Povinnou součástí přijímaček na SŠ by měly být jednotné testy

S vizí jednotných přijímacích zkoušek na střední školy přišel bývalý ministr Marcel Chládek (ČSSD). Do návrhu novely, který byl zpracován pod jeho vedením, se ale nakonec dostal formát sice povinných, ale nikoliv jednotných přijímaček. Ředitelé škol měli dostat volnost ve výběru dodavatele testů nebo zpracování vlastních, prováděcí předpis měl pouze vymezovat jejich parametry.

Tato představa ale narazila na kritiku mimo jiné ze strany školských odborů a po nástupu Kateřiny Valachové (ČSSD), která se funkce ujala v červnu, se ministerstvo vrátilo k původní myšlence. Od jara 2017 by tak všichni uchazeči o maturitní obory měli konat zkoušky z českého jazyka a literatury a matematiky a její aplikace. Jedinou výjimkou budou střední školy, kde je součástí přijímacího řízení talentová zkouška. Před plánovaným spuštěním tohoto opatření se ještě na jaře 2016 podobně jako letos znovu uskuteční pilotní prověrky jednotných testů.

Ministerstvo si podle podkladů pro vládu od jednotných zkoušek slibuje, že umožní zjistit u uchazečů předpoklady pro studium. Velká část středních škol se čtyřletými obory podle ministerstva v současné době přijímací zkoušky vůbec nedělá a přijímá žáky na základě jejich známek ze základních škol. Dostávají se pak na ně i uchazeči, kteří nemají předpoklady daný obor úspěšně zvládnout a ukončit maturitou. Z porovnání výsledků u pilotního testování a známek z 9. tříd ZŠ navíc vyplynulo, že vypovídací hodnota známek na ZŠ je minimální.

Ředitelé by měli mít možnost vedle jednotných testů vypsat také školní přijímací zkoušku. Jednotné písemky by se měly na hodnocení podílet nejméně jednou polovinou. Zatím nebude zavedena striktní minimální hranice nezbytná pro přijetí. Návrh počítá jen s tím, že ji ředitel školy může stanovit. Už dříve se avizovalo, že takzvaná nepodkročitelná hranice může být zavedena až po reformě financování regionálního školství. Nyní jsou totiž školy závislé na počtu žáků.

Pořádání jednotných přijímacích zkoušek by podle kalkulací ministerstva mělo stát 21,3 milionu korun ročně, pokud by testy byly distribuovány centrálně.

Plány na zavedení jednotných přijímacích zkoušek v minulosti podporovali zřizovatelé škol, ale také se staly terčem kritiky ze strany některých odborníků. Nelíbilo se jim mimo jiné, že o budoucí vzdělávací dráze rozhodne jediná zkouška, a zpochybňovali představu, že přijímací zkoušky odhalí potenciál žáků směrem k maturitě.