Zeman odmítá jmenovat Lipavského. Fiala se chce obrátit na Ústavní soud

Prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Vyčítá mu nízkou kvalifikaci nebo vztahy k Izraeli a visegrádské čtyřce. Ústava podle Zemana neukládá povinnost, aby musel akceptovat každý návrh, který je mu předložen. Výhrady má i k dalším kandidátů na ministry, ty ale jmenuje. Zeman to uvedl v prohlášení, které na webu Pražského hradu zveřejnil jeho mluvčí.

Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) již dříve řekl, že bude nucen podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, pokud Zeman nejmenuje všechny ministry nové vlády. S tímto postupem podle jejich dřívějšího vyjádření počítají i další předsedové vznikající vládní koalice.

Zeman své stanovisko zveřejnil poté, co se sešel se všemi kandidáty na ministry v nové vládě Petra Fialy. Dnes v Lánech jako posledního přijal uchazeče o místo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Nemluvil zatím s kandidátem na ministra zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL), který měl pozitivní test na koronavirus.

"U některých kandidátů se ukázalo, že se věcné problematice jim přisouzených resortů v minulosti nevěnovali, což zakládá riziko deficitu odborné kompetence," uvedl mluvčí ve stanovisku prezidenta. "Nicméně, ve snaze přispět k ustavení nové vlády neodmítne prezident republiky svůj podpis na jmenování těchto osob, pouze na problém nízké odbornosti a preference politických, respektive stranických funkcí, upozornil předsedu vlády," dodal.

Výjimkou je ale Lipavský, kterého Zeman podle svého mluvčího odmítá jmenovat ze čtyř důvodů. Má podle něj nízkou kvalifikaci, protože absolvoval jen bakalářské studium. Odkázal se na informace týdeníku Euro, podle kterého byla závěrečná bakalářská práce Lipavského hodnocena "nejhorší možnou známkou".

Kandidátovi na šéfa české diplomacie vyčítá "distancovaný postoj" ke spolupráci se zeměmi Visegrádu (Slovensko, Polsko, Maďarsko) a ke vztahu s Izraelem, což podle prezidenta je v rozporu s programovým prohlášením. Lipavský opakovaně odmítl tvrzení, že s těmito zeměmi nechce spolupracovat.

Poslední výtku k Lipavskému má Zeman kvůli jeho návrhu, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na českém území.

"Prezident republiky konstatuje, že Ústava ČR neukládá prezidentu republiky povinnost akceptovat každý návrh, který je mu předložen. Naopak, ústavodárcův výraz 'návrh' implikuje, že tento návrh může být jak přijat, tak odmítnut, jinak by nebyl návrhem," dodal ve stanovisku prezidentův mluvčí.

Fiala: Je třeba, aby ÚS vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování členů vlády

Je potřeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády. Na twitteru to dnes uvedl designovaný premiér Petr Fiala (ODS), který chce v pondělí po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech oznámit konkrétní kroky. Už dříve řekl, že bude nucen podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, pokud prezident nejmenuje všechny ministry nové vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN.

"Beru na vědomí dnešní stanovisko prezidenta republiky. Je třeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády. V pondělí po schůzce v Lánech oznámím, jaké budou naše konkrétní kroky. Jsme připraveni," uvedl Fiala.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ČTK sdělil, že strana plně stojí za nominací Lipavského. Zopakoval, že jde o kvalitního a kompetentního kandidáta, který reprezentuje koaliční program vznikající vlády. "Ta se opírá o hlasy lidí při volbách, což je klíčové. Není možné z těchto principů ustupovat. Občané se potřebují spolehnout na platnost zákonů v této zemi, že žijeme v parlamentní demokracii a že má jejich hlas ve volbách smysl," uvedl. Bartoš také připomněl, že Zeman dříve zastával názor, že prezident nemá pravomoci kandidáty "kádrovat".

Beru na vědomí dnešní stanovisko prezidenta republiky. Je třeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády. V pondělí po schůzce v Lánech oznámím, jaké budou naše konkrétní kroky. Jsme připraveni.

— Petr Fiala (@P_Fiala) December 10, 2021

Zeman v roce 1998 v roli předsedy ČSSD a budoucího předsedy vlády vyjádřil přesvědčení, že prezident nemá podle ústavy právo odmítnout některého z ministerských kandidátů. Tisk v té době uváděl, že důvěru tehdejšího prezidenta Václava Havla nemají jako případní kandidáti na funkce ministra zahraničí a ministra vnitra Jan Kavan a Václav Grulich. "Naprosto chápu právo pana prezidenta mít informace o těchto záměrech..., ale pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by to bylo v rozporu s příslušným článkem ústavy," řekl Zeman v červenci 1998. Prezident Havel vládu premiéra Zemana i s ministry Kavanem a Grulichem ten samý měsíc jmenoval.

"Nechť Ústavní soud díky kompetenční žalobě vymezí ústavní pravomoci prezidenta při jmenování ministrů. Je to potřeba," napsala ČTK předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Také lidovecký šéf Marian Jurečka ČTK sdělil, že bude nutné přistoupit ke kompetenční žalobě, aby bylo v této sporné otázce jednou provždy jasno.

"Nesouhlasím s důvody pana prezidenta nejmenovat Jana Lipavského na místo ministra zahraničí. Osobně ho znám ze zahraničního výboru a považuji ho za kvalitního a kompetentního kandidáta na tuto pozici," sdělil ČTK předseda STAN Vít Rakušan. "Už dopředu jsme deklarovali, že nebudeme naše kandidáty měnit, a proto nám nezbývá než podat proti tomuto rozhodnutí kompetenční žalobu," dodal.

Stanovisko prezidenta republiky k nejmenování Lipavského ministrem zahraničí

Ve dnech od 29. listopadu 2021 do 10. prosince 2021 se prezident republiky Miloš Zeman sešel se všemi navrženými kandidáty na ministerské funkce. U některých kandidátů se ukázalo, že se věcné problematice jim přisouzených resortů v minulosti nevěnovali, což zakládá riziko deficitu odborné kompetence. Nicméně, ve snaze přispět k ustavení nové vlády neodmítne prezident republiky svůj podpis na jmenování těchto osob, pouze na problém nízké odbornosti a preference politických, respektive stranických funkcí, upozornil předsedu vlády.

Jedinou výjimkou je osoba Jana Lipavského, jehož prezident republiky odmítá jmenovat z těchto důvodů:

1. Nízká kvalifikace. Na rozdíl od ostatních kandidátů pan Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou.

2. Distancovaný postoj k visegrádské spolupráci, což je v rozporu s připravovaným programovým prohlášením nové vlády.

3. Distancovaný postoj ke vztahu s Izraelem, což je rovněž v rozporu s programovým prohlášením.

4. Veřejný návrh Jana Lipavského, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky.

Prezident republiky konstatuje, že Ústava ČR neukládá prezidentu republiky povinnost akceptovat každý návrh, který je mu předložen. Naopak, ústavodárcův výraz "návrh" implikuje, že tento návrh může být jak přijat, tak odmítnut, jinak by nebyl návrhem.

Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky

Související

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.
Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Jan Lipavský ministerstvo zahraničí

Aktuálně se děje

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

včera

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

včera

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

28. února 2026 23:11

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy