Kina od 11. května, festivaly zrušeny. Vláda uvolnila pravidla pro roušky a ruší daň z nabytí nemovitosti

Kabinet dnes rozvolnil pravidla pro roušky a pendlery. Vláda také schválila, že místo vrácení vstupného budou moci organizátoři kulturních akcí dát zákazníkům vouchery na příští kulturní akci. Divadla, kina či cirkusy budou moci pro veřejnost otevřít už 11. května. Naopak se toto léto nebudou konat velké festivaly.

Nouzový stav v České republice kvůli epidemii nového typu koronaviru bude pokračovat do 17. května, rozhodla dnes po úterním souhlasu Sněmovny vláda. Stav nouze potřebuje zachovat, aby mohla dál platit omezení zavedená proti šíření nákazy. Nárůst nových případů nemoci covid-19 v posledních dnech zpomaluje, nová předpověď zdravotnických statistiků očekává na konci května 8500 nemocných.

Nouzový stav v Česku trvá od 12. března a bez prodloužení by skončil s dnešním dnem. Pro dodržení svého harmonogramu rozvolňování omezení zavedených kvůli koronaviru vláda potřebuje, aby nouzový stav platil aspoň do 25. května. Vyřešit situaci by měla podle premiéra Andreje Babiše (ANO) novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která má dát ministerstvu zdravotnictví možnost zakázat nebo omezit činnost obchodů, výrobu, veřejnou dopravu nebo regulovat hromadné akce. Kabinet by měl novelu projednat v pondělí 4. května.

 Roušky podle rozhodnutí vlády nebudou od pátku povinné pro děti od dvou do sedmi let v mateřských školách nebo dětských skupinách nebo za určitých podmínek pro umělce provádějící autorské dílo. Povinnost se nově nebude vztahovat i na lidi s duševními problémy nebo moderátory a redaktory v rádiu a televizi ve studiu bez hostů. Úlevou pro přeshraniční pracovníky bude to, že test na koronavirus budou muset podle informací ČTK předložit na hranicích jednou za měsíc, nyní je interval dvoutýdenní. Vláda by dnes měla podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jednat také o případném rozšíření kurzarbeitové podpory. Na příspěvek na mzdy by mohly dosáhnout i firmy, kterým poklesly tržby nejméně o 30 procent.

Po podpisu prezidenta Zemana bude zpětně od dubna ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali doma s potomky v souvislosti s uzavřením škol a školek kvůli koronavirové krizi, vzroste ze 60 na 80 procent denního vyměřovacího základu zaměstnance. Na dávku získá nově nárok také část lidí s dohodou o pracovní činnosti a o provedení práce. Prezident podepsal také nárůst plateb státu do zdravotního pojištění za děti a důchodce od června o 500 Kč měsíčně a od ledna o dalších 200 korun, což do systému pojištění přidá desítky miliard korun. Souhlasil také s tím, že stát dá záruku 150 miliard korun za komerční úvěry pro firmy s nejvýše 500 zaměstnanci, které by tak mohly získat na obnovu po epidemii kolem 495 miliard korun.

Ministerstvo školství chce nejpozději v první polovině příštího týdne představit návod s hygienickými opatřeními proti šíření nákazy, podle nějž by se školy měly řídit při částečném obnovení svého provozu. Střední školy se podle vládního plánu mají pro studenty posledních ročníků otevřít 11. května, první stupeň základních škol pak 25. května. O možnosti návratu deváťáků od 11. května, kterou avizoval ministr školství Robert Plaga (ANO), zatím základní školy nemají z ministerstva informace.

Rozvolňování restrikcí se projevuje v dopravě. Zájem lidí o cestování vlaky podle dopravců stoupá ve srovnání s předchozími týdny až o desítky procent. Kolínská automobilka TPCA ale obnovení výroby zastavené kvůli epidemii odsunula ze 4. na 18. května. Negativní dopad měla pandemie na hospodaření rakouské bankovní skupiny Erste Group Bank, která vlastní Českou spořitelnu. V prvním čtvrtletí jí klesl čistý zisk o 38 procent. Podle ekonomů bank sdružených v České bankovní asociaci budou po koronavirové krizi nejvíce postiženou částí ekonomiky služby. Za zásadní považují oživit export a udržet nezaměstnanost na nízkých úrovních.

Už dříve dostali výjimku z nošení ochranných prostředků dýchacích cest řidiči veřejné dopravy v uzavřených kabinách, členové domácnosti jedoucí v jednom autě, autisté či děti do dvou let.

 Vláda také schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Daňové odpočty zůstanou zachovány i u nových hypoték až do konce roku 2021. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zrušení daně bude znamenat snížení příjmů rozpočtu o zhruba 13,8 miliardy korun ročně, uvedlo již dříve MF. V letošním roce by to pak mělo být 10,6 miliardy korun.

Novela by měla mít podle ministryně zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, již daň platit nebudou. Pokud ji někdo již zaplatil, budou mu peníze vráceny. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr během prosince 2019 nebo později.

Zároveň vláda prodloužila z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení.

Související

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

Více souvisejících

Vláda ČR Roušky a respirátory život ministerstvo zdravotnictví Mateřské školy / školky děti Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 2 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 2 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil v ranním rozhovoru pro stanici Fox & Friends, že Spojené státy přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem a že by měly obdržet finanční kompenzaci za úsilí spojené s jeho ochranou. V reakci na snahy Íránu ovládnout tuto strategickou námořní trasu Trump uvedl, že USA průliv dříve střežily zadarmo, ale nyní za to dostanou zaplaceno hodně peněz, přičemž neupřesnil, jak by tento mechanismus měl fungovat. 

včera

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě

Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.

včera

Filip Turek

Filip Turek měl údajně nehodu, v centru Prahy se měl srazit se sanitkou

V centru Prahy, nedaleko stanice metra I. P. Pavlova, se krátce po poledni stala vážná dopravní nehoda. Podle prvotních informací se osobní automobil srazil s nemocničním sanitním vozem. Střet byl natolik silný, že sanitka po nárazu skončila převrácená na střeše přímo na tramvajových kolejích.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Česko zasáhnou velmi silné bouřky. Hrozí vichřice i kroupy

Český hydrometeorologický ústav vydal novou výstrahu, která na úterý upozorňuje na výskyt velmi silných bouřek a silnou zátěž teplem. Zároveň na Moravě kvůli pokračujícímu suchému a teplému počasí zůstává v platnosti dosavadní varování před rizikem vzniku a šíření požárů, a to až do odvolání.

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je otevřený, prohlašují USA. Írán tvrdí opak

Spojené státy v neděli provedly další kolo leteckých úderů proti Íránu, které mělo za cíl překazit jeho útoky na lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro globální dodávky ropy. Teherán na tyto akce odpověděl odvetnými údery napříč regionem. Americké ústřední velitelství Centcom oznámil, že operace, kterou nařídil prezident Donald Trump s cílem vyvodit odpovědnost vůči íránským silám, začala v 17:00 ET a byla dokončena kolem 22:30 ET. Zásahy směřovaly proti desítkám cílů a navázaly na sobotní útoky, které byly odvetou za íránské napadení kontejnerové lodi M/V GFS Galaxy plující pod kyperskou vlajkou. Plavidlo po zásahu utrpělo škody v motorovém prostoru, vypukl na něm požár a jeden člen posádky se pohřešuje. Během sobotních operací zasáhly americké síly na 140 vojenských objektů včetně odpalovacích míst pro rakety a drony.

včera

Kreml nasazuje do první linie Afričany. Zajatci se přesto chtějí vrátit do Ruska

Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy