Dramatik a disident Václav Havel byl po pádu komunistického režimu čtyřikrát zvolen prezidentem republiky. Poprvé již koncem roku 1989, kdy se stal hlavou tehdejší Československé socialistické republiky (ČSSR), podruhé v červenci 1990 prezidentem již přejmenované České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). Po rozpadu federace byl před 30 lety, 26. ledna 1993, zvolen prvním prezidentem samostatné České republiky. Funkci pak obhájil o pět let později.
Havel, humanista a dodnes ve světě jedna z nejznámějších osobností ČR, byl před listopadem 1989 znám jako spisovatel, dramatik a esejista, ale především jako vůdčí osobnost československého disentu, spoluzakladatel a mluvčí Charty 77. Do politiky oficiálně vstoupil v listopadu 1989, kdy stál v čele delegace Občanského fóra při jednání s představiteli státu a Komunistické strany Československa (KSČ) o reorganizaci vlády, parlamentu, svobodných volbách a o dalších vnitropolitických otázkách.
Po abdikaci prezidenta Gustáva Husáka v prosinci 1989 byl Havel jediným kandidátem na tuto funkci, na kterém se shodli představitelé rozhodujících politických sil. Prezidentem tehdejšího Československa byl zvolen 29. prosince 1989. Poslanci ho zvolili jednohlasně, svůj hlas mu tedy dali i ti, jimž "vděčil" za svou "kariéru trestance" s téměř pěti lety vězení na kontě: mezi 350 poslanci sedělo tehdy ještě 250 komunistů.
Jako reprezentant nové demokracie byl Havel znovu zvolen 5. července 1990, tentokrát již jako prezident kompromisně přejmenované federace ČSFR. O dva roky později, kdy bylo zřejmé, že společný stát Čechů a Slováků zanikne, Havel z funkce prvního muže ve státě 20. července 1992 odstoupil poté, co slovenští poslanci zablokovali jeho potvrzení ve funkci a Slovenská národní rada přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Jelikož Havlův nástupce již volen nebyl (některé pravomoci prezidenta pak až do konce roku 1992 vykonával předseda federální vlády Jan Stráský), stal se tak posledním prezidentem Československa.
Od chvíle, kdy bylo jasné, že od 1. ledna 1993 bude existovat samostatná Česká republika, bylo jméno Václava Havla spojováno s funkcí prvního prezidenta nového státu. Oficiální návrh kandidatury Václava Havla byl podán z pověření čtyř poslaneckých klubů vládní koalice (ODS, KDU-ČSL, ODA a KDS) 18. ledna 1993. Při volbě 26. ledna 1993 se v tajném hlasování pro Havla vyslovilo 109 poslanců, zatímco pro jeho dva protikandidáty dohromady 63 poslanců - Marie Stiborová, kandidátka poslaneckého klubu Levý blok, získala 49 hlasů a Miroslav Sládek navržený klubem SPR-RSČ 14 hlasů. Tehdejší premiér Václav Klaus po volbě řekl, že věří, že zvolení Havla přispěje ke stabilizaci politické situace v zemi. Svého úřadu se první český prezident ujal na dobu pěti let po složení slibu 2. února 1993.
O tom, že se bude ucházet o prezidentský úřad i na další funkční období, pokud bude navržen, se Havel rozhodl v červenci 1997. Oficiálním kandidátem se stal 10. prosince 1997, kdy přijal návrh poslanců a senátorů KDU-ČSL, ODA, ODS a ČSSD. Kromě Havla se o funkci ucházeli i Stanislav Fischer (KSČM) a Miroslav Sládek (SPR-RSČ). Prezident byl poprvé volen na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu. V prvním kole tajné volby neuspěl žádný z kandidátů, do druhého kola postoupil jen Havel a 20. ledna 1998 byl zvolen podruhé prezidentem ČR. V úřadě zůstal až do konce funkčního období, v březnu 2003 ho na Hradě vystřídal Václav Klaus.
Havel se po odchodu z Hradu nadále veřejně angažoval, zejména na podporu lidských práv. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let.
Související
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Týdenní výhled filmů: Návrat Krotitelů duchů, nástrahy učitelských autorit nebo sicilská retro queer romance
Aktuálně se děje
včera
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
včera
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
včera
Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla
včera
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
včera
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
včera
Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket
včera
Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti
včera
Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí
včera
Vražda dítěte na Lounsku. Policie přiznala, že zadržela příbuzného oběti
včera
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
včera
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
včera
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
včera
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
včera
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
včera
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
včera
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
včera
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
včera
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
3. března 2026 22:00
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
3. března 2026 20:49
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.
Zdroj: Libor Novák