Zeman jmenoval Michla guvernérem České národní banky. Rusnok končí

Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy, koruna reagovala prudkým oslabením. Do konce června musí prezident jmenovat ještě tři členy bankovní rady, tím může zásadně ovlivnit politiku centrální banky.

Michl předpokládá, že v červenci, kdy převezme řízení bankovní rady, se bude inflace pohybovat stále kolem rekordních 15 procent. Za hlavní cíl považuje vrátit ji na dvě procenta, což podle něj bude trvat dva roky. Tvrdí, že inflace je převážně dovezená, a to především přes vyšší ceny energií. Očekává, že sazby budou v létě na takové úrovni, aby krotily případnou poptávkovou inflaci, navrhne proto po určitou dobu jejich stabilitu.

Prezident Michlovo jmenování odůvodnil tím, že je potřeba naslouchat oběma skupinám ekonomů, tedy příznivcům i odpůrcům zvyšování sazeb. "Nepřál bych si, aby došlo k razantnímu poklesu úrokových sazeb, ale na druhé straně se domnívám, že v současné situaci neexistují dostatečné důvody k jejich dalšímu zvyšování," řekl Zeman na Hradě.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že by si v zájmu českých občanů přál, aby dnešní jmenování neznamenalo změnu cíle banky v podobě cenové stability. Věří, že ČNB podnikne všechny kroky k tomu, aby inflace v Česku začala postupně klesat. Další politici vládních stran upozornili na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, i možný střet zájmů. Kvůli funkci v bankovní radě ČNB nový guvernér ČNB podíl v investičním projektu Quant vložil do svěřenského fondu a podle svých slov už na svou bývalou firmu nemá vliv. Server Aktuálně.cz ale dnes upozornil na to, že podle některých odborníků Michl jako zakladatel svěřenského fondu stále může mít na jeho fungování vliv. Michl odmítá, že by byl ve střetu zájmů.

Michl patřil podle expremiéra Babiše do rozumného křídla bankovní rady. Uvedl, že je rád, že končí Rusnokova éra. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) s Michlovým ekonomickým pohledem souhlasí. "Podle jeho dosavadních postojů lze očekávat, že ČNB už nebude zvyšovat úrokové sazby. To je dobře, dosavadní zvyšování bylo chybou," sdělil Kolovratník. Druhé opoziční hnutí SPD od nového vedení ČNB očekává řešení inflace.

Jmenováním Michla nastane změna kurzu měnové politiky banky v tom smyslu, že již nebude tak ostře vystupovat proti inflaci, míní analytici. Bude podle nich zajímavé sledovat, jak dopadne červnové měnové zasedání rady ještě v současném složení, čekají výraznější růst sazeb.

"Je pravděpodobné, že úrokové sazby bankovní rada ve 'starém' složení ještě jednou v červnu zvýší tak, aby startovní laťku posunula výše. Po vyšší dubnové inflaci a při pohledu na slabší korunu je přitom pravděpodobnější, že udělá spíše více než méně," uvedl hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš. Není tak podle něj vyloučeno, že rada v červnu zvýší úrokové sazby o 0,5 až 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba by tak stoupla na 6,25 nebo 6,50 procenta.

Ekonom Lukáš Kovanda očekává, že kroky nového guvernéra povedou k menšímu zdražování hypoték v příštích měsících. Zároveň je třeba počítat se slabší korunou, uvedl v dnešním komentáři. Lidem se tak mohou prodražit dovolené nebo zdražit dovážené zboží.

Podle zástupců podnikatelů jsou nyní úrokové sazby vysoké a další nárůst by mohl poškodit ekonomiku. Vítají tak prohlášení Michla, který je chce po určitou dobu stabilizovat. "Dnes jsou sazby už vysoko a jejich další zvyšování by mohlo poškodit ekonomiku. Personální změny v ČNB nám nepřísluší komentovat," řekl ČTK mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Už loni se podle něj začalo ukazovat, že ani prudké zvyšování sazeb s inflačním očekáváním příliš nepohne.

Koruna v reakci na dnešní jmenování oslabila bezprostředně zhruba o jedno procento. Kolem 17:00 se obchodovala na 25,29 Kč/EUR, od úterního podvečera si pohoršila o 29 haléřů.

Na konci června uplyne šestiletý mandát nejen Rusnokovi, ale i viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Zeman může Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, anebo jmenovat místo nich i úplně nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka. Prezident tak může svými kroky ohledně jmenování dalších členů poměr hlasování v bankovní radě podle ekonomů obrátit. Dosud rada hlasovala od loňského září ve prospěch zvyšování úrokových sazeb v poměru 5:2.

Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory již znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady jv minulosti jednou byl.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově-politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.

Guvernér České národní banky podle zákona vystupuje navenek za ČNB. Řídí jednání bankovní rady a v případě rovnosti hlasů je jeho hlas rozhodující. Dále má právo účastnit se zasedání vlády. V dalších záležitostech ohledně řízení ČNB jsou kompetence rozděleny mezi všech sedm členů rady.

Michl bude od vzniku současné ČNB v roce 1993 jejím v pořadí pátým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a dosud úřadující Rusnok. Ze zprávy o hospodaření ČNB za loňský rok vyplývá, že Rusnok si loni ve své funkci vydělal 4,3 milionu korun čistého, což odpovídá hrubé mzdě 5,9 milionu korun. Meziročně se jeho čistý příjem zvýšil zhruba o 114.000 korun.