Zmrazit platy i soudcům může být v rozporu s ústavním pořádkem, uvedl Šalomoun

Projednávání vládního návrhu na zmrazení platů ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců ve stavu legislativní nouze by mohlo narazit u Ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že návrh příslušného zákona, který poslancům předložila koaliční vláda Petra Fialy (ODS), zasahuje i do platové základny soudců, dostává se také do možného rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Ve svém stanovisku k vládní předloze to uvedl ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (za Piráty). Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová již stav legislativní nouze na žádost vlády vyhlásila. Vláda navrhuje, aby platy politiků, soudců a státních zástupců zůstaly od února stejně vysoké jako loni.

Vláda schválila návrh ve středu. Sněmovna by ho mohla projednávat již příští úterý. Poslanci nejdřív musí rozhodnout, zda stav legislativní nouze trvá. Zrychlené schvalování v tomto režimu umožní schvalovat zákony včetně pozměňovacích návrhů třeba během jednoho dne. Sněmovna v tomto stavu jednala řadu měsíců od jara 2020, když projednávala předlohy související s opatřeními proti pandemii covidu.

Šalomoun ve svých připomínkách k vládnímu návrhu poukazuje především na sněmovní jednací řád, který stanoví, že postupovat ve stavu legislativní nouze lze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. "Vzhledem k výše uvedenému se upozorňuje, že projednání předloženého návrhu zákona ve stavu legislativní nouze by mohlo zatížit legislativní proces vadou, která je způsobilá vyvolat negativní následky v případě přezkumu tohoto předpisu u Ústavního soudu," varuje předseda Legislativní rady vlády. Cituje také ze staršího nálezu Ústavního soudu, kde mimo jiné stojí, že v praxi je tento parlamentní institut využíván velmi často.

Šalomoun místo toho navrhuje využít ustanovení jednacího řádu, které umožňuje schválit zákon ve zrychleném režimu již v prvním čtení, takzvaný paragraf 90. Tento postup ale můžou vetovat nejméně dva poslanecké kluby.

"Tím, že návrh zákona zasahuje do platové základny soudců, dostává se do možného rozporu s ústavním pořádkem České republiky, jak vyplývá z bohaté judikatury Ústavního soudu, která se týká platových restrikcí ve vztahu k soudcům," upozorňuje Šalomoun. Tím spíše to podle něj platí v situaci, kdy vláda platy jiných vybraných skupin zaměstnanců státu od 1. ledna naopak zvýšila. Uvádí také, že i když právo Evropské unie přímo neupravuje platy soudců, může být omezování platů vnímáno jako zásah do soudní moci ze strany exekutivy, která ohrožuje nezávislost soudní moci.

Vláda v důvodové zprávě naopak píše, že navrhované změny jsou v souladu s ústavu. "Platová restrikce dopadá stejně na představitele všech pilířů státní moci. Zároveň se jedná o úpravu striktně časově omezenou, a to v situaci, kdy se realizují úsporná opatření i ve vztahu k dalším skupinám osob odměňovaných z veřejných rozpočtů," stojí v důvodové zprávě.

Šalomoun má i další výhrady. "Nad rámec předloženého návrhu zákona lze konstatovat, že opakovaně zaváděné dočasné platové restrikce ve vztahu k představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a poslancům Evropského parlamentu by měly být spíše mimořádným zásahem zákonodárce do této oblasti," stojí také ve stanovisku předsedy legislativní rady. Dodává, že do budoucna by bylo vhodné přijít s koncepčním řešením odměňování ústavních činitelů místo jednorázových a časově omezených restrikcí. Ukončení těchto restrikcí je navíc spojeno se skokovým navýšením platů těmto osobám, což nutně vyvolává pokusy o další omezení, podotýká.

Šalomoun na závěr uvádí, že pokud se vláda neztotožní s jeho připomínkami, aby návrh zákona schválila a navrhla předsedkyni Sněmovny vyhlásit stav legislativní nouze. Na základě Šalomounovy výjimky, kterou udělil loni 29. prosince, nebyl vládní návrh projednán v připomínkovém řízení. Stanoviska dalších institucí nejsou proto na vládním webu k dispozici.

Související

Ivan Bartoš

Bartoš potvrdil konec Pirátů ve Fialově vládě. Už je stanovený termín

Piráti v úterý opustí vládu i pětikoalici, oznámil končící vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Stane se tak po jednání stranického poslaneckého klubu. Podle Bartoše podají demisi ministr zahraničí Jan Lipavský a ministr pro legislativu Michal Šalomoun. 

Více souvisejících

Michal Šalomoun soudy

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy