Práci v Česku má teď 98.400 uprchlíků, dvě třetiny jsou ženy

Na diskusi o etickém zaměstnávání cizinců, která se dnes konala v sídle vlády, to řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Na podmínky a mzdy uprchlíků se zaměřila inspekce práce, nerovné zacházení neodhalila. Problém podle ní ale představují některé agentury, které práci zajišťují.

"Daří se zvyšovat procento lidí, kteří pracují na zpojistnitelné vztahy (platí odvody). Začínali jsme v dubnu či květnu na 45 procent, teď jsme na 80 procentech (z pracujících uprchlíků)," uvedla Štěpánková.

Uprchlíci s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez překážek, povolení nepotřebují. Zaměstnavatel musí jejich přijetí oznámit úřadům práce. Ty mají nyní nahlášených 98.350 ukrajinských zaměstnanců a dohodářů s dočasnou ochranou. Z nich 75.643 platí odvody. Pojistné hradí zaměstnanci i pracovníci na dohodu o provedení práce (DPP), jejichž odměna za měsíc přesahuje 10.000 korun. U dohody o pracovní činnosti (DPČ), na kterou se dá pracovat v průměru nejvýš 20 hodin týdně rok, se odvádí pojistné u výdělku nad 4000 korun.

Úřady práce registrují nyní 15.302 uchazečů a 1360 zájemců o zaměstnaní. Do kurzů češtiny přes úřad práce nastoupilo 2668 lidí, zatím ho dokončilo 2004 osob. "V rekvalifikacích máme slepé místo, protože jsme schopni kurzy nabízet, lidé ale na ně nechodí," uvedla šéfka sekce.

Nedaří se ani využít kvalifikaci příchozích. Zhruba 80 procent lidí pracuje v nízkokvalifikovaných profesích. "Základní důvod je ten, že samotní lidé nemají jistotu, jak dlouho tu budou chtít zůstat. Až 70 procent vnímá svůj pobyt jako dočasný, nechtějí se úplně navázat na danou pozici," řekla Štěpánková. Podle ní uplatnění v původní profesi nenahrává ani struktura české ekonomiky, kdy zaměstnavatelé požadují nižší kvalifikace.

Na zaměstnávání uprchlíků se loni zaměřila inspekce práce. Sledovala, zda mají srovnatelné podmínky a výdělek jako čeští pracovníci. Zahájila 534 kontrol, zatím dokončila 434. "Nezaznamenali jsme žádné závažné případy, že by se zaměstnavatel choval k ukrajinských zaměstnancům jinak než k českým, že by jim platil méně," uvedl Jiří Macíček ze Státního úřadu inspekce práce. Podle něj největší problém představují takzvané zastřené agentury práce, které ke zprostředkování nemají povolení. Obcházejí to obchodními smlouvami.

Vedoucí odboru center na podporu integrace správy uprchlických zařízení Jiří Vesecký pak zmínil také agentury, které uprchlíky zaměstnávají i ubytovávají. Za bydlení dostávají peníze od státu, současně ho účtují ale i uprchlíkům. "Není to věc, která je výjimečná, je poměrně častá," řekl Vesecký. Pod hrozbou ztráty ubytování tak lidé přistoupí na nevýhodné podmínky.