Zmrazit platy i soudcům může být v rozporu s ústavním pořádkem, uvedl Šalomoun

Ve svém stanovisku k vládní předloze to uvedl ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (za Piráty). Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová již stav legislativní nouze na žádost vlády vyhlásila. Vláda navrhuje, aby platy politiků, soudců a státních zástupců zůstaly od února stejně vysoké jako loni.

Vláda schválila návrh ve středu. Sněmovna by ho mohla projednávat již příští úterý. Poslanci nejdřív musí rozhodnout, zda stav legislativní nouze trvá. Zrychlené schvalování v tomto režimu umožní schvalovat zákony včetně pozměňovacích návrhů třeba během jednoho dne. Sněmovna v tomto stavu jednala řadu měsíců od jara 2020, když projednávala předlohy související s opatřeními proti pandemii covidu.

Šalomoun ve svých připomínkách k vládnímu návrhu poukazuje především na sněmovní jednací řád, který stanoví, že postupovat ve stavu legislativní nouze lze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. "Vzhledem k výše uvedenému se upozorňuje, že projednání předloženého návrhu zákona ve stavu legislativní nouze by mohlo zatížit legislativní proces vadou, která je způsobilá vyvolat negativní následky v případě přezkumu tohoto předpisu u Ústavního soudu," varuje předseda Legislativní rady vlády. Cituje také ze staršího nálezu Ústavního soudu, kde mimo jiné stojí, že v praxi je tento parlamentní institut využíván velmi často.

Šalomoun místo toho navrhuje využít ustanovení jednacího řádu, které umožňuje schválit zákon ve zrychleném režimu již v prvním čtení, takzvaný paragraf 90. Tento postup ale můžou vetovat nejméně dva poslanecké kluby.

"Tím, že návrh zákona zasahuje do platové základny soudců, dostává se do možného rozporu s ústavním pořádkem České republiky, jak vyplývá z bohaté judikatury Ústavního soudu, která se týká platových restrikcí ve vztahu k soudcům," upozorňuje Šalomoun. Tím spíše to podle něj platí v situaci, kdy vláda platy jiných vybraných skupin zaměstnanců státu od 1. ledna naopak zvýšila. Uvádí také, že i když právo Evropské unie přímo neupravuje platy soudců, může být omezování platů vnímáno jako zásah do soudní moci ze strany exekutivy, která ohrožuje nezávislost soudní moci.

Vláda v důvodové zprávě naopak píše, že navrhované změny jsou v souladu s ústavu. "Platová restrikce dopadá stejně na představitele všech pilířů státní moci. Zároveň se jedná o úpravu striktně časově omezenou, a to v situaci, kdy se realizují úsporná opatření i ve vztahu k dalším skupinám osob odměňovaných z veřejných rozpočtů," stojí v důvodové zprávě.

Šalomoun má i další výhrady. "Nad rámec předloženého návrhu zákona lze konstatovat, že opakovaně zaváděné dočasné platové restrikce ve vztahu k představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a poslancům Evropského parlamentu by měly být spíše mimořádným zásahem zákonodárce do této oblasti," stojí také ve stanovisku předsedy legislativní rady. Dodává, že do budoucna by bylo vhodné přijít s koncepčním řešením odměňování ústavních činitelů místo jednorázových a časově omezených restrikcí. Ukončení těchto restrikcí je navíc spojeno se skokovým navýšením platů těmto osobám, což nutně vyvolává pokusy o další omezení, podotýká.

Šalomoun na závěr uvádí, že pokud se vláda neztotožní s jeho připomínkami, aby návrh zákona schválila a navrhla předsedkyni Sněmovny vyhlásit stav legislativní nouze. Na základě Šalomounovy výjimky, kterou udělil loni 29. prosince, nebyl vládní návrh projednán v připomínkovém řízení. Stanoviska dalších institucí nejsou proto na vládním webu k dispozici.