Zeman jmenoval nové generály. Ředitele BIS Koudelku opět vynechal

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě u příležitosti Dne vítězství jmenoval 19 generálů z řad armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a tajných služeb. Do hodnosti generálporučíka povýšil ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna a šéfa hasičů Vladimíra Vlčka. Generálmajory se stali první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch, ředitel Vězeňské služby Simon Michalidis a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Radek Horáček. Další muži získali hodnost brigádního generála. Návrhu vlády jmenovat generálem ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku hlava státu opět nevyhověla.

Zeman generálům pogratuloval ke jmenování a uvedl, že si důkladně prostudoval jejich životopisy. "A chtěl bych vyjádřit obdiv a úctu nad vašimi životními příběhy," prohlásil. Mnozí podle něj sloužili v Afghánistánu, mnozí prošli nelehkou kariérou. "Jeden z vás má tak zajímavý životní příběh, že se mu podařilo jak vyřešit metanolovou aféru, tak zachránit jako policejní vyjednavač životy 30 lidí," uvedl. Jeho slova se týkala ředitele Útvaru pro ochranu prezidenta Martina Baláže, který dříve působil jako kriminalista ve Zlíně.

Prezident také ocenil spolupráci armády, policistů a hasičů při událostech, které Česko v posledních letech zasáhly. Zmínil například koronavirovou pandemii či tornádo na jižní Moravě.

V armádě se nové hodnosti dočkalo devět mužů. Zeman povýšil mimo jiné Petra Šnajdárka z ministerstva obrany, který se významně podílel na projektu tzv. Chytré karantény a kterého v říjnu 2020 ocenil medailí Za zásluhy. Do hodnosti armádního generála ve výslužbě pak prezident jmenoval bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Nekvasila. Ten měl dosud hodnost generálplukovníka, kterou ale česká armáda zrušila po vstupu do NATO. Hodnost tehdy vojákům zůstala, nikdo další ji ale nemohl získat. Nekvasil tak byl jediným bývalým nebo současným náčelníkem generálního štábu, který nebyl armádním generálem.

Brigádními generály se dále stali zástupce ředitele sekce pro výkon zpravodajské činnosti Vojenského zpravodajství Václav Liedermann, velitel 21. základny taktického letectva Jaroslav Mika, šéf Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany Ladislav Rebilas, velitel 22. základny vrtulníkového letectva Rudolf Straka a velitel 4. brigády rychlého nasazení Jan Štěpánek.

Z řad policistů povýšil Zeman pět mužů. Kromě Lercha a Baláže se stali generály ještě náměstek na policejním prezidiu Tomáš Kubík, ředitel karlovarských policistů Petr Macháček a ředitel cizinecké policie Milan Majer. Mezi hasiči se kromě Vlčka dočkali povýšení další dva příslušníci sboru - ředitel karlovarských hasičů Václav Klemák a ředitel pražských hasičů Luděk Prudil. Z vězeňské služby jmenoval ještě prezident do hodnosti generála ve výslužbě ředitele personálního odboru na generálního ředitelství Mariana Prokeše.

Zeman podle očekávání opět nejmenoval ředitele BIS Koudelku generálem

eman dnes podle očekávání opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku do generálské hodnosti. Vláda s návrhem neuspěla už posedmé. Ředitel civilní kontrarozvědky Koudelka zůstává plukovníkem. Prezident má proti Koudelkovi i Bezpečnostní informační službě výhrady dlouhodobě, v minulosti o ní mluvil jako "čučkařích".

Zeman před týdnem uvedl, že důvody svého rozhodnutí sdělil premiéru Petru Fialovi (ODS) za přítomnosti několika lidí z bezpečnostních složek. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News minulý týden své výhrady ke Koudelkovi označil za velmi vážné, nechtěl je ale zveřejnit. "Je to spíše právě záležitost bezpečnostní než veřejná, ale mám velmi vážné důvody," řekl Zeman.

Prezident se podle dřívějších informací Hospodářských novin na návrh na jmenování Koudelky generálem "ani nepodíval a roztrhal ho". Zeman k tomu poznamenal, že návrh nechal skartovat, aby nebyl zneužit jeho podpis.

Fialova vláda v únoru potvrdila Koudelku ve funkci řádného ředitele BIS, kterou byl od loňského léta pověřený po skončení předchozího pětiletého mandátu.

Koudelka se narodil v roce 1965, vystudoval České vysoké učení technické. Je dlouholetým pracovníkem kontrarozvědky, v tajných službách je od roku 1992. Deset let vedl odbor kontrašpionáže. Ředitelem BIS ho v roce 2016 poprvé jmenovala vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Koudelka vystřídal dlouholetého šéfa BIS Jiřího Langa, který požádal o odvolání a nyní je ředitelem Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Řízení BIS se opětovně plnohodnotně ujal letos 15. února.

Minulý kabinet Andreje Babiše (ANO) zdůvodňoval návrh jmenovat Koudelku generálem vysokými profesními a osobními kvalitami šéfa BIS, ale také velmi dobrými výsledky kontrarozvědky.

Související

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.
Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Michal Koudelka (BIS)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

před 1 hodinou

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

před 2 hodinami

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

včera

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

včera

Aktualizováno 14. března 2026 22:21

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy