Prezident Petr Pavel předal jmenovací dekrety 93 profesorům v pražském Karolinu. Mezi profesory se nacházejí technici, lékaři, právníci, fyzici a chemici. Příjemci jmenovacího dekretu byli i historik umění Jiří Fajt a fyzik Ivan Ošťádal, jejichž udělení nejvyššího akademického titulu bylo předchozím prezidentem Milošem Zemanem odmítáno z důvodu výhrad ohledně jejich minulosti.
"Přebírání dekretů z rukou hlavy státu v prostorách naší nejstarší univerzity, přestože není úplně obvyklé v zemích našich evropských partnerů, považuji za podtržení významu a důležitosti tohoto momentu. Udělení profesorského titulu je oceněním schopností těch, kteří se na cestě vědy a vysokoškolského vzdělávání dostali nejdále. Titul profesora se pojí s těmi nejvýznačnějšími a nejuznávanějšími osobnostmi jednotlivých oborů a zároveň je znakem respektu vašich kolegů z akademické sféry k vaší dosavadní práci," uvedl Pavel v projevu.
"Nyní přichází doba, kdy kromě práce na svém vlastním profesním rozvoji musíte myslet stále více na výzkumnou práci vašich doktorandů, růst vašich odborných asistentů a docentů. Budete odpovědni za vychovávání další generace, která se jednoho dne stane vašimi nástupci. Dnešní dynamická doba nás všechny dostává pod tlak a často dává prostor věnovat se jen některým typům problémů, často dílčím a zdaleka ne těm nejdůležitějším a komplexním. Tento tlak se nevyhýbá ani vědeckému a akademickému prostředí. Jsem si vědom, jaké nestabilitě někteří z vás čelí na svých pracovištích," dodal.
Podle Pavla je české veřejné vysoké školství významně podfinancováno ve srovnání s průměrem zemí OECD. Obzvlášť těžce tato situace podle něj dopadá na některé humanitní a sociálně-vědní obory. "Byl bych rád, kdybyste vedle vzdělávání a vědy mysleli i na třetí roli univerzit, tedy na službu společnosti. Abyste využívali své vysoké expertízy i směrem ven z univerzity a aktivně ovlivňovali veřejnou diskusi, která se dnes často stává prostředím mýtů a polopravd," uvedl.
Podle Pavla je důležité, aby kvalita vzdělání a rozvoj vědy zůstaly naší celospolečenskou prioritou. "Budu se opakovat, když řeknu, že kvalita vzdělávání, kterou nabízíme našim dětem a mladé generaci dnes, rozhodne o stavu naší společnosti v budoucnosti. Také proto se během svého prezidentského období budu zasazovat, aby vláda dodržela vlastní příslib, že jsou věda a vzdělání jednou z jejích hlavních priorit. A tím nemyslím pouze na papíře, ale ve skutečnosti," tvrdí.
Přiznal, že se znepokojením sleduje, že se ve státním rozpočtu dlouhodobě snižuje podíl výdajů na terciální vzdělávání. "Také poslední návrh úsporných opatření počítá s tím, že školství a věda budou oblastí, kde se mají ušetřit další desítky miliard. Znamená to, že jdeme opačnou cestou než země, které často označujeme za náš vzor a inspiraci. Přál bych si, aby se česká věda a výzkum rychleji přibližovaly excelentní úrovni a také aby rostlo naše zapojení do ještě větší mezinárodní spolupráce. Uvědomuji si ale, že bez dostatečných zdrojů a také bez efektivních nástrojů měření kvality se mezinárodně konkurenceschopná excelentní věda dělat nedá," dodal.
Související
Pavel chce počkat na závěry vyšetřování podezřelého požáru v Pardubicích
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
Aktuálně se děje
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
včera
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
včera
Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?
včera
Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů
včera
Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli
včera
Předpověď počasí na začátek Velikonoc. Má být den ode dne lépe
včera
Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti
26. března 2026 21:58
Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání
V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů.
Zdroj: Jan Hrabě