Romy učíme ve školách pro hloupé. Pak nesežou práci, prokázal výzkum

Nový výzkum mezi Romy odhalil zajímavou věc, která ovšem vypovídá více o většinové "bílé" populaci. "Pokud romští žáci z chudých rodin ze sociálně vyloučených lokalit absolvují běžnou základní školu, je zhruba dvakrát pravděpodobnější, že v budoucnu získají zaměstnání nebo jiné pracovní uplatnění, než jejich vrstevníci, kteří prošli praktickou školou nebo školu nedokončili," uvádí vládní Agentura pro sociální začleňování. Ta si nechala zpracovat výsledky obsáhlého průzkumu agentury Median v Česku, který byl součástí mezinárodní studie UNDP Roma Study.

Co to vypovídá o české společnosti? Samo o sobě nic. Zajímavým se výše uvedený údaj stává v porovnání s jinými čísly a statistikami. V loňském průzkumu pro CVVM například neuvěřitelná třetina Čechů nesouhlasí s tím, aby romské děti navštěvovaly základní školy (potěšující je alespoň to, že 59 procent lidí s tím naopak nemá problém).

Ba co víc - předloňský průzkum na praktických školách ukázal, že v nich Romové tvoří celých 35 procent. To je při podílu Romů v populaci (odhady jsou 1,4 až 2,8 procent) tak závratné číslo, že školy jednoznačně usvědčuje z porušování zákona. Do praktických škol totiž patří výhradně děti s lehkou mentální retardací. Pokud by byla skutečně třetina zdejších Romů retardovaná, bylo by Česko světovým unikátem, který by přepsal historii lékařství.

Shrňme to: třetina Čechů by malé romské školáky segregovala do podřadných praktických (dříve zvláštních) škol. Tatáž třetina - a patrně podstatně více lidí - zároveň zastává předsudek, že Romové nepracují. Praktické školy z nich přitom statisticky vychovávají lidi, kteří se dvojnásobně hůře dokážou uplatnit na pracovním trhu než člověk se základní školou.

Psali jsme: 300 tisíc za ilegální sterilizaci? Dienstbier sepisuje zákon, týká se hlavně Romek Na základních školách odstartuje výuka romštiny  

Čím to je? V první řadě tím, že společnost slepě věří "anticikánským" předsudkům. A v druhé řadě jde nečekaně o byznys. Praktické školy se vyprazdňují - stále více dětí, které tam bývaly odsouvány, dnes navštěvuje základní školy a i přes své domnělé nebo skutečné postižení učivo zvládají. Poloprázdné praktické školy nemají smysl a brzy by zanikly, takže jsou jejich ředitelé rádi za každého žáka navíc. A základní školy se zase ochotně zřeknou malých Romů, protože je to pro ně pohodlnější.

Absurdní je to pro daňového poplatníka z mnoha důvodů. Například už jen proto, že vzdělávání žáka v praktické škole je 1,6krát dražší než v běžné ZŠ. Tohle navýšení platí státní kasa osm let. Když žák vyjde z praktické školy, v podstatě rovnou natáhne ruku pro sociální dávky, protože na trhu práce je skoro neuplatnitelný. A to jsou pak náklady, které vyčerpávají rozpočet další desítky let.

Jak z toho ven? Tak, jak doporučuje ombudsmanka Anna Šabatová. Ta už loni v listopadu burcovala společnost veřejnou výzvou, abychom snížili počet romských žáků v praktických školách. Česko už má ostatně jeden soudní precedent za sebou - v roce 2007 muselo odškodnit 18 mladých Romů právě za to, že je zdejší stát diskriminoval ve vzdělání, když je neoprávněně poslal do zvláštních škol. Rozhodl o tom Evropský soud, který zároveň tlačí na Česko, aby s touto praxí skoncovalo.