Před 30 lety byl Václav Havel zvolen prezidentem České republiky

Dramatik a disident Václav Havel byl po pádu komunistického režimu čtyřikrát zvolen prezidentem republiky. Poprvé již koncem roku 1989, kdy se stal hlavou tehdejší Československé socialistické republiky (ČSSR), podruhé v červenci 1990 prezidentem již přejmenované České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). Po rozpadu federace byl před 30 lety, 26. ledna 1993, zvolen prvním prezidentem samostatné České republiky. Funkci pak obhájil o pět let později.

Havel, humanista a dodnes ve světě jedna z nejznámějších osobností ČR, byl před listopadem 1989 znám jako spisovatel, dramatik a esejista, ale především jako vůdčí osobnost československého disentu, spoluzakladatel a mluvčí Charty 77. Do politiky oficiálně vstoupil v listopadu 1989, kdy stál v čele delegace Občanského fóra při jednání s představiteli státu a Komunistické strany Československa (KSČ) o reorganizaci vlády, parlamentu, svobodných volbách a o dalších vnitropolitických otázkách.

Po abdikaci prezidenta Gustáva Husáka v prosinci 1989 byl Havel jediným kandidátem na tuto funkci, na kterém se shodli představitelé rozhodujících politických sil. Prezidentem tehdejšího Československa byl zvolen 29. prosince 1989. Poslanci ho zvolili jednohlasně, svůj hlas mu tedy dali i ti, jimž "vděčil" za svou "kariéru trestance" s téměř pěti lety vězení na kontě: mezi 350 poslanci sedělo tehdy ještě 250 komunistů.

Jako reprezentant nové demokracie byl Havel znovu zvolen 5. července 1990, tentokrát již jako prezident kompromisně přejmenované federace ČSFR. O dva roky později, kdy bylo zřejmé, že společný stát Čechů a Slováků zanikne, Havel z funkce prvního muže ve státě 20. července 1992 odstoupil poté, co slovenští poslanci zablokovali jeho potvrzení ve funkci a Slovenská národní rada přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Jelikož Havlův nástupce již volen nebyl (některé pravomoci prezidenta pak až do konce roku 1992 vykonával předseda federální vlády Jan Stráský), stal se tak posledním prezidentem Československa.

Od chvíle, kdy bylo jasné, že od 1. ledna 1993 bude existovat samostatná Česká republika, bylo jméno Václava Havla spojováno s funkcí prvního prezidenta nového státu. Oficiální návrh kandidatury Václava Havla byl podán z pověření čtyř poslaneckých klubů vládní koalice (ODS, KDU-ČSL, ODA a KDS) 18. ledna 1993. Při volbě 26. ledna 1993 se v tajném hlasování pro Havla vyslovilo 109 poslanců, zatímco pro jeho dva protikandidáty dohromady 63 poslanců - Marie Stiborová, kandidátka poslaneckého klubu Levý blok, získala 49 hlasů a Miroslav Sládek navržený klubem SPR-RSČ 14 hlasů. Tehdejší premiér Václav Klaus po volbě řekl, že věří, že zvolení Havla přispěje ke stabilizaci politické situace v zemi. Svého úřadu se první český prezident ujal na dobu pěti let po složení slibu 2. února 1993.

O tom, že se bude ucházet o prezidentský úřad i na další funkční období, pokud bude navržen, se Havel rozhodl v červenci 1997. Oficiálním kandidátem se stal 10. prosince 1997, kdy přijal návrh poslanců a senátorů KDU-ČSL, ODA, ODS a ČSSD. Kromě Havla se o funkci ucházeli i Stanislav Fischer (KSČM) a Miroslav Sládek (SPR-RSČ). Prezident byl poprvé volen na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu. V prvním kole tajné volby neuspěl žádný z kandidátů, do druhého kola postoupil jen Havel a 20. ledna 1998 byl zvolen podruhé prezidentem ČR. V úřadě zůstal až do konce funkčního období, v březnu 2003 ho na Hradě vystřídal Václav Klaus.

Havel se po odchodu z Hradu nadále veřejně angažoval, zejména na podporu lidských práv. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let.

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

Více souvisejících

Václav Havel prezident čr

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Tim Walz

Další tragická střelba v Minnesotě. Walz aktivoval Národní gardu

V USA se řeší další tragická střelba ve státě Minnesota, kterou mají na svědomí federální bezpečnostní složky. V sobotu zemřel sedmatřicetiletý muž. Podle rodiny se zastával ženy, přičemž se dostal do konfliktu s příslušníky. Ministerstvo tvrdí, že muž byl ozbrojený a bránil se snahám o odzbrojení. O případu informovala stanice NBC. 

před 2 hodinami

včera

včera

Ester Ledecká

Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí

Český snowboarding zažil v pátek neobyčejný historický den. V rakouském Simonhöhe si totiž obě české reprezentantky v tomto sportu Ester Ledecká a Zuzana Maděrová v závodu paralelního obřího slalomu dojely pro cenné kovy. Zatímco Maděrová navázala na předešlé úspěchy v tomto ročníku Světového poháru bronzovou medailí, Ledecká celý závod ovládla a připsala si tak svůj jubilejní 30. triumf v rámci Světového poháru.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

včera

včera

včera

včera

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

včera

včera

včera

včera

včera

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy