Senát loni obdržel jen čtyři petice, což je poloviční počet v porovnání s předchozím rokem. Na rozdíl od roku 2021 také žádnou z nich neprojednal formou veřejného slyšení, neboť po započítání relevantních podpisů pod žádnou z loňských petic nefigurovalo 10.000 signatářů. Vyplývá to ze zprávy o loňských peticích, kterou má horní parlamentní komora podle doporučení petičního výboru tento čtvrtek vzít na vědomí.
V první z petic se její tvůrci dožadovali zpřísnění lustračního zákona. Chtěli jeho rozšíření na veškeré ústavní činitele, tedy prezidenta, senátory, poslance, členy vlády, soudce, prezidenta a viceprezidenty Nejvyššího kontrolního úřadu, státní zástupce, členy bankovní rady a na placené krajské a obecní zastupitele. Signatáři petice, kterých bylo zhruba 1200, žádali rovněž to, aby pro prezidenta a předsedy obou komor Parlamentu bylo diskvalifikační též členství v předlistopadové komunistické straně.
Petici za obnovu dětského oddělení v nemocnici ve Frýdku-Místku podepsalo 11.109 občanů, avšak po kontrole správnosti bylo uznáno 9350 podpisů. Signatáři požadovali obnovení plnohodnotné 24hodinové lékařské péče na dětském oddělení včetně dětské pohotovosti v místní krajské nemocnici.
V petici za urychlenou regulaci vysokých cen energií, pohonných hmot, potravin, životních nákladů a inflace její tvůrci žádali, aby vláda zasáhla proti rostoucím cenám energií, potravin, nákladů na bydlení a znehodnocování úspor obyvatelstva. Z 10.480 podpisů pod peticí bylo po kontrole uznáno 8174.
V poslední z petic její autoři požadovali pokračování sanace skládky nebezpečného odpadu na území Nelahozevsi na Mělnicku, kam byly koncem 80. let minulého století odváženy v sudech chemikálie z nedaleké kralupské firmy Kaučuk. Sudy byly zahrnutí zeminou, z 20.000 jich byla odvezena jen necelá polovina a zbylé představují ohrožení pro životní prostředí obce, podzemní i povrchové vody a následně i zdraví občanů. Petenti požadovali, aby se vzniklá situace řešila jako ekologická havárie, nikoli jako stará ekologická zátěž.
Související
Česko zná termín příštích voleb. Prezident Pavel ho stanovil na říjen
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 2 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 3 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 4 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 5 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
21. července 2026 20:49
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.
Zdroj: Libor Novák