Politolog: Rusko nás označuje za nepřátele, ale část voličů hrozbu nevidí. Odchod z NATO by Česko stál bezpečí i stabilitu

„Část elektorátu často hrozbu z Ruska nebere vážně a argumentuje otázkou, co by u nás Rusko asi tak hledalo. Střední Evropa ovšem vždy historicky byla oblastí ruského zájmu a není to tak dávno, co byla po čtyři dekády Sověty ovládána,“ připomněl Jágr s tím, že je celá historie Ruska založená na expanzi. „Perspektivou Ruska představujeme bohaté a rozvinuté území, ostatně Rusové usilují o mnohem méně rozvinuté oblasti jako jsou Ukrajina, Moldavsko či Gruzie,“ podotkl.

Opětovná podpora komunistů pak může být vysvětlena tím, že za minulého režimu „řada lidí neměla pocit, že nějak extrémně strádá. „Mnozí občané v této éře prožili nejlepší roky života, respektive své mládí a režim jim nabízel některé jistoty, o kterým se jejich dětem a vnukům dnes může jen zdát,“ vysvětlil politolog.

Zdůraznil však, že na mnohé se zapomnělo. „Zejména na zločiny komunismu, které se dnes relativizují, ale třeba i na bytové krize v 50. a 60. letech či omezenou suverenitu a absolutní závislost na rozhodování soudruhů v Moskvě, popřípadě na to, kolik národního bohatství bylo vyvezeno ve formě uranu, a to za směšné ceny, které určovali Sověti,“ popsal.

Dodal, že KSČ měla nevídaný počet členů a rozšířila se do mnoha rodin. „Nostalgii po starých časech rovněž podporují neustálé reprízy socialistických seriálů a estrád, selhává ale i základní a středoškolské školství, které se téměř nevěnuje dějinám 2. poloviny 20. století,“ upozornil Jágr.

V jedné věci se Československo lišilo od ostatních států, a nápadně to připomíná dnešní dobu. „Nesmíme také zapomínat na to, že komunisté u nás na rozdíl od ostatních okolních států vyhráli i ve volbách, které proběhly relativně svobodně, a to v roce 1946. V okolních státech se komunisté dostali k moci masivními volebními podvody a za přítomnosti sovětských tanků. Kořeny přízně Čechů vůči komunismu jsou tak mnohem hlubší,“ shrnul.

Odejít z NATO? 2 % HDP zdaleka nebudou stačit

Podle Jágra mnoho voličů protestních uskupení nedokáže nebo nechce domýšlet, jaké politické a ekonomické důsledky by mělo opuštění NATO nebo EU. „Pokud bychom chtěli spoléhat v obraně jen na sebe, rozpočet na obranu by musel být násobně vyšší než v současnosti, kdy na obranu vydáváme 2 % HDP. Počet vojáků i armádní techniky by se musel znásobit, vyzbrojení umožňující účinnou sebeobranu by trvalo roky a finance pro armádu by chyběly všude jinde, což by ohrožovalo životní úroveň obyvatel,“ vysvětlil. K tomu je riziko válečného konfliktu nejvyšší od dob studené války, doplnil.

Naproti tomu ekonomické dopady odchodu z Evropské unie nejlépe ilustruje odchod Velké Británie. „Často se také zapomíná, že členství v EU ČR za dvacet let přineslo bilion korun a výrazný vzestup životní úrovně, členství v EU rovněž vyhovuje naší exportní politice,“ poznamenal Jágr.

Čechy více zajímá zahraničí

Jako zásadní zdůraznil postroj protestních koalic SPD nebo Stačilo k členství v EU a NATO. „Připomíná to situaci z období migrační krize, kdy se řada stran profilovala primárně na odporu vůči migraci, přičemž další témata těchto uskupení již byla sekundární,“ nastínil politolog.

Mezinárodní politika je navíc od napadení Ukrajiny Ruskem občany mnohem víc sledována. „Ukrajinská otázka navíc polarizuje českou populaci, přičemž protestní koalice účinně akcentují a rozdmýchávají protiukrajinské nálady a postoje. Mezinárodní politiku tyto koalice strategicky postavily na první místo a zdá se, že tato strategie byla účinná,“ upřesnil Jágr.

Další silná témata se u těchto uskupení hledají jen těžko, vyjma odporu vůči současným vládním představitelům. „A zřejmě to stačí. Zdá se, že zásadní je pro ně postavit se radikálně proti mainstreamu a odmítat být politicky korektní. Už Masaryk ale říkal, že rozčílení není program,“ připomněl.

Emoce nad rozum?

Rozhodování u voleb bývá podle Jágra obecně více o emocích než o racionálních úvahách ohledně reálnosti či dopadů slibů. „Lidé dnes volí primárně konkrétní persony, se kterými se sebe-identifikují a které jsou jim svou rétorikou i jednáním nejblíže. Je přirozené, že příchod statisíců nových obyvatel vyvolává pnutí, horší je ale to, pokud občané nevnímají reálné bezpečnostní hrozby ze strany Ruska,“ vysvětil.

Varování přitom přichází přímo z Moskvy. „Varováním by mělo být už to, že nám bývalý prezident Ruska opakovaně vyhrožuje vybombardováním a že nás putinovský režim označuje za nepřátelskou zemi. Hitler také nejprve útočil rétoricky. Zbytek příběhu známe. Toto není strašením Ruskem, je spíše apel na to, že bychom měli vnímat všechny možné scénáře, a to i ty nejhorší,“ zdůraznil.

Vláda tvořená nebo podporovaná stranami, které ve stávající mezinárodní situaci volají po odchodu z EU nebo NATO, může Českou republiku dostat do pozice, kdy bude vnímaná jako nevyzpytatelný partner. „Těžko pak budeme moct očekávat od našich partnerů rozhodné reakce v situacích vážné krize. Dobře to ilustruje případ Maďarska, se kterým například nebývají vždy sdíleny všechny zpravodajské informace, a to právě z důvodu nespolehlivosti země,“ uzavřel Jágr.