Dramatik a disident Václav Havel byl po pádu komunistického režimu čtyřikrát zvolen prezidentem republiky. Poprvé již koncem roku 1989, kdy se stal hlavou tehdejší Československé socialistické republiky (ČSSR), podruhé v červenci 1990 prezidentem již přejmenované České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). Po rozpadu federace byl před 30 lety, 26. ledna 1993, zvolen prvním prezidentem samostatné České republiky. Funkci pak obhájil o pět let později.
Havel, humanista a dodnes ve světě jedna z nejznámějších osobností ČR, byl před listopadem 1989 znám jako spisovatel, dramatik a esejista, ale především jako vůdčí osobnost československého disentu, spoluzakladatel a mluvčí Charty 77. Do politiky oficiálně vstoupil v listopadu 1989, kdy stál v čele delegace Občanského fóra při jednání s představiteli státu a Komunistické strany Československa (KSČ) o reorganizaci vlády, parlamentu, svobodných volbách a o dalších vnitropolitických otázkách.
Po abdikaci prezidenta Gustáva Husáka v prosinci 1989 byl Havel jediným kandidátem na tuto funkci, na kterém se shodli představitelé rozhodujících politických sil. Prezidentem tehdejšího Československa byl zvolen 29. prosince 1989. Poslanci ho zvolili jednohlasně, svůj hlas mu tedy dali i ti, jimž "vděčil" za svou "kariéru trestance" s téměř pěti lety vězení na kontě: mezi 350 poslanci sedělo tehdy ještě 250 komunistů.
Jako reprezentant nové demokracie byl Havel znovu zvolen 5. července 1990, tentokrát již jako prezident kompromisně přejmenované federace ČSFR. O dva roky později, kdy bylo zřejmé, že společný stát Čechů a Slováků zanikne, Havel z funkce prvního muže ve státě 20. července 1992 odstoupil poté, co slovenští poslanci zablokovali jeho potvrzení ve funkci a Slovenská národní rada přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Jelikož Havlův nástupce již volen nebyl (některé pravomoci prezidenta pak až do konce roku 1992 vykonával předseda federální vlády Jan Stráský), stal se tak posledním prezidentem Československa.
Od chvíle, kdy bylo jasné, že od 1. ledna 1993 bude existovat samostatná Česká republika, bylo jméno Václava Havla spojováno s funkcí prvního prezidenta nového státu. Oficiální návrh kandidatury Václava Havla byl podán z pověření čtyř poslaneckých klubů vládní koalice (ODS, KDU-ČSL, ODA a KDS) 18. ledna 1993. Při volbě 26. ledna 1993 se v tajném hlasování pro Havla vyslovilo 109 poslanců, zatímco pro jeho dva protikandidáty dohromady 63 poslanců - Marie Stiborová, kandidátka poslaneckého klubu Levý blok, získala 49 hlasů a Miroslav Sládek navržený klubem SPR-RSČ 14 hlasů. Tehdejší premiér Václav Klaus po volbě řekl, že věří, že zvolení Havla přispěje ke stabilizaci politické situace v zemi. Svého úřadu se první český prezident ujal na dobu pěti let po složení slibu 2. února 1993.
O tom, že se bude ucházet o prezidentský úřad i na další funkční období, pokud bude navržen, se Havel rozhodl v červenci 1997. Oficiálním kandidátem se stal 10. prosince 1997, kdy přijal návrh poslanců a senátorů KDU-ČSL, ODA, ODS a ČSSD. Kromě Havla se o funkci ucházeli i Stanislav Fischer (KSČM) a Miroslav Sládek (SPR-RSČ). Prezident byl poprvé volen na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu. V prvním kole tajné volby neuspěl žádný z kandidátů, do druhého kola postoupil jen Havel a 20. ledna 1998 byl zvolen podruhé prezidentem ČR. V úřadě zůstal až do konce funkčního období, v březnu 2003 ho na Hradě vystřídal Václav Klaus.
Havel se po odchodu z Hradu nadále veřejně angažoval, zejména na podporu lidských práv. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let.
Související
Dagmar Havlová odebrala Knihovně souhlas s užíváním jména exprezidenta
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu
před 2 hodinami
Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku
před 3 hodinami
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
před 4 hodinami
Opět ho vypískají? Klempíř dorazil na festival do Varů, i když tvrdil, že nepřijede
před 6 hodinami
Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty
před 7 hodinami
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
před 8 hodinami
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 9 hodinami
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 11 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 12 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 13 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 14 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 15 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.
Zdroj: David Holub