Premiér a předseda Občanské demokratické strany (ODS) Petr Fiala, který v úterý oznámil spolustraníkům, že na příštím kongresu strany už nebude usilovat o pozici předsedy, není jediným, kdo ve vedení strany končí. O další kandidaturu se už nebude ucházet ani první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Vyvstává tak otázka, kdo stranu od příštího roku povede, a v kuloárech padá řada jmen.
Fiala svá slova potvrdil na sociální síti X, kde zdůraznil, že k politice neodmyslitelně patří odpovědnost. „Volby koalice Spolu nevyhrála. Zodpovědnost za výsledek jsem nesl já jako lídr. Proto jsem se rozhodl znovu nekandidovat na předsedu ODS a s tímto svým rozhodnutím jsem dnes seznámil členy Výkonné rady,“ uvedl v prohlášení.
Svým podporovatelům zároveň poděkoval a označil uplynulé období za „skvělou jízdu“. Kromě něj ale končí ve vedení strany i první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura, který už do vedení strany znovu kandidovat nebude. Podle všeho se ale stranu opustit nechystá.
"Politika byla mnoho let každodenní součástí mého života a bude mě jako dlouholetého a loajálního člena ODS, kterým samozřejmě zůstávám, zajímat i nadále. Ještě jednou vám všem děkuji za důvěru," napsal před několika dny na síti X krátce poté, co koalice Spolu prohrála volby.
ODS letos kandidovala ve sněmovních volbách v koalici Spolu společně s TOP 09 a KDU-ČSL. Koalice ovšem s výsledkem 23,3 procenta prohrála, když vítězem se stalo hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta hlasů.
Přestože koalice získala celkem 51 mandátů, rozdělení sil v rámci Spolu je následující: ODS bude hájit svůj program s 26 poslanci, KDU-ČSL získala 16 mandátů a TOP 09 obsadila devět poslaneckých křesel.
Toto rozložení mandátů se podle informací zdá některým občanským demokratům nespravedlivé. Z tohoto důvodu se mezi nimi objevují hlasy volající po ukončení spolupráce v koalici Spolu. Už v prvních hodinách po porážce ve volbách do Poslanecké sněmovny se ve společném volebním štábu řešilo, zda bude projekt pokračovat.
Z některých kruhů přitom, aniž by byl čas na rozsáhlejší analýzy, zaznívalo, že trojkoalice po letošním výsledku skončí. Zdá se, že stačil jeden naprosto zřejmý neúspěch.
Vůdčí roli v koalici Spolu měli od počátku občanští demokraté, lídrem byl vždy bez jakýchkoliv pochybností premiér Petr Fiala (ODS). Z projektu ale zdánlivě profitovaly menší strany, což se zejména na příkladu KDU-ČSL ukázalo i v letošních sněmovních volbách.
I díky kroužkování se do dolní komory parlamentu dostalo 16 lidovců, zatímco TOP 09 bude zastupovat jen devět lidí. Přesto se prý zvedá odpor k pokračování trojkoalice i v řadách nejméně jedné ze dvou menších stran.
Z toho by mohl profitovat například jihočeský hejtman Martin Kuba, který se nikdy netajil tím, že se mu koalice Spolu nelíbí. Není to ale jediné jméno, které v souvislosti s novým šéfem strany padlo.
Spekuluje se také o možnosti, že by do na vedoucí psot kandidovala končící ministryně obrany Jana Černochová, která vedla kandidátku v Praze, na jediném místě v Česku, kde koalice porazila hnutí ANO.
Kandidovat na předsedu by mohl i současný místopředseda ODS Martin Kupka. Ten krátce po volbách v České televizi prohlásil, že proti Petru Fialovi kandidovat nebude, na dotaz, zda by se ucházel o post předsedy, pokud by se uvolnil, ale jasnou odpověď nedal. Uvedl pouze, že na takové rozhodnutí je ještě čas.
Spekuluje se ale i o dalších jménech. Poměrně výraznou osobností ve straně je i místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček, který ve volbách získal přes 16 tisíc preferenčních hlasů. A ačkoliv není členem strany, zaznívá i jméno končícího ministra zahraničí a bývalého člena Pirátů Jana Lipavského, kterého co do počtu preferenčních hlasů porazil pouze šéf ANO Andrej Babiš.
Ať už se lídrem ODS stane kdokoliv, samotná koalice Spolu podle nálad v jednotlivých stranách zřejmě nebude mít dlouhou životnost. Otázkou pak ale zůstává, jestli se rozdělením ODS, TOP 09 a lidovců zpět na tři jednotlivé strany opět neroztříští hlasy, které by v nadcházejících volbách byly schopny jako celek hnutí ANO porazit.
Související
Volební stížnost končí trestním oznámením. Soud odhalil chybu sčítání v Blansku
Babiš si uprostřed koaličních jednání bere dovolenou, vláda bude až v prosinci
Aktuálně se děje
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
27. srpna 2026 18:36
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
27. srpna 2026 17:20
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
27. srpna 2026 15:59
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
27. srpna 2026 15:13
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Zdroj: Libor Novák