Roku 1988 odpremiéroval komediální horor Beetlejuice a stal se takřka instantním popkulturním fenoménem. Šibalský a démonický podmanivý antihrdina se teď navrací ze záhrobí v pokračování, jež opět okouzlí svou bizarností. Zároveň však reflektuje, jak moc se společnost od 80. let změnila.
Beetlejuice nejen že učinil hvězdy z Michaela Keatona, jenž ztvárnil potrhlého antihrdinu, Winony Ryder, jež otiskla půvab konvencím se vymykající Lydii, ale také zpopularizoval gotickou subkulturu. Výtvarně pokřivené, temné a lákavě divné kostýmy a kulisy jsou tím prvním, co si se jménem režiséra filmu Tima Burtona spojujeme. I pro něj byl Beetlejuice průlomem, ačkoli měl v té době za sebou komerčně úspěšnou celovečerní adaptaci tehdy populární televizní postavy Pee-Weeho velké dobrodružství (1985). Burton svou kariérou přinesl divnost a hravou temnotu do mainstreamu. Ukázal, že nadpřirozené výtvarné kulisy a speciální efekty nemusí být vždy pseudorealistického rázu a na deformaci reality se dá díky jasnému uměleckému vedení snadno přistoupit. Burtonova poetika je však v posledních letech značně ospalá, daleko vzdálená jeho původní poetice. V 90. letech formativní tvůrce vycházející z expresionistických tradic dnes spoléhá na digitální světy a dříve vtahující imaginace z jeho filmů postupně vyprchává.
Burton se teď s ústředními představiteli vrací zpátky ke kořenům. Na pokračování Beetlejuice Beetlejuice se začalo pracovat roku 2022 a minulý týden slavnostně otevíralo filmový festival v Benátkách. Dočkali jsme se většiny starých známých, v centru opět stojí Lydia, tentokrát už jakožto matka. Stala se z ní televizní hvězda s vlastním pořadem o nadpřirozených jevech, na úkor toho chřadne vztah s dcerou Astrid (Jenna Ortega). Burton zde recykluje stejný ústřední motiv rodinného neporozumění. Astrid je v náctiletém věku stejně rebelující, jako byla její Lydia. Dvojice se navrací do rodinného domu z prvního dílu, aby se na pohřbu rozloučila s otcem Lydie. Stále houstnoucí rodinná atmosféra napříč třemi generacemi žen vrcholí v opětovný kontakt s posmrtným světem, v němž netrpělivě vyčkává samotný Betelgeuse, aby se opět pokusil o sňatek a vyvázl tak ze záhrobí ven. Ani on to ale nemá růžové, jelikož po něm pátrá rozčtvrcená žena, s níž má společnou minulost.
Burton ve filmu překrucuje a proplétá zápletky s množstvím postav. Každá z nich je díky vizuální údernosti a signifikantním atributům snadno zapamatovatelná. Film se opět dělí do dvou fikčních subsvětů. Takřka dadaistické zákonitosti záhrobí se snaží zaštítit různorodými řády a pravidly, v přímém kontrastu stojí reálný svět. Zatímco divnost je v záhrobí (už ze své podstaty) normativní, ve skutečném světě jde o lákavou atrakci. Duchařství a nadpřirozeno bylo v prvním dílu snadno akceptovatelné, Astrid vůči problematice zastává jasné a skeptické stanovisko. Svou matku má za blázna a nadpřirozenu nevěří, ačkoli má k němu blízko. Astrid se zajímá o globální oteplování a aktivismus. S dospíváním se zároveń stává uzavřenější. Skrze kontakt se záhrobím se tak ve své podstatě učí být znovu dítětem. Učí se opět dávat prostor fantazii, kterou potlačila. Záhrobí je i přes nebezpečí formou eskapismu, kdy postavy poznávají sebe samotné.
Emocionální jádro není tím jediným, co Burton replikuje. Zakomponovává drobné odkazy, postavy, podzápletky i gagy, které z prvního dílu známe. Nikdy se však neoddá nostalgii či osobnímu vykrádání. Stejně jako Astrid objevuje svět své matky, Burton znovuobjevuje svět, od něhož se v posledních letech odchýlil. Ještě více podtrhuje, jak redundantní je pro Beetlejuice příběh. Staronový svět slouží k výstavbě eruptivních nápadů a šílených gagů. Vyprávění rezignuje na logiku a podvratně podrývá vrstvení kauzality. Jednu z paralelních linií celý film buduje, aby ji pak vyřešil během jedné sekundy. Betelgeuse, a ostatně i všechny záhrobní postavy, totiž nelze vměstnat do archetypálních škatulek. Jsou po smrti a nemůžou se tak nijak vyvíjet, čemuž jsou vyprávění a psychologie podmíněné.
To umocňuje nová postava policejního vyšetřovatele, kterého si s výbušnou grácií střihnul jako vždy strhující Willem Dafoe. Stále se točí v kruhu vyšetřování i vlastní identity. Co jiného ve světě mrtvých dělat, než působit chaos? Nelogickými zvraty, ujíždějící výstavbou a třaskavými atrakcemi Burton vychyluje hollywoodské vyprávění a obrací naší pozornost k prchavé a čisté zábavě, jež slouží jenom sama sobě. Což jsou ale samozřejmě stejné tropy, kterými uhranul v kultovním prvním díle. Nabízí se tak otázka, v čem je pokračování inovativní a čím svého předchůdce rozvíjí. A v tom to celé je. Nerozvíjí ho ničím. A ani nemá. Bylo by to totiž v absolutní opozici vůči Burtonově konceptu. Vyzývá nás k rezignaci nad racionalitou a oddání se groteskní imaginaci. Jakkoli je naprosto legitimní, když výše zmíněné budeme považovat za negativa a tento text se možná uchyluje až k přílišné nadinterpretaci.
Všechny ty překrásně děsivé loutky, stop-motion sekvence či momenty, kdy se vyprávění přepne do španělsky mluveného černobílého retro filmu, jsou nadupaným pohonem čistého a na nic si nehrajícího zážitku. Kreativní erupce na hraně infantilnosti se nebojí krve i vulgarit a pro mladší diváky bude v rámci soudobé nabídky zjevením, věkovým omezením navíc stále přístupným. Skutečně jde svým humorem a kombinací dospělé zábavy pro mladší o určitý relikt, jdoucí navzdory trendům. To Burton ilustruje výmluvnou scénou, kdy skupinu influencerů vcucnou svítící telefony. Burton svou kariéru nikam neposouvá. Je však nenuceně nostalgické jej pomyslně vidět zpět, ačkoli samotný film nostalgii neustále podkopává vrstvením bizarních nápadů, mistrovsky završených v závěrečné sekvenci. Beetlejuice Beetlejuice v závěru stojí a padá na tom, jaké nároky na něj kladete a jak moc se změnil váš vztah k fantaskní a autorsky nablblé zábavě.
Hodnocení: 75 %
Režie: Tim Burton
Scénář: Alfred Gough, Miles Millar
Hrají: Michael Keaton, Winona Ryder, Jenna Ortega, Monica Bellucci, Catherine O'Hara, Justin Theroux, Willem Dafoe, Burn Gorman, Danny DeVito, Arthur Conti
Česká premiéra: 5. září 2024
Distributor: Vertical Entertainment
Související
RECENZE: Vlastně se nic nestalo – svět OnlyFans na pozadí rozpadajícího se vztahu
RECENZE: Slámův Konec světa osciluje mezi Svěrákem a nezvládnutým vyprávěním
recenze , Beetlejuice Beetlejuice (film) , Tim Burton (režisér) , Michael Keaton , filmy , horor
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou
Harrisová má základní předpoklad pro funkci prezidenta. Jde o zdraví
před 1 hodinou
Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků
před 3 hodinami
Navalnyj vtipkoval o tom, že ho Putin nechá zabít, ukazují memoáry
před 4 hodinami
Slovensko si připomíná tragickou střelbu v Bratislavě. Pellegrini vidí jedinou cestu
před 5 hodinami
Úpadek amerického vlivu. Je ohrožena pozice nejmocnější země světa?
před 5 hodinami
U vlády neobstál. "Neúnosný" návrh růstu platů v politice se ještě bude řešit
před 7 hodinami
Rok starý debakl se neopakoval. Češi podali nejlepší výkon pod Haškem a vyhráli nad Albánií
před 7 hodinami
Harrisová se chystá poukázat na rozdíl mezi sebou a Trumpem
před 8 hodinami
Větrné počasí poškádlí Česko, rozšíří se téměř na celé území
před 9 hodinami
Rusové se neštítí ničeho. Už zase oslavují sovětského diktátora Stalina
před 10 hodinami
Zítko už není ve vazbě. Soud s ním ale pokračuje
před 10 hodinami
Číná překonává Rusko ve všem. Až na jednu oblast, upozorňuje expert pro EZ
před 11 hodinami
Největší záhada Everestu ožívá. Povedl se velký objev
před 12 hodinami
Jak vidět kometu na obloze? Astronomové radí, co (ne)dělat
před 12 hodinami
Policie popsala pátrání po střelci, který u Plzně zasáhl nezletilou
před 14 hodinami
Počasí na příští týden: Teplo skončilo, teploty budou klesat
včera
Letadla i vojáci. Trumpa bude před volbami hlídat armáda
včera
Počasí bude stále horší? Nedávné povodně byly podle vědců jen začátek
včera
Hizballáh má nové velení. Chystá se na specifický druh války
včera
Rusko chce vyvolat chaos v Evropě, varuje MI5. Kreml obratem zareagoval
Kreml označil tvrzení britské kontrarozvědky MI5 o snaze Ruska vyvolat chaos v Británii a Evropě za absurdní a nepodložená.
Zdroj: Libor Novák