Západ musí podle Fialy držet jasný postoj k situaci na ukrajinsko-ruské hranici

Jedině jasným odhodlaným silným postojem se něčeho dá dosáhnout, uvedl Fiala s odkazem na řadu jednání, která evropští státníci vedli s oběma stranami sporu. Diplomatickou iniciativu označil za něco, čeho se země EU nesmějí vzdát.

Dlouhotrvající napětí mezi Ukrajinou a Ruskem zhoršují v posledních týdnech přesuny ruských vojsk k východní hranici Ukrajiny. Západ podezírá Rusko, že chce na Ukrajinu zaútočit, Moskva to však opakovaně odmítá.

Východisko ze situace by podle Fialy mělo být dosaženo diplomatickou cestou a znamenat mír v Evropě. Poznamenal, že v opačném případě by konflikt zasáhl území jen 300 kilometrů vzdálené od hranic Česka, což je "nesmírně blízko". Přestože věří v diplomatické řešení konfliktu, Evropa podle něj diskutuje i o sankcích pro případ, že Rusko přistoupí k otevřené agresi. Pro různé evropské země by v tom případě sankce znamenaly různé dopady, uvedl s tím, že pro Česko by neměly být příliš významné.

Všechny informace, které má nejen Česko, ale i další země, podle Fialy ukazují, že Rusko je stále připraveno k agresi, nedochází ke stažení vojsk, napětí na hranici pokračuje. "Proto to všechny evropské země berou vážně," uvedl Fiala na dotaz k postoji českého prezidenta Miloše Zemana. Ten v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes (MfD) uvedl, že nečeká, že Rusko zahájí ozbrojený útok vůči Ukrajině, a informace o ruské agresi v těchto dnech označil za další blamáž amerických tajných služeb.

Ukrajina se ve středu formálně obrátila na Radu bezpečnosti OSN, aby projednala nedávné usnesení ruského parlamentu, který prezidenta Vladimira Putina vybídl k uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny. Podle Kyjeva postup ruských poslanců podkopává minské dohody a snahy ukončit léta trvající konflikt v Donbasu.