Maturanty z gymnázií nechceme, nemají žádné vzdělání

Firmy by se podle Zlatušky měly více starat o potenciál ve studentech, zaučovat je a také lépe umisťovat pracovníky při různých restrukturalizacích. Taky by mohly potenciální pracovníky motivovat finančně. „Musí nalákat budoucí zaměstnance. Když jim dobře zaplatí, spousta lidí se k nim pohrne," myslí si Zlatuška, který nesouhlasí s tím, aby byly zavírány netechnické školy.

Za problémy na pracovním trhu podle zástupce průmyslu může stát. „Po roce 1990 došlo k devastaci učňovského školství. Stát převzal zodpovědnost a takhle to dopadlo. Musely se toho ujmout firmy. Ty, které na to mají, koupily školy a vychovávají si vlastní pracovníky," popisuje situaci Hanák, podle kterého bylo u nás před revolucí učňovské školství na takové úrovni, že nás napodobovalo třeba Německo nebo Rakousko.

To Zlatuška nepopírá, zároveň ale dodává, že maturita je klíčem ke kvalifikaci. „Je to krok k bakalářskému vzdělání, které je dneska na takové úrovni, jako bylo před válkou vzdělání na reálném gymnáziu," myslí si poslanec hnutí ANO a dodává, že ještě před rokem 1941 polovina všech studentů chodila právě na reálná gymnázia.

„Jenže pak to dopadá tak, že na jedno volné pracovní místo s humanitním zaměřením studuje 10 až 12 studentů za národní peníze. A to není v pořádku," zlobí se Hanák, podle kterého by stát měl více podporovat právě technické vzdělávání. „Maturita z gymnázia není žádné vzdělání. To je jen základ něčeho. O takové absolventy nemáme zájem," řekl Hanák, podle kterého se studenti musí připravovat ve firmách, protože školy na takový výcvik nemají technické ani technologické kapacity.

Podle čísel Národního ústavu pro vzdělávání je ale realita jiná. „ V roce 2014 byl počet nezaměstnaných absolventů s technickým vzděláním 467, zatímco s humanitním vzděláním jen 273," argumentoval statistikami Zlatuška. „Navíc v tom roce absolvovalo 6128 studentů s technickým vzděláním a 3519 s humanitním," pokračoval poslanec.

„Ukažte mi to, to není možné. Máte tam všechny humanitní školy? Není tam ekonomika, není tam pedagogika. To jsou taky humanitní obory. Oblbujete lidi. Technika je jen na ČVUT v Praze a VUT v Brně a pár dalších místech, humanitní jsou všechny ostatní školy," nechápal Hanák, který se přes stůl natahoval ke Zlatuškovi, aby mu to v papírech ukázal. „Takže zemědělské a lesnické obory jsou taky humanitní? Navíc vy jste taky vystudovaný ekonom a teď byste to studium omezoval," bránil se nařčení předseda výboru pro vzdělávání.

Podle Českého statistického úřadu jsou navíc nezaměstnaností ohroženi právě lidé s výučním listem. „Jenže to se bavíme o oborech jako číšník nebo kadeřnice. Průmysl potřebuje nástrojaře, nebo pracovníky na CT počítačích. To podle toho, co je v průmyslu moderní," popisoval Hanák, podle kterého je většina studentů v tomto směru nepoužitelná.

„Škola ale neslouží k tomu, aby se člověk uvázal v jednom zaměstnání. Je to jen trampolína k dalšímu vzdělávání. Ten člověk musí být uplatnitelný až do důchodového věku. Jenže průmyslové firmy krachují. Učni budou postupně nahrazeni stroji, automatizace je všeobecný trend," myslí si Zlatuška, podle kterého není možné učně vést jedním konkrétním směrem bez dalšího vzdělávání.

„Průmysl živí i vás. A ve svém okolí neznám žádnou firmu, která by zkrachovala," zlobil se Hanák. „Firmy by navíc vzdělávaly učně tak, aby nemohli odejít k jiným firmám," nabízel další argument proti tomu,a by firmy skupovaly školy Zlatuška. „Vždyť to je účel duálního vzdělávání," opáčil šéf průmyslu. „Mám jiný návrh. Zkuste zaujmout třeba ženy. Za chvíli si budete volit nového šéfa. Navrhněte ženu, udělejte pro ně obor atraktivní," přidal na závěr radu Zlatuška.