Senátor Bárta: Čas na diskuse vypršel, Česko se může ráno probudit do stejné situace, jako Ukrajina

Senátor Miroslav Bárta se během nedávného vystoupení v Senátu vyjádřil k bezpečnosti České republiky. Přiznal, že realita odhalila hluboký problém nejen uvnitř Senátu, ale v celé české společnosti.

Deník Shopaholičky

Zdůraznil, že bezpečnost musí být vnímána jako základní národní zájem. „O bezpečnosti lze diskutovat, ale vláda má povinnost tento zájem hájit a prosazovat,“ uvedl. Podle něj se tak děje i na úrovni Evropské rady a není důvod o tom pochybovat.

V projevu se opřel o geopolitickou realitu, podle níž Evropa stojí ve světě čím dál více osamocena. „Ve Spojených státech nejsme relevantní. Američané nás ke své agendě nepotřebují,“ prohlásil. Vzhledem k tomu podle něj není čas na dlouhé debaty, a rozhodování, které činí například německá nebo česká vláda, považuje za zcela legitimní.

Kritikům, kteří v debatě zmiňují riziko ztráty ekonomického komfortu, Bárta ostře oponoval. „K čemu bude blahobyt našim dětem nebo rodičům, když nebudou v bezpečí? Rád jim ten blahobyt vezmu, pokud jim to zajistí bezpečí. To není žádné vydírání, to je realita,“ řekl s důrazem a označil podobné argumenty za hrubý populismus.

Ve svém projevu připomněl i historické paralely – římský „Pax Romana“ jako mír v zájmu mocnosti, nebo slavného čínského stratéga Sun-c’, který už v 5. století př. n. l. zdůrazňoval, že mír je výsledkem síly, ne slabosti.

Senátor se rovněž odvolal na vlastní zkušenosti s americkými bezpečnostními složkami, se kterými vedl seminář o tzv. „přerušovaných rovnováhách“. Podle něj vývoj ve světě není pozvolný, ale skokový. Připomněl příklady jako arabské jaro, invazi Ruska na Ukrajinu či nedávné události ve Spojených státech.

„To nejsou procesy, které přicházejí pomalu. Jsou to zlomy, a ten zlom zažíváme právě teď. Kdo to nechce vidět, zavírá oči před realitou,“ řekl Bárta a dodal, že mu je líto, že je nutné o těchto věcech vůbec diskutovat.

Na závěr varoval, že pokud bude Česká republika dál odkládat zásadní rozhodnutí a zůstane v zajetí dlouhých debat, může se jednou ráno probudit v podobné situaci jako Ukrajina. Čas na otálení podle něj definitivně vypršel. 

Deník Shopaholičky

Související

Andrej Babiš, Viktor Orbán a Herbert Kickl založili novou frakci v Evropském parlamentu, Patrioti pro Evropu. Komentář

Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy

Budapešť chce podle vyjádření poradce Viktora Orbána vytvořit novou alianci států EU skeptických k podpoře Ukrajiny, do níž by se mohly zapojit i Slovensko a Česká republika. Pokud by tento plán ožil, znamenal by zásadní zlom v evropské politice. Vznikne blok, který bude podkopávat jednotu Unie, brzdit vojenskou a finanční pomoc Kyjevu a fakticky posilovat vliv Moskvy. Rozpad středoevropské soudržnosti se zbytkem západních spojenců otřese samotnými základy evropské bezpečnosti.
Viktor Orbán

Maďarsko doufá ve spojení s Babišem. Chce s Českem a Slovenskem vytvořit alianci proti Ukrajině

Maďarsko usiluje o vytvoření aliance skeptické vůči podpoře Ukrajiny v rámci Evropské unie, do které by se zapojilo Česko a Slovensko. Uvedl to pro Politico vrcholný politický poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Orbán doufá, že spojí síly s Andrejem Babišem, jehož populistická strana nedávno zvítězila v českých parlamentních volbách, a se slovenským premiérem Robertem Ficem.

Více souvisejících

Česká republika Miroslav Bárta

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

před 8 hodinami

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Marian Jurečka

Jurečka nestrpěl slova Schillerové. Ujistil, že peníze na důchody budou

Průměrný tuzemský důchod po Novém roce a pravidelné valorizaci vzroste na více než 21 800 korun měsíčně. Státu tak opět vzrostou výdaje na penze. Podle odcházejícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale rozhodně nehrozí, že by se v rozpočtu nenašly peníze na důchody. 

včera

včera

Vláda ČR

Fialova vláda stále připravuje zákony. Chce umožnit efektivní užívání státem spravovaných dat

Data shromažďovaná v informačních systémech veřejné správy spravovaných subjekty veřejného sektoru mají být sdílena prostřednictvím Národního katalogu dat a Geoportálu České republiky a vzájemně propojena tak, aby se dala využívat efektivněji než dnes. Předpokládá to nový zákon o správě dat a o řízeném přístupu k datům, jehož návrh odsouhlasila vláda v demisi na středečním zasedání. 

včera

včera

"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste

V rámci Severoatlantické aliance narůstá tlak na členské státy, aby si spravedlivěji rozdělily náklady na nákup zoufale potřebných amerických zbraní pro Ukrajinu. Aliance plánuje restrukturalizaci klíčového programu a pozornost se soustředí na ty, kteří přispívají málo. Očekává se, že do programu se nově zapojí i dvě země mimo NATO, Austrálie a Nový Zéland. Tyto dvě země mají v plánu finančně podpořit program nákupu zbraní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy