Senát loni obdržel jen čtyři petice, což je poloviční počet v porovnání s předchozím rokem. Na rozdíl od roku 2021 také žádnou z nich neprojednal formou veřejného slyšení, neboť po započítání relevantních podpisů pod žádnou z loňských petic nefigurovalo 10.000 signatářů. Vyplývá to ze zprávy o loňských peticích, kterou má horní parlamentní komora podle doporučení petičního výboru tento čtvrtek vzít na vědomí.
V první z petic se její tvůrci dožadovali zpřísnění lustračního zákona. Chtěli jeho rozšíření na veškeré ústavní činitele, tedy prezidenta, senátory, poslance, členy vlády, soudce, prezidenta a viceprezidenty Nejvyššího kontrolního úřadu, státní zástupce, členy bankovní rady a na placené krajské a obecní zastupitele. Signatáři petice, kterých bylo zhruba 1200, žádali rovněž to, aby pro prezidenta a předsedy obou komor Parlamentu bylo diskvalifikační též členství v předlistopadové komunistické straně.
Petici za obnovu dětského oddělení v nemocnici ve Frýdku-Místku podepsalo 11.109 občanů, avšak po kontrole správnosti bylo uznáno 9350 podpisů. Signatáři požadovali obnovení plnohodnotné 24hodinové lékařské péče na dětském oddělení včetně dětské pohotovosti v místní krajské nemocnici.
V petici za urychlenou regulaci vysokých cen energií, pohonných hmot, potravin, životních nákladů a inflace její tvůrci žádali, aby vláda zasáhla proti rostoucím cenám energií, potravin, nákladů na bydlení a znehodnocování úspor obyvatelstva. Z 10.480 podpisů pod peticí bylo po kontrole uznáno 8174.
V poslední z petic její autoři požadovali pokračování sanace skládky nebezpečného odpadu na území Nelahozevsi na Mělnicku, kam byly koncem 80. let minulého století odváženy v sudech chemikálie z nedaleké kralupské firmy Kaučuk. Sudy byly zahrnutí zeminou, z 20.000 jich byla odvezena jen necelá polovina a zbylé představují ohrožení pro životní prostředí obce, podzemní i povrchové vody a následně i zdraví občanů. Petenti požadovali, aby se vzniklá situace řešila jako ekologická havárie, nikoli jako stará ekologická zátěž.
Související
Osud důchodové reformy má v rukou Senát. Pavel avizuje, že ji podepíše
Senát poprvé jedná v novém složení. Potvrdil Vystrčila v čele komory
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
před 2 hodinami
Ochrana prince Williama a jeho rodiny selhala. Ve Windsoru se loupilo
před 3 hodinami
RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií
před 3 hodinami
Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku
před 4 hodinami
Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové
před 5 hodinami
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
před 5 hodinami
Podezřelý incident v Baltském moři. Podmořský kabel je mimo provoz
před 6 hodinami
Fico se čertí kvůli rozhodnutí Bidena. Jde o militantní krok USA, prohlásil
před 7 hodinami
Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu
před 7 hodinami
Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo
před 8 hodinami
Svět reaguje na rozhodnutí USA o úderech v Rusku. První státy jej uvítaly
před 9 hodinami
Rusko rozpoutalo masakr v Oděse. Zaútočilo na bytovku i univerzitu, 10 mrtvých a desítky zraněných
před 10 hodinami
Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl
před 10 hodinami
Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku
před 11 hodinami
Počasí se zklidnilo, ceny začnu klesat? Potravinářský gigant popsal, co se dnes děje
před 11 hodinami
Počasí: Meteorologové varují před větrem. Pocitovou teplotu srazí dolů
před 11 hodinami
Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi
před 12 hodinami
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
před 12 hodinami
Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?
před 13 hodinami
Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina
Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.
Zdroj: Libor Novák