Zeman jmenoval nové členy rady ČNB, Zamrazilová je viceguvernérkou

Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval viceguvernérkou České národní banky (ČNB) předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou (61) a novými členy bankovní rady hlavní analytičku Hospodářské komory a poradkyni premiéra Karinu Kubelkovou (38) a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita (56). Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá tři nové členy bankovní rady za zkušené odborníky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že je pro něj důležitá kontinuita a předvídatelné jednání ČNB. Koruna po jmenování nových členů přechodně posílila pod 24,60 Kč/EUR, o část zisků pak přišla a uzavřela na 24,65 Kč/EUR.

Zamrazilová byla členkou bankovní rady už v letech 2008 až 2014 a Frait v letech 2000 až 2006. Společně s Kubelkovou v radě od července nahradí stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu. Ve funkci guvernéra nahradí od července Rusnoka stávající člen bankovní rady Aleš Michl, kterého Zeman jmenoval 11. května. Nidetzkému a Bendovi na konci června končí první šestiletý mandát, Zeman je tak nejmenoval na druhé funkční období.

Zeman při jmenování upozornil, že ČNB má při boji s inflací k dispozici kromě zvyšování úrokových sazeb i další nástroje, které podle něj nebyly dosud zcela využívány. "Mám tím na mysli jak kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami i operace další. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí nové rady," uvedl.

Fiala ČTK napsal, že ČNB bude mít v následujících měsících nenahraditelnou roli při krocení inflace, která těžce zasahuje ekonomiku i domácnosti. "Proto oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období," napsal. Ministr financí Stanjura uvedl na twitteru, že věří, že odborná erudice nových členů bankovní rady přispěje k tomu, aby ČNB splnila svůj základní úkol pečovat o cenovou stabilitu a snížit vysokou inflaci.

Zamrazilová, která se dnešním jmenováním stala první ženou na pozici viceguvernéra za dobu existence ČNB, věří, že nová bankovní rada bude zárukou kontinuity a zároveň důvěryhodnosti ČNB. "Velice děkuji současné bankovní radě, která včas rozpoznala povahu inflace a začala s ní včas bojovat. Tyto kroky nebudou nikdy populární, přesto tyto kroky byly nezbytné a brzy se již začnou projevovat ve zpomalování inflace a růstu objemu peněz v ekonomice. Současná situace vyžaduje hlubší analýzu a další krok musí být pečlivě zvažován," řekla po jmenování.

Stávající guvernér ČNB Rusnok tento týden uvedl, že rada ještě ve starém složení na zasedání 22. června zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Důvodem je nadále rostoucí inflace. Michl po svém květnovém jmenování avizoval, že na svém prvním zasedání bankovní rady v roli guvernéra v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. To považuje Rusnok za nešťastný výrok, který do standardní praxe centrálních bank nepatří.

Vedle Michla není v současnosti příznivcem zvyšování sazeb člen rady Oldřich Dědek, v tomto názoru jsou v sedmičlenné bankovní radě v menšině. Dědkovi a také ještě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi vyprší angažmá v bankovní radě příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana. Dědek na rozdíl od Mory už znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady v minulosti jednou byl.

Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby na počátku května, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívají, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.

Do budoucna by rada ČNB podle obchodního ředitele společnosti Ebury pro ČR a SR Tomáše Kudly mohla měnit rétoriku na holubičí, tedy proti zvyšování úrokových sazeb. Podobného mínění je i analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Podle něj by se Zamrazilová mohla přidat na stranu Michla a zaujmout holubičí postoj proti dalšímu zvyšování sazeb. "To je možná až příliš agresivní, což by mohla Zamrazilová potvrdit hlasováním pro postupnou stabilizaci. Vyšší sazby totiž zdražují naakumulovaný státní dluh, proti čemuž jako předsedkyně Národní rozpočtové rady tolik bojovala. Na stranu holubic by se mohla přidat také Kubelková jakožto analytička Hospodářské komory ČR. Tedy instituce monitorující potenciální problémy vyšších sazeb pro podnikatele," uvedl. Upozornil ale, že jelikož poslední zvýšení sazeb bylo podle Rusnoka podloženo novými modely, na kterých se možná podílel i nově jmenovaný člen bankovní rady ČNB Jan Frait, může naopak získat jestřábí strana dalšího člena.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Eva Zamrazilová (rozpočtová rada) ČNB Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy