v knihovně, nefunguje řízení," uvedl.

Zaorálek kritizoval také neuskutečněný nákup notářského zápisu z roku 1406, který loni v červnu vydražila Národní knihovna za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci se objevily spekulace o jeho původu a policie jej zabavila s podezřením, že je kradený.

Kocanda dnes řekl, že projekt e-knihovny, jenž byl jedním z důvodů jeho konce v čele instituce, sám ukončil. Učinil tak na základě doporučení Garanční rady NK, která je poradním orgánem ministerstva kultury. O cíli projektu v hodnotě téměř 150 milionů korun Kocanda nepochyboval, vzbuzoval v něm prý pochybnosti ohledně zvolené technologie a ceny, řekl dnes Kocanda novinářům.

Klementinum se rekonstruuje přes deset let a potíže se zřizovatelem kvůli protahované revitalizaci měli i Kocandovi předchůdci. Podle současných plánů vlády by se program, v němž se pro Klementinum počítá ještě s neutracenou miliardou, měl prodloužit o čtyři roky.

"Jsou připravené podklady ke třetí etapě. V procesu její přípravy se sbíhaly dva protichůdné názory na věc, které oba dva měly svou logiku," uvedl. Knihovníci prosazovali, aby revitalizace umožnila existenci živé instituce v barokním areálu, památková péče zase chtěla především zachování památky v co možná nejvíce autentické podobě. "Po celou dobu jsme hledali kompromis. V současné době ho schválily orgány památkové péče. Revitalizace Klementina způsobí to, že areál bude krásný. Poskytování služeb Národní knihovny ale revitalizace neposune ani o centimetr dopředu," řekl odvolaný ředitel.

Zaorálek kritizoval také snahu koupit notářský zápis z roku 1406, který loni v červnu vydražila NK za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci jej policie zabavila s podezřením, že je kradený. Ministr poukazoval na to, že mohly být peníze vynaloženy špatně a že NK neměla k nákupu tohoto artefaktu žádné důvody. Kocanda uvedl, že koupit dílo mu doporučili odborníci z NK na staré tisky. "Ministerstvo na všech úrovních řízení ho doporučilo nakoupit za cenu, kterou určilo a tehdejší ministr Antonín Staněk (ČSSD) záměr schválil," řekl Kocanda.

Zaorálek dnes zmínil i údajně nevýhodné pronájmy v areálu Klementina. Kocanda uvedl, že při svém nástupu do funkce podědil několik nevýhodných smluv, především smlouvu firmy na provádění turistů v Klementinu. "Ročně platí knihovně milion korun a získává mnohonásobně více. Jde o dlouhodobou smlouvu, jíž jsme se snažili vypovědět, ale soud jsme prohráli a nezbývá než strpět doběhnutí smlouvy," řekl. Smlouva zřejmě potrvá ještě dva roky.

"Cíle, kterých měl dosáhnout projekt e-knihovny, jsou naprosto zásadní a důležité. Měl přinést možnosti vzdálené registrace, měl umožnit, aby služby, které v dnešní době musí naši uživatelé fyzicky vyřizovat zde v hale služeb, mohly být poskytovány na dálku. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení," řekl Kocanda. Proto prý požádal Garanční radu NK, aby se na projekt podívala a vyjádřila se k němu. "Já jsem pak na základě doporučení Garanční rady projekt v této podobě zastavil," řekl Kocanda.

Zaorálek mu prý o jeho odvolání řekl na dnešní ranní schůzce. Kocanda uvedl, že žádné právní kroky ohledně svého odvolání nechystá. Řekl, že stejně jako jeho předchůdci v čele NK čelil ve své funkci nátlakům různých zájmových skupin. "V poslední době čelím výhrůžkám z různých skupin, nátlakům, bylo poškozeno i moje vozidlo a bylo mi naznačeno, že to souvisí s otázkami IT a snahou skupin se do NK dostat," uvedl. Kontaktoval proto orgány činné v trestním řízení.

Související

Daniela Ostrá Rozhovor

"Hanba by mě fackovala." Socdem už nejde zachránit, míní politoložka a někdejší členka Ostrá

Politoložka a někdejší členka Sociální demokracie Daniela Ostrá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak vidí šance sociálních demokratů na kandidátních listinách komunistické koalice Stačilo. Podle ní má ke křeslu poslance nejblíže Lubomír Zaorálek, naopak lídryně Jana Maláčová je v překvapivě nejisté pozici. Zdůraznila však, že si Socdem vstupem do koalice s komunisty vykopala vlastní hrob. „Pocit zodpovědnosti za stranu, jejíž součástí jste téměř 20 let, se asi odbourává déle. Kandidaturu za Stačilo si samozřejmě představit nedokáži. Slovy mé babičky – ‚hanba by mě fackovala‘,“ říká Ostrá.
Lubomír Zaorálek Komentář

Sociální demokraté se zničili. Strana už nedává žádný smysl, spolčení s komunisty je posledním hřebíčkem do rakve

Sociální demokracie se po uzavření memoranda o spolupráci s hnutím STAČILO! formálně zařadila po bok komunistů a nacionalistických uskupení. Tento krok završuje její dlouhodobý ústup z politického středu a potvrzuje hlubokou krizi identity, ve které se kdysi dominantní levicová síla nachází. Místo obnovy důvěry přichází další sešup, ze kterého se strana už zřejmě nevzpamatuje.

Více souvisejících

Lubomír Zaorálek Národní knihovna Martin Kocanda (Národní knihovna) Ministerstvo kultury Praha

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy