Příjmy státu z DPH nadále rostou. Výjimkou byl covidový rok 2020

Z dlouhodobého pohledu přispívá zvýšení inkasa DPH hospodářský růst, letos se podle ministerstva financí navíc projevuje i vysoká inflace. Meziroční pokles inkasa HDP byl pouze v letech 2009, kdy ho způsobila hospodářská recese, a v roce 2020. Tehdy inkaso ovlivnila pandemie koronaviru, kdy se snížila ekonomická výkonnost a zároveň stát v rámci protipandemických opatření snížil nebo odpustil DPH na vybrané zboží a služby.

DPH představuje pro stát dominantní daňový příjem. Letos od ledna do listopadu se její inkaso dosáhlo 487,7 miliardy korun, tedy 46,6 procenta objemu všech vybraných daní.

DPH patří v ČR mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. V letošním roce získá 64,38 procenta vybrané DPH státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.

Základní sazba DPH v Česku je nyní 21 procent, na této úrovni je od roku 2013. Při zavedení daně z přidané hodnoty byla základní sazba 23 procent, postupně se snížila na 19 procent, než vlády začaly v roce 2010 s jejím opětovným zvyšováním. V mezinárodním srovnání se základní sazba pohybuje na průměru Evropské unie.

Přesnou výši sazeb DPH Evropská unie nestanovuje. Platí ale obecné pravidlo, že základní sazba nesmí být nižší než 15 procent a snížené sazby na vybrané zboží a služby nesmí být nižší než pět procent. Státy přitom mohou využít nanejvýš dvě snížené sazby. V Česku jsou snížené sazby 15 a deset procent, což je v evropském srovnání nadprůměrné.

V některých zemích EU se na některé zboží a služby uplatňuje i nižší sazba než pět procent. Tuto výjimku mají státy, které takovou sazbu DPH využívaly už před rokem 1991 a původně se předpokládalo, že budou postupně rušeny. Dosud je využívají Francie, Lucembursko, Itálie, Španělsko a Irsko. Jedinou zemí EU, která uplatňuje pouze základní sazbu DPH, je Dánsko, kde tato sazba činí 25 procent.